CZ CZ
2 hodnocení
Malebná Gemerská krajina v srdci Slovenska byla odedávna považována za malou Evropu, zda za uherské království v malém. Její vrchy, doliny a městečka stali se dějištěm našich - evropských dějin. Během druhé světové války, ale především po ní sáhla na naše slovenské kulturně-historické dědictví těžká ruka osudu i nastávající doby. Ani "věčné" základy socialistického režimu budované už na stávajících zdech bohaté kultury nepohltily a nezničili vše co nám zanechali naši předkové.

Hrad Krásná Hôrka

Malebná Gemerská krajina v srdci Slovenska byla odedávna považována za malou Evropu, zda za uherské království v malém. Její vrchy, doliny a městečka stali se dějištěm našich - evropských dějin. Během druhé světové války, ale především po ní sáhla na naše slovenské kulturně-historické dědictví těžká ruka osudu i nastávající doby. Ani "věčné" základy socialistického režimu budované už na stávajících zdech bohaté kultury nepohltily a nezničili vše co nám zanechali naši předkové.

Středověké sídlo rodu Andrássy

Malebná gemerská krajina v srdci Slovenska byla odedávna považována za malou Evropu, zda za uherské království v malém. Její hory, doliny a městečka se staly dějištěm našich - evropských dějin. Během druhé světové války, ale především po ní sáhla na naše slovenské kulturně-historické dědictví těžká ruka osudu i nastávající doby. Ani „věčné“ základy socialistického režimu budované již na stávajících zdech bohaté kultury nepohltily a nezničily vše co nám zanechali naši předkové. Ale přece se dnes můžeme těšit jen z několika téměř zcela zachovalých hradů, jedním z nich je Krásná Hôrka. Unikátní sbírky hradního muzea a přeměny architektury lákají návštěvníky téměř z celého světa. Vyberte se s námi na cestu poznání naší historie a umělecko-historického dědictví prostřednictvím středověkého rodového hradu Andrássyovců.

Zdroj: Hrad Krásna Hôrka (12.2.2022)

Krásná Hôrka v období středověku za „vlády“ Bebekovců

Dějiny území, kterému po staletí vládl hrad Krásná Hôrka sahají až do raného středověku. Slavná doba rodu Miškovců, jeho posledního mužského potomka comesa gemerského hradu Borše končí v první polovině 13. století. Jedna z legend vážících se k tomuto regionu říká, že tudy utíkal před Tatary král Béla IV.. Při útěku mu prý pomáhali bratři Filip a Detrich (Detre) Szár z rodu Ákošovců. Král je v roce 1243 za věrnost odměnil rozsáhlými územími ve správě gemerského hradu. Mezi darovanými obcemi se Krásná Hôrka ještě nezmiňuje. Majetek Ákošovců byl až do posledního desetiletí 13. století jednotný, poté jej začali odprodávat. Brzotín získali Máriássyovci (svědčí o tom do dnes zachovalý barokní zámeček s erbem Máriássyovců v Brzotíně) a později asi kolem roku 1318 byla prodána i Krásná Hôrka Batizovcom. Právě je považujeme spolu s Máriássyovými za první stavitele hradu. Samozřejmě nelze mluvit o hradě v dnešním slova smyslu, protože šlo jen o opevněnou obytnou gotickou věž (donjon) na samém vrcholu vápencové kopy. Postupem času se udomácňuje označení rodu Ákošovcov jako Bebekovců. Ti brzy zjistili, že jimi odprodané majetky mají mnohem vyšší hodnotu, především kvůli nerostnému bohatství nacházejícím se v okolí. Započali tedy s Máriássyovci několik desetiletí trvající spor o navrácení Krásné Hôrky. Listinný materiál se o ní zmiňuje jen kuse, ale poprvé se jako hrad vzpomíná v roce 1333. Bebekovci nakonec v roce 1352 definitivně získali zpět své hrdinně nabyté panství. Jedna z našich nejkrásnějších pověstí hovoří právě o Bebekovi, ale ne jako o bohatém zemepánovi, ale jako o chudém pastýři, který našel velký drahý kámen. Daroval ho králi a žádal za něj sedm vršků, na kterých si chtěl postavit salaše. Postavil si však sedm hradů: Krásná Hôrka, Štítnik, Brzotín, Turňa, Plešivec, Sádec a Sólyomkő. Mezi nimi vyniká svojí polohou, zachovalostí i historií Krásná Hôrka. Bebekové, kteří hrad několikrát přebudovali a rozšířili (oni dali postavit i palác ke gotické věži), byli jeho pány až do druhé poloviny 16. století. Nejvýznamnější přestavba se udála za legendami opředeného krutého Františka Bebeka. Modernizaci a vybudování nového fortifkačního systému si vyžádalo nebezpečí tureckých nájezdů. Stavební ruch na Krásné Hôrce se tedy rozproudil ve 40. letech 16. století. Hrad tehdy získal nový věnec opevnění půdorysu nepravidelného trojúhelníku se třemi mohutnými nárožními baštami. Výzkum Ing. Dobroslavy Menclové začátkem 50. let 20. století poukázal na souvislosti s opevněním Jágerského (Eger, Maďarsko) hradu a jeho projektantem z Itálie Alessandrem da Vedanem. Zda však tento významný renesanční architekt působil přímo i na bebekovském sídle, se zatím neprokázalo.

