Monumentální architektura Behrensovej synagogy spojuje tradiční typologii sakrálních budov s jazykem moderního hnutí. Racionalitu a minimalismus ozvláštňují lyrizujúce, expresivní prvky ve shodě s původním účelem stavby. Architekt umísťuje tuto stavbu v složitém terénu a na křižovatce cest tak rafinované, že zvenčí působí spíše nenápadně. No jak vidíte, uvnitř je vysloveně impozantní.
Vznik tohoto díla by však nebyl možný bez celkové atmosféry společenského a ekonomického rozmachu meziválečné Žiliny. Budovatelský entuziasmus ve městě dokazuje vznik skvělé moderní architektury, ba celých čtvrtí od talentovaných domácích architektů. Přitom jedním z stěžejních motorů modernizace města byla právě přemýšlivá židovská komunita. Svědčí o tom i realizace nové synagogy na místě starého chrámu z roku 1861.
Novou synagogu nejenže navrhl světoznámý architekt, ale v roce 1928 její realizaci předcházela soutěž, které se zúčastnili další mezinárodně uznávání architekti - Josef Hoffmann, jeden z otců světoznámé vídeňské secese a Lipót Baumhorn, středoevropský specialista na stavbu synagog, spolu s domácí mladými architekty Michalem Maxmiliánem Scheer a Josefem Zweigenthalom.
Stavbu (1929 - 1931) vedl žilinský architekt Žigo Wertheimer, dodavatelem byla stavební firma bratrů Novákových.
Z masivní kamenné podnože podobné středověké pevnosti, v níž se nacházejí vstupní a obslužné prostory synagogy, vyrůstá kubus chrámového prostoru s kapacitou pro 750 věřících (450 mužů v ústředním prostoru a 300 žen na třech Emporia). Orientalizujícími vysunuté nároží hlavní hmoty s hrubou strukturou omítky vytvářejí jakýsi přechod mezi robustní základnou a jasnou, snadno působící kupolí s výškou 17,5 a průměrem 16 metrů.
Malba Davidovy hvězdy v kopuli je jednou z nejpůsobivějších částí díla. Peter Behrens ve svém jediném projektu synagogy docílil dynamickou až mystickou atmosféru interiérů, kterou umocňovali barevné vitrážové okna. Patří mezi jeho poslední díla, které navrhl v duchu expresionismu.
Neologická synagoga je považována za jednu z nejpozoruhodnějších památek moderní meziválečné architektury s celoevropským významem. Od roku 1963 je národní kulturní památkou (zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek dne 5. 11. 1963 pod číslem 89/1963). V anketě v roce 2000 ji architekti zařadili mezi 5 nejdůležitějších občanských staveb 20. století na Slovensku.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
