V průběhu 17. st. ji však magistrát z neznámých důvodů (pravděpodobně poškození během požárů) opustil a přestěhoval se do objektu, který slouží tomuto účelu dodnes. Přesná podoba původní radnice není známa, zachoval se z ní pouze kamenný městský erb z první poloviny 16. st., Sekundární umístěný v portálu pozdější radnice.
Nová budova byla ve středověku honosným měšťanským domem. Začátkem 16. st. ji přebudovali na městskou vinárnu a pro tento účel sloužila téměř po dvě století. Z gotického období se zachovaly pouze některé fragmenty v interiérech, portál a pozdně ostění v přízemí. Ve druhé polovině 16. st. byla vinárna rozšířena o přístavbu nad uličním průchodem, spojující dvě čtvrti náměstí a renesančně upravena.
Interiéry zaklenuli tehdy renesančními klenbami a stavbu ukončili bohatou štítkovou atikou. Důkladná přestavba následovala po požáru r. 1768. Ukončena byla r. 1788, kdy dostala pozdně podobu s typickým průčelím s vysokými okny a balkonem. Poslední přestavba proběhla po velkém požáru r. 1887. Tehdy nadstavali druhé patro.
Do novějších dějin se radnice zapsala r. 1919. Po obsazení města a velké části východního Slovenska maďarskou Rudou armádou byla 16. června 1919 z jejího balkonu vyhlášena Slovenská republika rad. Od r. 1945 sídlil v budově Městský národní výbor, po r. 1990 Městský úřad. V roce 1961 byla radnice zapsána do seznamu národních kulturních památek.
Hlavná 2907/73
080 01 Prešov
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.