K období krátce po rozsáhlé přestavbě hradu se váží legendy o krutosti a dvoutvárné politice hradního pana Františka Bebeka i jeho bratra gemerského župana Imricha. V literatuře se označují jako „loupežní rytíři“, kteří shazovali zvony z věží kostelů a odlévali z nich děla. Krásná Hôrka (resp. Muzeum Betliar ve správě jehož hrad je) se může pyšnit největší sbírkou původních bronzových děl v rámci Slovenska. Návštěvníci hradu mají možnost vidět nejen bebekovská děla z roku 1547 (dvě bebekovská děla byla v 19. století převezena do parku zámečku Andrássyovců v Betliaru, kde jsou dodnes), ale také ukořistěná turecké děla a překrásná mohutná děu. Katolická církev v té době ohrožována reformačním hnutím přijala takové řádění s pohoršením. Bebek však našel způsob, jak ji získat zpět na svou stranu. Kolem roku 1540 (1539 nebo 1542) se v nedaleké Rožňavě objevil protestantský kazatel Ondřej Fischer, který před tím působil v Levoči, na Moravě i ve Smolníku. František Bebek ho dal zajmout a vzápětí popravit; nechal ho vyhodit z nejvyšší bašty svého hradu.

Jena z místností v tvz. horním nebo starém hradu dokumentuje existenci tajné mincovny Františka Bebeka. Falešné mince razil spolu s hradním kapitánem muránského hradu s Matějem Bašem, kterého však za tuto penězokazeckou činnost popravili - sám Bebek se prý postaral o jeho rychlé odstranění.

Zdroj: Hrad Krásna Hôrka (12.2.2022)

Ještě v září roku 1556 bojoval proti císaři s pomocí tureckých vojsk a neuvěřitelným obratem se z něho stal obhájce evangelíků! Neudivuje nás proto, že ho prohlásili za vlastizrádce, zbavili ho všech titulů a funkcí a v roce 1558 ho pravděpodobně zavraždili. Osud Bebekovců je po těchto událostech velmi nejasný. Zmínky máme ještě o synovi Františka, o Jurajovi, který se na rozdíl od otce stal horlivým zastáncem protireformace. Stal se dokonce i gemerským županem, ale špatné pověsti svého otce se mu zřejmě nikdy nepodařilo úplně zbavit. Zemřel bez potomků v roce 1567. Jurajem vymřel tento významný, ovšem málo známý a neprobádaný rod, který výrazně zasáhl do středověkých dějin nejen Gemera, ale celého Uherského království.

Zdroj: Hrad Krásna Hôrka (12.2.2022)

Čtyři století „vlády“ rodu Andrássy

Hrad se dostal do správy císařského dvora, který krásnohorské panství spravoval prostřednictvím hradních kapitánů. Za osm let se jich vystřídalo sedm! Jedním z posledních byl Peter I. Andrássy, první Andrássy na Krásné Hôrce a v Gemeru vůbec. Jím začíná téměř čtyřisetleté období v dějinách hradu, gemerské župy a při špetce nadsazenosti iv dějinách střední Evropy úzce propojeno s vlivným rodem Andrássy.

