Po vybudování mladšího Zvolenského zámku začali prameny postupně používat i název Starý hrad. Současné označení Pustý hrad nacházíme od závěru 18. století.
Nelze vyloučit, že během vpádu do Uher v letech 1241 - 1242 se Tataři (Mongolové) dostaly až do Zvolena. O osudech města i hradu v té době nemáme zprávy. Víme však, že v roce 1243 král Belo IV. obnovil Zvolenu výsady, které město ztratilo během tatarského vpádu. Hrad byl vyhledávaným místem pobytů panovníka. Ve Zvolenu se dokonce konala svatba Belov dcery Konstanca a Haličský knížete Lva.
Rozbroje a feudální anarchie v poslední čtvrtině 13. stol. neobešli ani Zvolenský hrad. Jeho správcem byl dlouholetý zvolenský župan Demeter. Aktivně se účastnil konfliktů mezi soupeřícími šlechtickými rody, avšak s jeho jménem spojujeme i ražbu falešných mincí na Zvolenském hradě. V důsledku Demeterová řízení obsadilo hrad královské vojsko, ale ovládal ho i oligarcha Matúš Čák.
Po uklidnění poměrů zůstal hrad sídlem zvolenského župana. Spravoval ho Demeter synovec Donč, který se podílel na zavádění hospodářských a územních reforem. Území podléhající hradu se v 30. letech 14. století zmenšilo rozčleněním komitátu a vytvořením Zvolenské stolice. Novým sídlem panovníků při jejich pobytech ve Zvolenu se stal zámek (gotický kastel) vybudovaný v sousedství města. Starý hrad nadále sloužil úředníkem, vojákům i řemeslníkům.
Význam hradu znovu vzrostl v polovině 15. století. Zvolen s přilehlým regionem tehdy kontroloval český velitel Jan Jiskra, zastupující v Uhersku práva ovdovělé královny Alžběty. Během bojů mezi znepřátelenými stranami napadl Jiskra největší rival Ján Hunyadi (Huňady) i Zvolen. Na sídlo Jana Jiskry zaútočil v letech 1447 a 1451. Nevíme však, zda dobýval hrad nebo zámek. Vypálené bylo přitom snadněji přístupné město.
Válečné události a náročná údržba zřejmě přispěly k zpustlý starého Zvolenského hradu v závěru středověku. K částečnému obnovení jedné z funkcí hradu došlo v čase osmanského ohrožení. Starý hrad sloužil na pozorování okolí a vysílání varovných signálů před nepřátelskými vojsky. Přítomnost hlídky na hradě podpořila vartovka, nově vybudovaná strážní věž. O její výstavbě se rozhodlo v roce 1564.
Po ukončení osmanských nájezdů v 17. století hrad ztratil strategický význam. V společenském vědomi ho nahradili pověsti. Nejznámější je pověst o zakletá Barata. Podle vyprávění zaznamenaného v 19. století údajně hlídal poklady na Pustém hradě zakletý mnich s koňským kopytem namísto nohy. Lidem, kteří se zatoulaly na hrad honil smrtelný strach. Zjevoval se jim jako poustevník, nebo i jako zvíře.
Pustý hrad
960 01 Zvolen
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.