CZ CZ
6 hodnocení
Bojnický zámek patří k nejstarším a nejvýznamnějším památkám na Slovensku. Stojí na travertinovém kope nad městem. První písemná zmínka o existenci hradu je z roku 1113 v listině zoberského opatství. Původně byl hradem dřevěným a vyvinul se ze staršího hradiště. Postupně v průběhu 13. století byl budován z kamene jako majetek rodu Poznanovců.

Bojnický zámek

Bojnický zámek patří k nejstarším a nejvýznamnějším památkám na Slovensku. Stojí na travertinovém kope nad městem. První písemná zmínka o existenci hradu je z roku 1113 v listině zoberského opatství. Původně byl hradem dřevěným a vyvinul se ze staršího hradiště. Postupně v průběhu 13. století byl budován z kamene jako majetek rodu Poznanovců.

Koncem 13. století se Bojnic zmocnil uherský velmož Matúš Čák Trenčianský a hrad mu patřil do roku 1321. Po Matúši Čákovi se v Bojnicích v 14. a 15. století vystřídaly jako majitelé další šlechtické rody - Gilethovci, Leustachovci, Norffryovci.

V roce 1489 král Matyáš Korvín daroval Bojnický hrad spolu s panstvím svému nemanželskému synovi Janovi Korvínovi. Po smrti krále Matyáše se hradu zmocnili Zápolského vojska a obývali ho až do roku 1526.V roce 1527 daroval král Ferdinand I. hrad Alexeji Turzovi. Turzovci hrad upravili a přestavěli na pohodlné renesanční sídlo. Původní gotický hrad dostal takto charakter renesančního zámku se stejně vysokými obytnými budovami seskupenými kolem vnitřního nádvoří.

Po vymření rodu Turzovci (v roce 1636) hrad opět připadl koruně. O rok později, v roce 1637, dal císař Ferdinand III. Bojnické panství Pavlu Pálfiho do zálohy za dvě stě tisíc zlatých. V roce 1643 dostali Pálfiovci Bojnický hrad do dědičné držby. V Bojnicích znovu zavládl stavební ruch a hrad dostal barokní podobu. Stavební aktivita na hradě utichla koncem 17. století. Jeho podoba se v průběhu 18. a 19. století podstatně nezměnila.

Po delším období stagnace a úpadku získal Bojnické panství s hradem v roce 1852 jeho poslední šlechtický majitel - hrabě Jan František Pálfi. Hrabě Pálfi se rozhodl přestavět hrad na romantický zámek. Jako vzor použil francouzské gotické hrady z údolí řeky Loiry, papežský palác v Avignonu, gotické tyrolské hrady i ranou renesanční italskou architekturu.
Architektem neogotické přestavby byl Jozef Hubert. No architekt se zjevně stal pouze nástrojem v rukou svého zákazníka s vysoce vytříbeným uměleckým vkusem. Sám Pálfi kreslil, navrhoval a řídil všechny práce. Tato poslední neogotická přestavba trvala 22 let (1889 - 1910).

Hrabě Pálfi se jí úplného dokončení nedožil, zemřel ve Vídni 2. června 1908 jako starý mládenec. Protože neměl přímých dědiců, brzy po jeho smrti vypukly spory mezi příbuznými o dědictví. V roce 1923 byla uzavřena přátelská dohoda mezi dědici hraběte Pálfiho a československým státem, ve které byly určeny sbírky, které nebudou předmětem dražeb. Dražby uměleckých sbírek hraběte Pálfiho proběhly v letech 1924 - 1926.
V roce 1939 zámek a pozemky k němu náležející koupila firma Baťa. Po válce, na základě Benešových dekretů, připadl její majetek státu. Od roku 1950 je v zámku definitivně umístěno muzeum, které je dnes součástí Slovenského národního muzea.

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí

Akceptované platby: Hotovost
Domluvíte se: Slovensky, Anglicky, Německy

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 21.9.2022

Otevírací doba

Počasí

Neuvedené


Kontakt

Telefon: +421 46 543 0624
Webová stránka: bojnicecastle.sk
Bojnický zámek
Bojnický zámok
Zámok a okolie 1
972 01  Bojnice
Kraj: Trenčiansky
Okres: Prievidza
Region: Ponitrie
 48.779874, 18.577744

Nadmořská výška: 309 m

Bojnický zámok
Zámok a okolie 1
972 01  Bojnice

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události