Charakter bebekovské pevnosti se za Andrássyovců výrazně nezměnil. Bylo to určeno jednak terénem – hrad stojí na homolovitém kopci, který znemožňuje další rozšiřování opevnění a také nebylo nutné hrad z hlediska fortifikace modernizovat – význam hradu (nestrategická poloha v dalších stoletích) a politická situace to nevyžadovala. Nový majitelé vynakládali finance zpočátku na opravu již existujících objektů hradního komplexu a teprve později v 17. století i do výstavby nových. Hrad však Andrássyovým nepatřil, stále měli jen status dědičných hradních kapitánů. Již Petr I. se snažil získat hradní panství do osobního vlastnictví, ale nedokázal prolomit nedůvěru dvora i přesto, že byl přívržencem Gašpara Békessyho (spojence Habsburků proti Štefanovi Báthorymu). Teprve v roce 1642 získal Matěj II., vnuk Petra I. Krásnohorské panství do dědičného vlastnictví od krále Ferdinanda III.. Manželkou Matěje II. se stala Anna Monokyová, čímž Andrássyovi získali nejen monocké ale i štítnické a drnavské majetky

V 17. století byl hrad obohacen o další stavby – „paláce“ v duchu pozdně renesančních šlechtických sídel. Jedná se o tzv. dolní hrad se štukovou výzdobou kleneb v místnostech a střední hrad, který sloužil pravděpodobně hlavně k reprezentačním účelům. Mezi starým bebekovským a novým renesančním palácem se vytvořilo malé intimní nádvoří, kde dodnes jsou na středním hradě zachovalé kamenné krakorce nesoucí pavlač s kovanou mříží. Stavební ruch v 17. století se váže na postavu Mikuláše I., který se stal županem gemerského komitátu a královským rádcem. Císař Leopold I. jej v roce 1676 dokonce povýšil do baronského stavu za hrdinství prokázané v bojích proti Turkům. Za jeho éry se hrad stal sídlem župy, což také vysvětluje výstavbu nových reprezentačních i obytných prostor. Toto období prezentuje několik exponátů v hradní expozici: jedním z nejkrásnějších je renesanční kachlová kamna s modro-bílou glazurou, která je pravděpodobně prací hornouhorských mistrů; dále je to několik kusů nábytku ze 16. - 17. století a samozřejmě nejpočetnější skupinou jsou chladné a palné zbraně a výzbroj hradní posádky.

Zdroj: Hrad Krásna Hôrka (12.2.2022)

V roce 1883 přivítali Andrássyovi ve své betléřské rezidenci vzácného hosta, významného romantického spisovatele Móra Jókaiho, který sbíral podklady pro svůj nový historický román. Dílo, které proslavilo nejen Krásnou Hôrku, ale také Levoču a mnohé historické postavy uherských dějin vyšlo v nesčetných vydáních a překladech. Hlavními postavami románu Levočská bílá paní jsou kromě samotné bílé paní Julianny Korponyové i Andrássyovi a Krásná Hôrka je jedním z hlavních dějišť příběhu lásky a nenávisti, zrady a věrnosti. Děj románu je zasazen do období posledního stavovského povstání Františka Rákocziho II., do kterého se zapojili i bratři Štefan I. a Mikuláš II přezdívaný „derviš generál“. Jókai ve své knize vytvořil legendu, která dodnes žije mezi starými hradními zdmi, a která láká „poutníky“ ke skleněnému sarkofágu někdejší hradní paní Krásné Hôrky Žofii Serédyové, manželky Štěpána I. Žofie zemřela hned na začátku18. ve vesnici pod hradem. Tam na ni kapala vápencová voda a vysoušel ji suchý průvan, to způsobilo, že se její tělo zachovalo téměř neporušené. V kapli Krásné Hôrky je od začátku 19. století, kde ji dali převést Andrássyovi. Zajímavostí je, že má zvednutou pravou ruku - pravděpodobně měla pod ní Bibli, která se však rozpadla. Toto velmi prozaické vysvětlení vyvrací Jókaiho legendu, že zvednutím ruky - stisknutím srdce svého syna chtěla zabránit otcovraždě… Ještě prozaičtější však působí zpochybnění identifikace krásnohorské mumie jako Žofie Serédyové. V článku profesora Josefa Nováka ze 60. let 20. století na stránkách Vlastivědného časopisu se dočteme (a zároveň si i uvědomíme) o nápadné podobnosti mrtvé ženy s podobiznou hraběnky Terezie Dőryovy manželky Štěpána III. Andrássyho, která žila o dvě generace později než Serédyová. Je tedy legenda o dobrotivé Žofii ao jejím „zázračně“ zachovalém těle zcela vymyšlená? V podstatě vůbec nezáleží na tom, kdo vlastně leží ve skleněném sarkofágu v kapli Krásné Hôrky a neubírá to ani na významu a romantice Jókaiho románu. Dokonce dovolím si tvrdit, že pokud přehlédneme pochybnosti v souvislosti s krásnohorskou mumií, historii neublížíme, ale vzdáme úctu jedné slavné epoše v dějinách rodu Andrássy i celého Uherska.

