CZ CZ
0 hodnocení
Kultura
Divadlo Nová scéna vzniklo v r. 1945 v intencích nové koncepce kulturní politiky v poválečné situaci s důrazem na rozvoj divadelní sítě na Slovensku.

Divadlo Nová Scéna

Divadlo Nová scéna vzniklo v r. 1945 v intencích nové koncepce kulturní politiky v poválečné situaci s důrazem na rozvoj divadelní sítě na Slovensku.

Založení druhého divadla v Bratislavě předcházela rozsáhlá výměna názorů v tisku, v níž se vycházelo z toho, že vedle SND jako reprezentační národní institucí je třeba i divadlo pro široké lidské vrstvy, které by umožnilo rozšířit žánrovou i stylovou pestrost a rozvinout různorodé formy divadelního projevu. Kromě toho SND neposkytovalo dostatek prostoru pro optimální využití hereckého souboru činohry a po roce 1945 došlo ik zrušení operety. Tyto skutečnosti podnítily skupinu členů činohry a bývalé operety SND přejít do nově vytvořených divadla jako základní herecké jádro.

Mezi nejaktivnějších iniciátorů vzniku nového divadla patřil významný herec činohry SND Martin Gregor. Z kolektivu, rozšířeného o herců z jiných divadel az ochotnických řad, byly utvořeny dva soubory: 30 - členný činoherní soubor, vedený uměleckým šéfem Drahoš Zelenský a 17 - členný soubor hudební komedie, vedený Františkem Kryštofem Veselým.

Ačkoliv byly oba soubory umělecky autonomně, Nová scéna patřila do roku 1951 do svazku SND. Měla s ním jednotné administrativní vedení, jednotnou hospodářskou správu a závodní radu. Od vzniku divadla až do roku 1951 nové divadlo působilo pod názvem Nová scéna Národního divadla (NS ND).

Prostory pro nové divadlo vznikly adaptací bývalého kina Alfa v budově Živnodomu na Kollárovo náměstí. Nová scéna zahájila činnost 30. 11. 1946 premiérou Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy v režii Drahoše Želenského.

Vznik a působení NS ND pozitivně zasáhlo do rozvoje slovenského divadelnictví. Repertoárové skladba činohry a obohacení žánrové palety o hudební komedii přispěly k diferenciaci bratislavského divadelnictví a NS ND si získávala stále širší okruh publika. Činoherní soubor Nové scény ND se profiloval dialogem mezi zkušeným, ale tradičně orientovaným režisérem Drahoš Zelenský a moderně orientovaným režisérem, známým malířem Františkem Kudláč. O pozoruhodné umělecké výsledky se zasloužili i mladší režiséři Ľubomír Smrček a začínající ambiciózní režisérka Dr. Magda Lokvencová. Profil souboru však významně formovala dramaturgie Dr. Petra Karvaša, vycházející jednak z náročných textů klasické i moderní evropské, ale i domácí současné dramatiky, přičemž odvážně poskytovala prostor i několika začínajícím Slovenské dramatikem.

V nové poúnorového politické situaci správní opatření v roce 1951 rušivě zasáhly do dalšího vývinu Nové scény. Zrušily činoherní soubor a podstatná část hereckého kolektivu se vrátila do činohry SND. Hudební komedie se proměnila na operetní soubor Nové scény. Činohra se i pod politickým a ideologickým vlivem a podle sovětských vzorů přeorientovala na tvorbu pro dětského a mládežnického diváka. Začal se vytvářet a formovat nový soubor. S jeho posláním a repertoárové zaměřením na výchovné pohádky a mládežnické hry se měnily i názvy souboru: Mládežnický soubor Národního divadla (1951 - 1953), Nová scéna mladého diváka (1953 - 1954) a Nová scéna, činohra pro mládež (1954 - 1960). Spojení činohry pro mládež s operetním souborem se však pernamentně hodnotilo jako nevyhovující. V takovém zaměření se postupně ukazovali značné repertoárové, tvůrčí i divácké problémy a orientace divadla se už koncem 50. let začala měnit. Bylo to i zásluhou dramaturga Dr. Stanislava Mičinca a režisérky Dr. Magdy Lokvecovej, která se po nucené přestávce vrátila v roce 1956 do divadla a spolu s režisérem Janem klimatu formovala jeho umělecký profil. Hledání a diskuse vyvrcholily v roce 1960, kdy se upustilo od mládežnického směrování a vedení divadla a souboru usilovalo vrátit k původní koncepci druhé bratislavské činohry určené pro nejširší divácké vrstvy.

Složitým vývinem procházel i druhý novoscénický soubor, který opustil původní koncepci hudební komedie a od počátku 50. let se začal zaměřovat na díla klasické i současné operety. Postupně se však ukazovaly omezení tohoto žánru a do novoscénického repertoáru od druhé poloviny 50. let začali pronikat novější a modernější formy hodobno-zábavného divadla včetně muzikálu.

Od roku 1954 se Nová scéna definitivně osamostatnila a začala v podobě dvojsúborového divadla působit pod vlastním vedením.

