CZ CZ
1 hodnocení
Historie Kultura
Dominanta Trenčína i celého Pováží hlídá pradávné obchodní trasy spojující středomořskou oblast s Pobaltím a severní Evropou. Na místě dnešního hradu stálo v období Velké Moravy hradiště jako správní centrum přilehlého regionu. Dnešní hrad vznikl v 11. století jako pohraniční pevnost, střežící důležité Vážský brody a důležité karpatské průsmyky, přes které procházely obchodní cesty. Dnes jsou v jeho starobylých prostorách umístěny výstavní prostory a několik expozice Trenčínského muzea.

trenčínský hrad

Dominanta Trenčína i celého Pováží hlídá pradávné obchodní trasy spojující středomořskou oblast s Pobaltím a severní Evropou. Na místě dnešního hradu stálo v období Velké Moravy hradiště jako správní centrum přilehlého regionu. Dnešní hrad vznikl v 11. století jako pohraniční pevnost, střežící důležité Vážský brody a důležité karpatské průsmyky, přes které procházely obchodní cesty. Dnes jsou v jeho starobylých prostorách umístěny výstavní prostory a několik expozice Trenčínského muzea.

Dolní nádvoří nabízí návštěvníkům jedinečné výhledy na město Trenčín a přilehlé okolí.

1840_8bajp18qve.jpg
1840_3gm9w1wmmv.jpg

Studna lásky neodmyslitelně patří k Trenčianskému hradu jako pověstmi opředený symbol lásky Omara a Fatimy.

K hradní studni se váže pověst o lásce tureckého šlechtice Omara ke krásné Fatimě, zajatkyni trenčínského hradního pána Štěpána Zápolského.

Aby Fatimu vysvobodil, přislíbil Omar, že vykope na Trenčínském hradě v tvrdé skále studnu. Po tři roky kopal se svými druhy, až skála skutečně vydala vodu, z Kopáčův však přežili jen nemnozí. První číši vody Omar podal Zápolského se slovy: "Vodu máš Zápolský, ale srdce nemáš". Když Omar odvážel osvobozenou Fatimu na koni z hradu, zachytil se jí závoj na šípů keři. Na tom místě dodnes stojí nejstarší hostinec v Brně, nazývaný "Fatima" nebo v dřívějších dobách i "Závoj".

1840_9c06f3hefl.jpg

Kasárna na Trenčínském hradě byla vybudována jako součást rozsáhlého fortifikačního programu realizovaného v době držby Trenčínského hradu magnátského rodem Zápoľskovci v období první poloviny 16. století. Sloužily k ubytování mužstva hradní posádky.

1840_k5w7zfv0po.jpg

Objekt kasárna na Trenčínském hradě byl vybudován jako součást rozsáhlého fortifikačního programu realizovaného v době držby Trenčínského hradu magnátského rodem Zápoľskovci v období první poloviny 16. století. Sloužily k ubytování mužstva hradní posádky, případně i přidělených jednotek. Byly využívány i jako arzenál, čili sklad a úložiště vojenského výzbrojní a výstrojního materiálu. Byly zde uloženy sudy s prachem a koule do děl, hákovníc a mušket spolu s chladnými drevcovými zbraněmi jak byly halapartnu, kopí, oštěpy a piky, i celé sady či jednotlivé části ochranné zbroje. Objekt kasárna měl také zajišťovat přístupovou cestu z města na hrad.

Nejstarší částí kasárna je západní zeď, původně spojující Hodinovou věž s Horním hradem, postavení jehož souvisí se stavební aktivitou Matúše Čáka. Tuto ranogotický fázi lze datovat na přelom 13. a 14. století.

Pozdně fáze ze začátku 16. století je již spojena s výstavbou samotných kasáren, které navazují na starší zeď. V prvních dekádách 16. století byla přístavbou k hradební zdi postavená dvoupodlažní stavba s dnešními rozměrech 36 x 10-17 m. Ačkoliv někteří autoři se v minulosti přikláněli k závěrům, že kasárna byla od počátku budována jako třípodlažní stavba, nedávný výzkum tuto hypotézu nepotvrdil. Přízemí stavby bylo přístupné portálem na severní fasádě. Stavba byla již v této fázi zastřešená celistvou valbovou střechou.

