Jednotlivé budovy různorodé funkce obehnali společným opevněním, které chránilo patriciát před vnějšími nepřáteli i vnitřními nepokoji, zejména během hornických vzpour.
Areál městského hradu se skládá z kostela Panny Marie, tzv. Matějova domu, tzv. slovenského kostela, radnice, budovy fary a kamenného opevnění s baštami, vstupní branou s Barbakan, kterým se do areálu vcházelo.
Nejstarší budovou je pozdně farní kostel panny Marie z druhé poloviny 13. století. Původně ho obklopoval hřbitov, na kterém až do 19. století stála románská kostnice.
Bystrická měšťané, inspirováni vzorem městského hradu v Kremnici, opevnili v poslední třetině 15. století prostor okolo farního kostela a postavili zde další budovy patřící samosprávě báňských měst, městské správě a králi: gotický dům krále Matyáše (nazývaný také Matějův dům) vznikl v roce 1479 , radnice kolem roku 1500; krátce předtím, v roce 1492, dostavěli kostel sv. Kříže, nazývaný i slovenský kostel, protože sem chodili převážně slovenský obyvatelé, s bohatým vstupním pozdně portálem. Opevnění tvořil vysoký kamenný zeď a kruhové bašty. Nejdůležitější částí opevnění byla vstupní brána s Barbakan, dostavěna v roce 1512, do které se vstupovalo dvěma branami, pro povozy a pro pěší. V té době prošel farní kostel nákladnou stavební úpravou, kterou dodnes dokumentuje zachovány oratorium s gotickou křížovou klenbou, boční kaple sv. Barbory a pozdně křídlovým oltářem od Mistra Pavla z Levoče a pozdně bronzová křtitelnice od mistra Jodok. Typologickou zajímavostí jsou portréty svatých, kterými iluzívnu nahradily konzoly pod klenbou v presbytáři. Interiér kostela byl v těch dobách velmi hodnotný, hl. oltář vyhotovil Mistr Pavel z Levoče a údajně byl ještě monumentálnější jako levočský. Podlehl však ničivému požáru v roce 1761; v roce 1767 ho nahradily barokním oltářem s obrazy od významného rakouského malíře JL Kracker.
Zhroucenou klenbu nahradily barokní, s iluzivní architektonickou freskou v presbytáři od Antona Schmidta z letech 1767-1770. Z tohoto období pocházejí i typické siluety s cibulovitými měděnými střechami.
Do městského hradu po čase včlenily i městskou radnici. Ve druhé třetině 16. století prošla několika stavebními úpravami, které jí vtiskly dnešní ráz. V roce 1546 ji podstatně rozšířily a přestavěli. Brzy nato, v letech 1564-1565, mistr Peregrinus upravil její průčelí včetně staré pozdně lodžie a budovu ukončil renesanční atikou s vlaštovčího ocasů.
V roce 2005 proběhla kompletní rekonstrukce prostor městského hradu. Od roku 2009 je v prostorách hradu kavárna a restaurace.
Hrad Banská Bystrica
Námestie Š. Moysesa 38/10
974 01 Banská Bystrica
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.