Problémy s profilem obou souborů se umělecké vedení divadla snažilo od počátku 60. let řešit i tím, že oba soubory sloučilo do jednoho kolektivu s jednotným vedením. Potvrdila se však neperspektivnost tohoto kroku a od poloviny 60. let přichází k striktnímu oddělení obou žánrů a výraznějšímu profilování obou souborů. Činohra Nové scény se pod vedením Dr. Magda Lokvencová vyprofilovala řadou apelatívnych, společensko-kritických inscenací, které svou společenskou naléhavostí a aktuálností získávaly velký ohlas v publiku. Po předčasné smrti Magdy Lokvencovej-Husákovy práci činoherního souboru aktivněji formovaly zejména režie Josefa pálku a Jiřího Svobodu.

Vývin spevoherného souboru (z jeho názvu zmizel název opereta) směřoval i přes větší žánrovou pestrost k profilové linii nejznámějších a nejlepších děl amerického muzikálu. O velký, dokonce i celostátní a mezinárodní ohlas těchto inscenací se zasloužil vzájemně se podporující inscenační tým režiséra Bedřicha Kramosila, choreografa Borise Slováka a dirigenta Zdeňka Macháčka. Významné obohacení týmové práce přinášela i scénografie Ladislava Vychodila. Náročnými úkoly rostl i spevoherný soubor, který si osvojoval i požadavky syntetického muzikálového herectví. Vliv těchto moderních postupů pak přinášel své plody iv inscenacích jiných hudebně-zábavných žánrů, včetně klasické operety, později od začátku 70. let zřejmě stimulativní působil i na tvorbu domácích skladatelů a libretista.

Začátkem "normalizačního" a "konsolidačního" období, již v roce 1971 přechází do souboru činohry Nové scény herecký soubor zrušené činohry Divadla Na korze, vedený režisérem Vladimírem strniště. Herci z Divadla Na korze se však na Nové scéně znovu setkávají s režisérem Milošem Pietore a tato nová situace vytváří předpoklad pro novou, výrazně profilovanou etapu novoscénickej činoherní tvorby. V složité společensko-politické situaci příznivě zapůsobilo, že v roce 1972 je k Nové scéně přičleněn i novoadaptovaný prostor bývalé Astorka. Vstoupil do života pod názvem Studio Nové scény a otevírala ho převratná Pietrová inscenace Tajovského statku - zmatků. Členové bývalého Divadla Na korze vnesly do činoherní tvorby Nové scény nové impulzy a propojení obou souborů se ukázalo jako velmi plodné. Platí to však i pro příchod dalších významných představitelů Divadla Na korze Milana Lasici a Júlia Satinského, kteří po přechodném pobytu v novoscénickej zpěvohry přešly do činoherního souboru.

Politicky motivovanými reorganizacemi byl v roce 1976 k Nové scéně přičleněn i programově komorní Poetický soubor Nové scény, který již od roku 1972 působil v prostorách bývalého Divadla na korze jako samostatná Poetická scéna. Takto Nová scéna jako trojsúborové divadlo působila až do roku 1990, kdy Poetický soubor zanikl a rozčlenil se na Komorní činohru (1990 - 1991) a Komedii (1990). I tyto soubory působily v rámci Nové scény.

V roce 1990 zaniklo Studio Nové scény, na jejím jevišti začalo činnost Divadlo Astorka - Korzo '90, do kterého odešli nejvýznamnější představitelé činoherního souboru.

Od roku 1991 měla Nová scéna opět pouze dva soubory - činohru a zpěvohry. Reorganizací v roce 1991 vznikl pouze jeden soubor, hudebně-dramatického charakteru, který se specializuje na uvádění moderní muzikálové tvorby. O jeho profilování se nejvýznamnější zasloužila série muzikálových inscenací režiséra Jozefa Bednárika.

Prvním ředitelem Nové scény byl v letech 1954 - 70 Jan Kákoš, 1970 - 77 Dalibor Heger, 1977 - 82 Karel Vlach, 1982 - 85 Viliam Polónyi, 1985 - 1990 Ladislav Podmaka, 1990 - 1996 Ľubo Roman, 1996 - 1998 Dušan Jarjabek, 1998 - 2001 Marek Ťapák, 2001 - 2002 Andrej Hryc, 2002 - 2006 Wanda Hrycová, 2006 - 2007 Miloš Pietor, 2007 - 2011 František Javorský, 2011 - 2015 Juraj Ďurdiak, 2015 až po současnost Ingrid masopustní.


Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Vlakem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí, Placené parkování v okolí

Akceptované platby: Hotovost, Platba kartou
Domluvíte se: Slovensky

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 30.5.2018

Otevírací doba

Počasí

Neuvedené

Kontakt

Telefon: +421 22 048 8100
Webová stránka: nova-scena.sk
Divadlo Nová Scéna
Živnostenská 1
812 14  Bratislava-Staré Mesto
Kraj: Bratislavský
Okres: Bratislava I
Region: Bratislava
 48.149623, 17.111212

Živnostenská 1
812 14  Bratislava-Staré Mesto

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události