Třetí fáze, označovaná jako pozdně II., Spočívá v nadstaExpozícia Nedobytývaní o třetí podlaží. Tato přestavba byla pravděpodobně realizována až po ničivém obléhání hradu v roce 1528, zřejmě v období kolem let 1534 - 1550.

Čtvrtá stavební fáze je již renesanční, na celkové stavbě se však projevila spíše v detailech.

V současnosti se prostor přízemí a druhého patra využívají pro výstavní účely.

V prvním patře je instalována stálá expozice nedobytné. Sestává ze dvou částí.

Historickou tvoří středověké a novověké chladné, střelné či palné zbraně.

Archeologická část je věnována výsledkem archeologického výzkumu kasárna

1840_jwac8t8zok.jpg

Hladomorna nabízí návštěvníkům expozici s replikami středověkých mučících nástrojů a dozvědět se zajímavé informace ohledně tzv. útrpného práva z historie města Trenčín.

1840_dm525xzdyf.jpg

Jihovýchodní válcovitou baštu zvanou také "Královská věž" dal v 15. století postavit Zikmund Lucemburský, původně jako vyhlídkovou věž.
interiér hladomorna
Podle pozdější tradice začala sloužit jako hradní vězení a hladomorna. Otvorem 45 x 45 cm je možné dostat se do suterénu. Je 9 m hluboký. Nezachoval se však žádný dokument, že zde byl někdo umořený hladem. Byl to spíše odrazující způsob vězení.

V baště se nachází expozice s názvem "Hladomorna - Teufelsturm", která jeprístupná vrámci přehlídkového okruhu A Trenčínského hradu. Návštěvníci si mohou prohlédnout repliky středověkých mučících nástrojů a dozvědět se zajímavé informace ohledně tzv. útrpného práva z historie města Trenčín. Ti odvážnější mohou vyzkoušet i kladu, umístěnou před vchodem do expozice.

1840_7oazh1at7h.jpg

Matúšova věž je dominantou Trenčínského hradu. Byla postavena koncem 11. století v románském slohu a kolem roku 1270 ji obstavali cihlovým pláštěm a upravili v gotickém duchu.

Nejstarší stavbou obytného a obranného charakteru na Trenčínském hradě je hlavní útočištná věž (bergfrid, donjon), tradičně nazývaná Matúšova. Byla postavena koncem 11. století v románském slohu a kolem roku 1270 ji obstavali cihlovým pláštěm a upravili v gotickém duchu.

Podle tradice na čtvrtém patře věže má svou pracovnu Matúš Čák Trenčianský a zde se i nachází nevelká expozice věnovaná této kontroverzní postavě našich dějin. Na jednotlivých patrech najdeme vystaveny terčovnice z 19. století a na stěnách erby jednotlivých držitelů a kapitánů Trenčínského hradu. Z nejvyššího patra věže je unikátní výhled na velkou část Pováží.

Dolní nádvoří nabízí návštěvníkům jedinečné výhledy na město Trenčín a přilehlé okolí.

Studna lásky neodmyslitelně patří k Trenčianskému hradu jako pověstmi opředený symbol lásky Omara a Fatimy.

Kasárna na Trenčínském hradě byla vybudována jako součást rozsáhlého fortifikačního programu realizovaného v době držby Trenčínského hradu magnátského rodem Zápoľskovci v období první poloviny 16. století. Sloužila na ubytování mužstva hradní posádky.

Hladomorna nabízí návštěvníkům expozici s replikami středověkých mučících nástrojů a možnost dozvědět se zajímavé informace ohledně tzv. útrpného práva z historie města Trenčín.

1840_2kagfut27p.jpg
1840_xsam9svpyr.jpg

Ludvíkův palác na 1. patře gotického paláce, upraveného do současné podoby v II. polovině 20. století je nově zřízená expozice historického dobového nábytku z období 17. až 19.

Na hradní akropoli se nacházejí tři paláce. Nejstarším je Ludvíkův palác, který dal v druhé polovině 14. století postavit král Ludvík Velký, hned vedle nejstarší obytné stavby na hradě - Matúšově věže.

