Už na konci středověku se Prešov stal nejvýznamnějším politickým, kulturním, hospodářsko-správným a také náboženským centrem Šarišské stolice. Význam města ještě vzrostl, když se v roce 1723 stalo sídlem jedné ze čtyř nově zřízených právních institucí v Uhersku, a to distriktuálních soudní tabule, určené pro celou oblast Potisí.
Otázky týkající se Šarišské stolice patřily do pravomoci Šarišského župana, resp. Stolicném shromáždění, konajících se v sídle župana. Župana do funkce jmenoval panovník. Župan byl velitelem všech královských vojáků, kteří byli na území župy (nebo stolice), ale i soudil obyvatel. Kromě šlechty a duchovních, staral se také o správu státních příjmů.
Šarišská stolice si zachovala samostatnost a územní integritu až do poloviny 19. st. Její hranice se ustálily již v 14. století. Původním sídlem Šarišského župana byl Šarišský hrad. Po nařízení Marie Terezie, podle kterého byla každá stolice povinna postavit si v místě svého sídla novou administrativní budovu, byla v letech 1769 - 1770 postavena reprezentativní budova župního domu.
Župní dům sloužil svému původnímu účelu až do konce roku 1944. V období první Slovenské republiky byl sídlem Šarišské-Zemplén. Po válce byl Župní dům postupně rekonstruován, aby poskytl prostor více institucím.
Slovenská 3279/40
080 01 Prešov
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.