Haličský zámek

O existenci obnoveného hradu se dozvídáme až v souvislosti s Janem Jiskra, když jeho vojska hrad obsadili a zdržovali se zde do r.1451, kdy jejich vyhnala armáda Jana Hunyadimu.

V důsledku pozdějších nepovolených přestaveb museli na základě královského nařízení zruinovat pevnost v r.1544, aby se nestala útočištěm povstalců. Zámeček stojící na kulatém vršku dal v r.1612 postavit Žigmund Forgách. Po uzavření manželství s Annou Losonczyovou získal v letech 1595 až 1601 formou královských donácií Haličské, sečianske a šomošské panství, čímž se stal největším magnátem Novohradu. Haličský zámek dal vybudovat ve tvaru šesťkrídlovej rezidence, kterou však v souladu s potřebami "válečného" století dal opevnit nárožními baštami, příkopem a posílit 40 Hajduch a německými dělostřelci, aby tak ochránil život a majetek rodiny. Zbytky středověkého hradu pravděpodobně zabudovali do vjezdového křídla zámku, které bylo chráněno i předhradím posíleným dvěma baštami opatřenými střeleckými otvory. Hrad byl najednou centrem příhraničních vojenských operací, panství i správní jednotky.

Kuruci Imricha Thökölyho se pokusili hrad získat v r.1678, ale Adam Forgách zůstal věrný císaři Leopoldovi. Hradní kapitán Ján Makfalvay, aby předešel útoku kurucû, dal z hradu tři děla Thökölyho. Vojenská funkce Haliče se navrátila v r.1703, po vypuknutí Rákócziovského povstání. Zámek byl v r.1709 obsazen a vypálen vojskem generála Heister.

V r.1736 až 1750 následná barokní přestavba potlačila obranný charakter zámku a ze stavby udělala reprezentativní zámeček Forgáchovců. Další velkolepá přestavba zámku se váže k menu Františka Wenckheima, který se do rodiny přiženil v 19.století. O dokončení prací v r.1897 svědčí bílá mramorová tabule umístěná nad hlavním vchodem. Území předhradí se upravilo na zámecký park.

Památková obnova zámku byla zrealizována v r.1956 až 1964. Po těchto letech v něm sídlilo zařízení sociální péče. Od r.2005 je v soukromých rukou, av r.2009 začala velkolepá rekonstrukce zámku. V r.2016 byl zámek v I.etapa rekonstrukce dokončen a zpřístupněn veřejnosti jako luxusní hotel.

Pověsti a legendy
Proslýchá se

Loupežný rytíř Imrich Balassa, majitel Divinský hradu, byl údajně odchován na Strídža mléce. V 17.století ho proto v Novohradské pokládali za proslulého vagabunda a zloděje. Ve vesnicích pod Divina kradl vše, co se dalo - dobytek, celoroční úrodu sedlákům i neposkvrněné panny z podhradí. Balassa si však dělal "zálusk" zejména na paní ze sousedního Haličský zámku, krásnou Andrássyovú, manželku pana Haličský zámku, hraběte Forgáche. S bandou vagabundů vnikl do zámku a hraběnku unesl do svého doupěte. Před jejím očima vyhodil z okna vlastní manželku i mnicha, který ji zpovídal, lásku mladé ženy si však nezískal. Byl to poslední kousek novohradského zbojníka. Jak získal zámecký pán v Haliči svou ženu zpět, není dosud jasné. Říká se, že do vlčího doupěte Balassa vnikl přes dlouhatánské chodbu, která údajně spojovala Haličský hrad s zvěřiny. Tajná chodba na zámku v Haliči sice existuje, ale sahá sotva do poloviny hradního vrchu a nejdříve sloužila pouze pro tajných posly a kanalizaci.

Interiér a exteriér
Nově zrekonstruovaný zámecký hotel Galicia Nueva, skutečný klenot Novohradu a národní kulturní památka, poskytuje služby od letních měsíců roku 2016. Po citlivé rekonstrukci vnikl reprezentativní prostor, pro kongresové akce, jednání, semináře, workshopy, porady, pracovní setkání, rodinné eventy, svatby, výročí , ale také reprezentativní společenské akce jakými jsou např. koncerty, plesy či vernisáže.

Zámek představoval z obranné i obytné stránky moderní šesťkrídlovú stavbu na podélném šestiúhelníkovém půdorysu s ústředním nádvořím. V zámku se dodnes zachovaly renesanční nástěnné malby zobrazující uherských panovníků, namalované na stěnu někdejší dvorní arkády spolu s vyřezávanými a malovanými trámovými stropy komnat. Kdysi zarostlé, zpustošené nádvoří je dnes zastřešené prosklenou střechou a slouží jako luxusní restaurace.