Pravděpodobně tehdy přikročili k přestavbě stávajícího původního hradu a rozšíření o velké nádvoří s gotickou kaplí, obklopující hradu Parkanová zdmi s ochozem a cimbuřím, hospodářskými budovami, dílnami a tunelovitým vchodem. Panovníci, i Stiborovců, důsledně dbali o to, aby hrad byl pevností, která odolá náporům všechny nepřátele. Král Zikmund daroval hradní panství v roce 1436 Michalovi Orság de Gut.Tento rod se také staral o hrad a jeho vybavení. Jelikož byl v jeho rukou 130 let, zanechal na něm stopy v podobě dalších úprav. Prudký rozvoj palných zbraní v 2. polovici15. stol. podnítil vybudování druhého širšího Parkánu, který na jihu vyústil až do předsunuté opevenenej bašty s dělovými střílnami. Když poslední příslušník rodu Orságovcov - Kryštof Orság zemřel bez potomků, připadlo hradní panství králi Maxmiliánovi I., který ho dal v roce 1569 do zálohu Uršule Kanižajovej vdově po Tomášovi Nádasdy. Její syn František Nádasdy I. hradní panství od panovníka odkoupil v roce 1602. Po jeho smrti v roce 1604 zdědila panství manželka Alžběta Báthoryová - známá jako krvavá čachtická paní, která však žila v kostele v Čachticích. Po smrti Alžběty vznikly dědické spory mezi jejími dětmi - synem Pavlem Nádasdi a dcerami Kateřinou a Annou, vydanými za Jiřího Drugeta a Mikuláše Zrínského.