Na 1. patře gotického paláce, upraveného do současné podoby v II. polovině 20. století je nově zřízená expozice historického dobového nábytku z období 17. až 19. století "Reminiscence" pocházejícího ze sbírek Trenčínského muzea v Trenčíně. Veškerý nábytek a bytové doplňky (obrazy, zbraně, dekorativní předměty) jsou originály pocházející z bývalých panství majitelů a pozdějších vlastníků hradu. Jelikož hrad v roce 1790 téměř celý vyhořel, původní nábytek se v jeho prostorách zachoval jen minimálně.

Obě místnosti paláce jsou zařízeny jako salony. První - lovecký prezentuje nejoblíbenější zábavu vysoké šlechty - lov. Zálibu v myslivosti, typickou pro představitele "modré krve" prezentují vystavené exponáty zbraní, ulovení trofejní kusy vysoké zvěře a scénické barokní obrazy. Kožený sedací nábytek doplňují truhly na šatstvo, stolní kabinet z r. 1730 (který je vůbec prvním sbírkovým kusem dnešního muzea pod poř. Č. 1) a vzácné a jedinečné odkládací skříně z poloviny 17. stol. s typickou velkoplošnou ornamentalistikou. Zajímavostí je vzácný perletí vykládaný příruční stoleček v zadní části místnosti a (na nejstarší sbírkový předmět) - velká skříň na stříbrný a měděný nádobí.

1840_h99565xv0d.jpg

Druhý salón z období empíru a historismu znázorňuje ukázku bytové kultury z r. 1830-1890.Druhý salón Originální empírový sedací nábytek doplňuje jídelní příborník a komody ve stylu historismus. Portréty členů Habsburské dynastie, kterým rod sloužil, doplňuje vzácná orientální ruční velkoplošná výšivka na hedvábí evokovaná tehdejšími módními trendy inspirovanými dalekým východem (Čína, Japonsko).

V přízemních prostorách Ludvíkova paláce Trenčianske muzeum se nachází další část expozice Rovnost galerie Ilešháziovcov a obrazy z ilešháziovských sídel, která obohatila tuto unikátní sbírku o další obrazy s biblickou tématikou, s náměty řecké mytologie, portréty královské rodiny Habsburků, jakož i portréty neznámých šlechticů. Zajímavostí jsou dva evangelické obrazy.

1840_vif9w6yx4t.jpg

Barbořin palác první místnost, Rytířská síň, je největší místností na hradě. Sál měla v 16. století lunetovú klenbu, po které se zachovaly už jen stopy. Další místnosti sloužily jako obytné prostory.

Barbořin palác dal pro svou druhou manželku Barboru Celskú postavit císař Zikmund Lucemburský kolem r. 1430.

Při stavbě využili starší Parkanová opevnění a vnější stěnu Matoušova paláce, ke které přistavěli ostatní kamenné stěny. Na této lze vidět původní okna se zachovalými gotickými freskami z 13. století.

První místnost, Rytířská síň, je největší místností na hradě. Sál měla v 16. století lunetovú klenbu, po které se zachovaly už jen stopy. Další místnosti sloužily jako obytné prostory. Jedna z nich byla šatnou a druhá ložnicí královny Barbory. Schody a padacími dveřmi byla ložnice propojená s podzemím. V podzemí byly umístěny sklady vína a potravin a pravděpodobně i černá kuchyně.

Palác byl reprezentační budovou. V současnosti se využívá na příležitostné výstavy a svatby.

1840_zmrrgwoaro.jpg

Rotunda ojedinělý štvorlístkový (štvorapsidový) půdorys odlišuje trenčínský Rotundu od všech dosud známých centrálních staveb na Slovensku.
Lapidárium podzemí Barbořin paláce s expozicí fragmentů kamenných článků.

Mezi Barbořin palácem, Matoušova věží a Pátou bránou byly v letech 1972 -1975 při archeologickém výzkumu objeveny základy předrománské Rotundy. Tento nález nejen posunul datování počátků Trenčínského hradu, ale zařadil se mezi nejstarší sakrální objekty na našem území.

