Historie
Záhadnou díru na Drinkově vrchu místní občané znali už v 19. století. Do hlubších částí závrtového komína pronikli J. Banič a I. Vajsábel v roce 1929. V roce 1931 J. Prudík s cílem průzkumu jeskyní založil Komitét pro výzkum jeskyní ve Smolenicích. Do samotné jeskyně se dostaly v roce 1932 v hloubce 36 m od povrchu. V zájmu vytvoření vhodných podmínek pro její zpřístupnění v roce 1933 zásluhou J. Beňovského založili Družstvo pro výzkum jeskyně Driny a malokarpatského krasu s ro ve Smolenicích. V roce 1933 vyrazily dolní vchod a začaly upravovat její prostory. V roce 1934 J. Prudík, J. Banič a J. Kratochvíl objevili Beňovského chodbu. V roce 1935 v souvislosti se změnou hospodářské správy jeskyně družstvo přijalo nové stanovy a název Smolenické jeskyně Driny a letoviska, družstvo s ro, ve Smolenicích. Ve stejném roce jeskyni otevřeli pro veřejnost v délce 175 m s provizorním elektrickým osvětlením. Řádné elektrické osvětlení instalovali v roce 1943. V roce 1950 jeskyňáři pod vedením J. Majka, A. Droppu a L. Blahu objevili Síň slovenské speleologické společnosti. Síň slovenské speleologické společnosti, Hliněnou chodbu a Chodbu naděje zpřístupnily v roce 1959. Jeskyně je zpřístupněna v délce 410m.
Vytvořena je v druhohorních hnědošedivých spodnokřídových rohovcových vápencích vysockého příkrovu korozí atmosférických vod podél tektonických poruch. Dosahuje délky 680 ma vertikální rozpětí 40m. Sestává z úzkých puklinových chodeb (Chodba spolupracovníků, Beňovského chodba, Chodba nadějí) a nevelkých sínovitých prostor (Síň České speleologické společnosti), které se vytvořily zejména na křižovatkách tektonických poruch. Objevný komín, který klesá do hloubky 36 m od horního vchodu má charakter závrtného komína.
Puklinové podzemní prostory dekoruje bohatá sintrová výplň. Pro jeskyni jsou typické sintrové záclony se zoubkovitým lemováním. Dále jsou zastoupeny sintrové vodopády a nátěky, pagodovité stalagmity a rozličné formy stalaktitů. Vyskytují se i sintrová jezírka, která jsou doplňována prosakující srážkovou vodou.
Teplota vzduchu v zadních částech jeskyně Driny je 7,1 až 7,8 °C, relativní vlhkost 92 až 97 %. Vlivy vnějšího klimatu se projevují pod Objevným komínem, který komunikuje s povrchem, a ve Vstupní chodbě. V těchto částech jeskyně teplota vzduchu dosahuje 5,6 až 8,7 °C
Dosud se v jeskyni zjistilo 11 druhů netopýrů. Nejpočetnější je (Rhinolophus hipposideros). Z dalších druhů se zde vyskytuje podkovář velký (Rhinolophus ferrumequinum), netopýr obecný (Myotis myotis), uchaně černá (Barbastella barbastellus), uchach světlý (Plecotus auritus) a další.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