Vraťme se však k historickým faktům na přelomu 17. a 18. století, kdy došlo k dělení rodového majetku mezi bratry Štěpána I. a Juraje II. Štěpán se přestěhoval do Betliara a tím vznikla betlářská (nebo starší) větev rodu a Juraj zůstal na Krásné Hôrke a považuje se za zakladatele tzv.. monocké (nebo dlouholoucké i mladší) větve.

V 70. letech 18. století proběhla na hradě poslední přestavba, kterou lze označit za historickou. Mohutná jihovýchodní bašta zvaná Dobogó byla přebudována na kapli. Přestavbu nařídil Štefan III., který byl v roce 1766 povýšen do hraběcího stavu. Zásluhu na jeho rozhodnutí měl pravděpodobně jeho bratr Anton, který byl v roce 1780 vysvěcen za rožňavského biskupa. Krásná kaple stojí na rozhraní baroka a klasicismu. Jedná se o jednolodní prostor, který plynule přechází do svatyně s půlkruhovým uzávěrem. Oltární stůl umístěný na třech schodišťových stupních je zdoben erbem Andrássyovců a klasicistními festony. Samotné retabulum je tvořeno symetrickou architektonickou kompozicí kanelovaných sloupů s iontovými hlavicemi a dvěma individuálními sochami adorujícími anděly na podstavcích. Nad bohostánkem poutá pozornost pravděpodobně starší barokní rozměrný lambrekínový baldachýn s kaskádovitě řasenou drapérií, kterou přidržují dva letící andělé. Baldachýn i figury andělů jsou pravděpodobně prací Josefa Godeho, žáka Raphaela Donnera, který v té době obdržel několik objednávek iv Rožňavě. Ve středu baldachýnu se nachází oltářní obraz Černé krásnohorské Madony, patronky Andrássyovců. Podle literatury pochází tato ikona (tzv. eleuza) z roku 1739. Odkud však pochází a proč se vlastně stala patronkou rodu nevíme. Klenby kaple pokrývají barokní fresky, které však byly v 19. století silně přemalovány. V 19. století se západní část kaple upravila - přebudovala se empora, pod kterou vznikly tři vysoké arkády a vchod do hrobky. V tomto období byly do stěn kaple vsazeny i renesanční epitafy prvních Andrássyových na Krásné Hôrce - Petra I. a jeho syna Jana.

Zdroj: Hrad Krásna Hôrka (12.2.2022)

Stará pevnost však časem už pro své majitele neposkytovala dostatečné pohodlí a proto se vdova Štěpána III. Hraběnka Marie Andrássyová-Festetichová rozhodla začátkem 19. století Krásnou Hôrku opustit. Andrássyovi vlastnili několik zámeček a kurií v Uhersku iv Rakousku. Nedaleko Krásné Hôrky v obci Dlouhá Louka si dali postavit klasicistní zámeček na přelomu 18. a 19. století, který pravděpodobně obývali poté, co se z rodového hradu odstěhovali. Hrad v roce 1817 po zásahu bleskem vyhořel a tehdejší majitelka hradu považovala za důležité tento symbol rodu dát opravit. Samozřejmě šlo jen o nejnutnější opravy - starý hrad nechala zastřešit, jinak až do 60. let 20. století byl v ruinách. Marii Festetichové a Štěpánovi III. Se narodil sv. Juraj IV., který se zařadil mezi přední osobnosti hospodářského i kulturního života Uherska. Byl vrstevníkem a přítelem hraběte Istvána Széchenyiho, se kterým se zasloužil o rozvoj Uherské akademie věd i Maďarského národního muzea. V první polovině 19. století se oba vydali na studijní cestu po Anglii a v roce 1851 hrabě Juarj IV. prezentoval výrobky své železárny v Drnavě nedaleko Krásné Hôrky na světové výstavě v Londýně. Křišťálovém paláci. Krátce před tím obdržela drnavská železárna významnou objednávku na výrobu konstrukce slavného Řetězového mostu (Széchenyi Lánchíd) v Budapešti. Dobu průmyslového rozmachu regionu připomíná část konstrukce tohoto významného umístěna na nádvoří hradu.