Ojedinělý štvorlístkový (štvorapsidový) půdorys odlišuje trenčínský Rotundu od všech dosud známých centrálních staveb na Slovensku. Hrobové nálezy je Rotunda doložena do konce 11. století. Připouští se možnost, že jde o Velkomoravskou architekturu. Téměř totožný půdorys najdeme v moravských Mikulčicích, kde je velkomoravský horizont nesporný.

Matúšova věž je dominantou Trenčínského hradu. Byla postavena koncem 11. století v románském slohu a kolem roku 1270 ji obstavali cihlovým pláštěm a upravili v gotickém duchu.
Kaple patří mezi soukromé sakrální stavby panského sídla. Výzdobu tvořily gotické figurální fresky a křížová klenba, nad kterou vystavili obytné prostory. Pod podlahou hlavního oltáře se nachází menší krypta.
Letní věž a její obytné prostory měli dřevěný obklad. Přes 1. patro byla propojena s letní terasou, umístěnou před kaplí a palácem Zápoľskovci.


Dolní nádvoří nabízí návštěvníkům jedinečné výhledy na město Trenčín a přilehlé okolí.

Zakoupit si tento okruh je možné pouze od 17:30 do 18:30 hod.


1840_6phxaicjs0.jpg

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Vlakem, Autobusem
Možnosti parkování: Placené parkování v okolí

Akceptované platby: Hotovost
Domluvíte se: Slovensky

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 6.5.2021

Otevírací doba

Počasí

květen - září
pondelí - neděle:
09:00 - 19:00
posledná prehliadka okruh B (so sprievodcom) o 17:00 hod. posledný vstup na okruh A (bez sprievodcu) do 17:30 dolné nádvorie sprístupnené od 17:30 hod. do 18:30 hod.
říjen
pondelí - neděle:
09:00 - 19:00
posledná prehliadka okruh B (so sprievodcom) o 15:45 hod. posledný vstup okruh A (bez sprievodcu) do 17:30 hod. dolné nádvorie sprístupnené od 17:30 hod. do 18:30 hod.
listopad - prosinec
pondelí - neděle:
09:00 - 17:00
posledná prehliadka okruh B (so sprievodcom) o 15:45 hod. posledný vstup na okruh A (bez sprievodcu) do 15:45 hod. dolné nádvorie sprístupnené od 15:30 - 16:30 hod
leden - duben
pondelí - neděle:
09:00 - 17:00
posledná prehliadka okruh B (so sprievodcom) o 15:45 hod. posledný vstup na okruh A (bez sprievodcu) do 15:45 hod. dolné nádvorie sprístupnené od 15:30 - 16:30 hod
Zobrazit více

Otevírací doba

Počasí

květen - září
pondelí - neděle:
09:00 - 19:00
posledná prehliadka okruh B (so sprievodcom) o 17:00 hod. posledný vstup na okruh A (bez sprievodcu) do 17:30 dolné nádvorie sprístupnené od 17:30 hod. do 18:30 hod.
říjen
pondelí - neděle:
09:00 - 19:00
posledná prehliadka okruh B (so sprievodcom) o 15:45 hod. posledný vstup okruh A (bez sprievodcu) do 17:30 hod. dolné nádvorie sprístupnené od 17:30 hod. do 18:30 hod.
listopad - prosinec
pondelí - neděle:
09:00 - 17:00
posledná prehliadka okruh B (so sprievodcom) o 15:45 hod. posledný vstup na okruh A (bez sprievodcu) do 15:45 hod. dolné nádvorie sprístupnené od 15:30 - 16:30 hod
leden - duben
pondelí - neděle:
09:00 - 17:00
posledná prehliadka okruh B (so sprievodcom) o 15:45 hod. posledný vstup na okruh A (bez sprievodcu) do 15:45 hod. dolné nádvorie sprístupnené od 15:30 - 16:30 hod


Kontakt

Telefon: +421 32 743 5657
Webová stránka: muzeumtn.sk
trenčínský hrad
Matúšova 75/19
912 50  Trenčín
Kraj: Trenčiansky
Okres: Trenčín
Region: střední Pováží
 48.894168, 18.044779

Matúšova 75/19
912 50  Trenčín

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události