Obě rodiny, z otcovy i maminčiny strany, pracovali ve vinicích a pěstovali vína, které ještě za dob socialismu sloužily jako ekonomická pomoc k nevelkým platům. Jako malý chlapec jsem se motal kolem révy krov, ale až jako větší chalanisko jsem čichá k sklepním závanem a později i ochutnával dobroty tak pečlivě střežené ve sklepích. Věděl jsem, že toto je to, co budu v životě dělat. Víno zůstalo mou láskou. Po absolvování střední vinařských-ovocnářské školy v Modre a následně fakulty zahradnictví a krajinného inženýrství na České zemědělské univerzitě v Nitře jsem se vrhl, jako čerstvý absolvent, do profesionálního vinařství ve firmě Josefa Mikuš - JM Vinařství Doľany. Samozřejmě i během studií na střední i vysoké škole jsem vína vyráběl a testoval jsem, jestli ta teorie ze školy koresponduje s realitou.
Až profesionální vinárčenie mě postupně učilo, jak musí být člověk pokorný a zodpovědný, aby konečný, tolik očekávaný plod práce lidských rukou, nám byl pro radost a potěšení při různých příležitostech. Právě zmiňované JM Vinařství Doľany bylo mou první profesionální pracovní příležitostí, protože jsem postupně dostal hodně prostoru a zodpovědnosti a mohl jsem se tak hodně naučit. Později, když jsem cítil, že se musím posunout dál, jsem se na krátký čas zaměstnal v Pezinku na provozu výroby destilátů a brandy. Zde jsem měl možnost přivonět a naučit se více o výrobě takové ikony, jakou Karpatské brandy speciál určitě je. Brandy je sice super, ale víno je víno a táhlo mě to k němu zpět přes nabídku pracovat na novém vinařském projektu IN VINO v Modre (dnešní ELESKO).
Nastoupil jsem jako technolog sekundant k Novozélanďané Nigelovi Daviesovi, kde jsme s polu formovaly první vína tohoto velkého projektu v rámci slovenského vinařství. Nakonec přišlo již zmíněné popichování ze strany mého švagra, že jestli bych nezkusil něco dělat sám a nezaložil si vlastní vinařství. Myšlenka to byla přenádherná, ale věděl jsem, že pokud to chci dělat perfektně, tak potřebuji prostory a peníze na nákup špičkových technologií. Prostory i finanční podpora nakonec směřovaly z řad naší rodiny.
Takto se stalo REPA Winery skutečností a jsem nesmírně šťastný, že mohu v životě dělat to, co mě opravdu baví a zaujmout Vás mými produkty, které věřte mi, dělám ze srdce. Budeme potřebovat Vaši přízeň, abychom jako rodinné vinařství obstály v této tak těžké době pro víno. Budeme se o to usilovat přes kvalitu a nezaměnitelnost mých vín.
Přeji Vám jen ty nejkrásnější prožité chvíle při našich vínech.
Vištucká 1265/5
900 81 Šenkvice
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.