Bebekovců však už v roce 1566 museli území Horních Uher opustit a jejich majetky přešly do rukou císařského dvora, který je spravoval prostřednictvím kapitánů z hradu Krásna Hôrka. V roce 1578 byl na Krásnou Hôrku převelen Peter I. Andrássy, čímž se v Gemeru začalo téměř čtyřsetleté "vláda" jeho rodu. Dlouhá léta byly Andrássyovců v pozici hradních kapitánů, ale v roce 1642 dostal Matej II. Krásnohorské panství i Betliarska majetky dědictví od krále Ferdinanda III. Koncem 17. století došlo k dělení rodového majetku, čímž vznikly dvě větve rodu - starší Betliarska se sídlem v Betliari a mladší dlholúcka nebo monocká, která zůstala na hradě Krásna Hôrka.
Počáteční fáze stavebních dějin zámku jsou nejasné a proto dostávají prostor spíše dohady. Klenby s lunetami, které se zachovaly v téměř celém přízemí, pocházejí ze 17. století. V té době byl stavební ruch zaznamenán i na hradě Krásna Hôrka. Víme však o dvou rozsáhlých stavebních úpravách zámku, které se spojují se vzrůstem významu rodu, který koncem 18. století získal hraběcího titul a stále více se angažoval v železorudných průmyslu. O klasicistní podobě zámečku za hraběte Leopolda Andrássyho z 80. až 90. let 18. století se dozvídáme především z archivních pramenů, ale dokumentují ji i pruské a české klenby v severním traktu prvního patra (někdejší Hostinské apartmány). V té době se začal kolem zámečku vytvářet i rozsáhlý anglický park s četnými romantickými stavbičky. Mezi nimi se nachází i klasicistní rotunda, která sloužila původně jako knihovna (od roku 1905 je knihovna v kostele), a kterou založil Leopold Andrássy, velký sběratel a svobodný.
Zámeček byl ve vlastnictví Andrássyovců téměř nepřetržitě až do roku 1945, jen několik let 19. století byl v rukou rodu Nádasdy (koupí od Imricha Andrássyho), kteří ho zase prodali Pálffyům a Grovestinsovcom. Starý rodový majetek se sídlem získal zpět pro Andrássyovců hrabě Emanuel I., který se stal významnou osobností kulturně-společenského života Uherska i výraznou postavou tehdejšího železorudných průmyslu, proto ho přezdívali "Železný hrabě". Právě k jeho menu se váže poslední velká přestavba zámku v letech 1881 - 1886, která mu dala dnešní vzhled. Během této romantické - historizující přestavby byl původní klasicistní objekt nadstavaná o jedno celé patro a na západní straně byla vybudována mohutná věž neogotického schodiště. Na východní straně byla zase postavena věžička na vzor věže slavného sedmihradského hradu Hunyadiovcov Vajdahunyad (Nebojsa) s dlátkovou stříškou, ostatní věže mají stříšky francouzského typu.
Přestavba v 80. letech 19. století se podepsala i na interiérech sídla, jehož funkce se v druhé polovině století změnila na výlučně mysliveckého-reprezentační. V prvním patře byla vytvořena galerie předků, do které se návštěvník dostane přes honosné dubové schodiště s vitrážovými okny. Na druhém patře vznikla obrazárna se stropním osvětlením, která byla na počátku 20. století adaptována na knihovnu, je v ní více než 15000 svazků. Pohodlí rodiny i hosty zajišťovali salony, pracovny, herna i apartmány s koupelnami.
Kaštieľ Betliar
Kaštieľná 6
049 21 Betliar
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.