V habánských kronice uvádí záznam, že ho pronajali. Z čehož vyplývá, že když Habáni přišli do Vlčkoviec, mlýn zde už musel stát. V roce 1623 vyhořel a za dob habánských v r. 1663 byl opraven. Konkrétní záznam, kdo mlýn postavil nenalezen. Můžeme se pouze domnívat, že to byl někdo z Pállfyovcov, kterým v té době vesnice patřila. V roce 1925 dal tehdejší mlynář Retzer namontovat do mlýna nejmodernější mlýnské zařízení. Potomci tehdejšího mlynáře Retzer žijí dodnes a objekt mlýna spravují.

víc informací

POI

675

- stojí na dolním konci vesnice mezi kostelem a cukrovaru,

- první zprávy jsou ze začátku 16. století,

- první záznamy o Vlčkovskom mlýně SIAD až do habánských dob.

V současnosti v mlýně provozují výrobu a prodej krmných směsí.

Zdroj: www.vlckovce.sk

Mlýn rodiny Retzerovej stojí na dolním konci vesnice mezi kostelem a cukrovarů. První zprávy jsou ze začátku 16. století a první záznamy o Vlčkovskom mlýně sahají až do habánských dob. V habánských kronice uvádí záznam, že ho pronajali. Z čehož vyplývá, že když Habáni přišli do Vlčkoviec, mlýn zde už musel stát. V roce 1623 vyhořel a za dob habánských v r. 1663 byl opraven. Konkrétní záznam, kdo mlýn postavil nenalezen. V roce 1925 dal tehdejší mlynář Retzer namontovat do mlýna nejmodernější mlýnské zařízení. Potomci tehdejšího mlynáře Retzer žijí dodnes a objekt mlýna spravují.

V současnosti již neslouží svému účelu, ale stále se tam vyrábějí krmné směsi.

Zdroj: www.vlckovce.sk (25.7.2021)