Již Juraj IV. byl nakloněn myšlence zřízení rodového muzea, pro které byla Krásná Hôrka nejideálnějším prostorem. Z novinových zpráv z roku 1857 se dozvídáme o existenci malého hradního muzea, to znamená, že Krásná Hôrka patří mezi nejstarší muzea na území Slovenska (Oravsky hrad se stal muzeem jen v roce 1868 a v témže roce vzniklo i Muzeum města Bratislavy). Jakým způsobem byl hrad přístupný veřejnosti bohužel nevíme, víme však, že 19. srpna roku 1867 se konala první oficiální prohlídka jeho historických místností a sbírek. Připomíná nám ji památná kamenná tabule nad třetí bránou.

Koncem 19. a začátkem 20. století dal syn hraběte Juraje IV. a hraběnky Franzisky Königsegg von Aulendorf hrabě Dionýz hrad obnovit. Rekonstrukce probíhala na základě projektů budapešťského architekta Győző Cziglera a pod vedením mnichovského stavitele Eduarda Schmuckera. Během této rekonstrukce vznikla nová prostorná rodinná hrobka v přízemních prostorách středního hradu se sdruženými neorománskými okny. Obnova se týkala i malé pohřební kaple pod dnešní dělovou terasou, kterou dal postavit Juraj IV. své matce v roce 1828, dokazuje to velká železná tabule s nápisem CINERIBUS OPTIMAE MATRIS MDCCCXXVIII (Nejlepší matce 1828). Renovovaly se i místnosti nad přejezdem třetí brány, kde hrabě Dionýz Andrássy zařídil pietní muzeum své milované manželky Františky rozené Hablawetz. Život velkodušného Dionýsa a dobrotivé Františky je zahalen rouškou tajemství, žili v zahraničí a neměli děti. Dionýs Andrássy byl posledním mužským potomkem dlouholoucké větve Andrássyových.

Ještě za Dionýzova života vznikla dohoda mezi Gejzem, Alexandrem a Juliusem Andrássym, že o hrad jako symbol jejich rodu se budou starat společně. Jeden z nejvýznamnějších evropských šlechtických rodů však musel naši zemi opustit v důsledku nešťastných srpnových událostí roku 1944. Hrad i celé panství byly v roce 1945 znárodněny Benešovými dekrety, v roce 1948 ho Národní kulturní komise prohlásila za státní kulturní majetek, mezi národní kulturní památky a od roku 1996 je ve správě Slovenského národního muzea jako součást Muzea Betliar.

Zdroj: Hrad Krásna Hôrka (12.2.2022)

Co můžeme vidět na hradě

Jak jsme to už v úvodu naznačili, Krásná Hôrka patří mezi těch pár profánních památek na Slovensku, které nepodlehly válečnému a poválečnému plenění. Základ sbírkového fondu tvoří především zbraně, které zde byly vystavovány již v 19. století. Mimořádně hodnotné jsou dnes pro nás soudobé fotografie zařízených hradních interiérů z přelomu 19. a 20. století dokumentující vzhled staré expozice.

Prohlídka hradu začíná v dolním hradě, kde pozornost poutá především původní hradní kuchyně se zajímavým obrazem Božího oka, které mělo zabránit krádežím v duchu zásady Boží oko vše vidí. basetové rohy vystavené v malém hudebním salonku. Jsou dílem bratislavského rodáka Theodora Lotze dvorního nástrojaře. Na světě se nachází 8 takových „rohů“ a na Krásné Hôrce jsou tři!

Po prohlídce dolního hradu následuje prohlídka horního hradu a severozápadní bašty, kde je vystaven pozoruhodný pohřební kočár hraběnky Františky, manželky Dionýsa Andrássyho. Kočár je secesní a je dílem mnichovského mistra Karla Weinbergera z roku 1904.

Prohlídková trasa pokračuje ve starých bebekovských objektech a v gotické věži, kde jsou soustředěny zbraně a brnění převážně ze 16. a 17. století. Expozice gotického paláce dokumentuje 16. - 17. století, tedy období turecké nadvlády v Uhersku. V malé místnosti paláce se nachází mimořádně vzácné renesanční křeslo z roku 1450, pocházející z Rimini z pozůstalosti Sigismonda Malatestu.

Z gotického paláce se spojovací chodbičkou přesuneme do tzv. gotického paláce. Rákocziho traktu (středního hradu). Tady nás čekají vzácné sbírky historického nábytku, většinou z 18. a 19. století. Mezi nábytkovými sbírkami však vyniká velmi hodnotná raně barokní skříň ze začátku 18. století, o které legenda tvrdí, že je svatebním darem Františka Rákocziho Žofii Serédyové. Barevnost těmto poměrně skromně působícím interiérům dodávají portréty členů rodu ale i žánrové malby. Nacházejí se zde díla Zikmunda Vajdy, Andora Borútha, Štěpána Dorfmeistra, Carla von Sales, Francesca Nocile ... Mezi nejvzácnější sbírky patří tabulová malba - portrét anglosaského krále, mučedníka sv. Oswalda, patrona počasí od italského renesančního mistra Jacopa Barbariho z roku 1500. Pozornost si zaslouží i olejomalba levočského klasicistního malíře Josefa Czauzika z roku 1823, ani ne pro své výtvarné kvality jako spíše pro kurióznost zachycené. Obraz s názvem „Vzácný příklad dlouhého života v Uhersku“ zachycuje Jana Rovina a jeho manželku Sáru. Z maďarského textu pod figurami starců se dozvídáme, že Jan žil 172 let, jeho manželka 164 a ve společném šťastném manželství přežili 147 let!

Další místnosti dokumentují život hraběnky Františky - jsme v pietní muzeu, které zde zařídil její manžel Dionýs rok po její smrti v roce 1903. Soustředil sem všechny ty předměty, kterých se její ruka dotkla a na kterých spočinul je pohled. I zde najdeme vzácná díla užitého umění z 18., 19. a 20. století, šaty hraběnky, její módní doplňky i postel, na které 26. října 1902 v Mnichově zemřela.

Přes malé nádvoří se dostaneme do přízemních prostor středního hradu, které Dionýz dal přetvořit na rodinnou kryptu. Je zde pohřbeno 16 členů rodu. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1991, kdy sem na věčný odpočinek umístili pozůstatky hraběnky Ilony Andrássyové (1917 - 1990) z betléřské větve, která žila ve vyhnanství v Budapešti. V hrobce se nacházejí dva pozoruhodné antické římské sarkofágy ze 2 století po Kr. Jeden je zdoben postavami puttů, mezi kterými se nachází nápis, v němž je pohřben Karel IV, který zemřel 22 letý v roce 1910. Druhý, prázdný je bez výzdoby a textu. 19. století také zanechalo v kryptě památky v podobě krásných epitafů a sarkofágů. Není bez zajímavosti mohutný mramorový reliéf od významného sochaře Juraje Zaly, který byl určen pro náhrobek hraběte Julia Andrássyho st. Hrabě jako ministerský předseda uherské vlády a palatin Uherska korunoval císaře Františka Josefa I. za uherského krále jeho manželku Alžbětu zvanou Sissi za uherskou královnu. Později se stal ministrem zahraničních věcí rakousko - uherské monarchie. Július Andrássy je však pohřben na svém panství v Trebišově.

Prohlídka hradu končí v kapli, kde je vystaveno tělo Žofie Serédy. Na severní a jižní stěně kaple jsou umístěny dva velké, bohatě zdobené a polychromované pohřební štíty – mortuária Andrássyovců a Pálffyovců.

K tomu, abychom si uměli utvořit ucelený obraz o historii a obrovské pozůstalosti rodu Andrássy je téměř nezbytné navštívit i galerii a mauzoleum v Krásnohorském Podhradí i zámeček a rozsáhlý anglický park v Betliaru.

Zdroj: Hrad Krásna Hôrka (12.2.2022)

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí

Akceptované platby: Hotovost
Domluvíte se: Slovensky

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 12.2.2022

Otevírací doba

Počasí

Neuvedené


Kontakt

Hrad Krásná Hôrka
Hrad Krásna Hôrka
Slánska
049 41  Krásnohorské Podhradie
Kraj: Košický
Okres: Rožňava
Region: Gemer
 48.65833, 20.600298

Hrad Krásna Hôrka
Slánska
049 41  Krásnohorské Podhradie

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události