Navzdory mnohým záchranným zásahem (v 30-tých a 50-tých letech 20. století), od roku 1937 má proměnlivou hladinu a někdy vysychá. Jeho existenci ohrozily, vedle hydrologických a klimatických i lidské faktory. Šlo zejména o výstavbu stanice visuté lanovky z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso a na Lomnický štít.
Skalnatá dolina, Skalnaté pleso i Skalnatý potok byly odedávna v Lomnickém katastru pod Lomnickým štítem. Lidé tuto dolinu volali Lomnická dolinou. Velmi brzy ji však začali devastovat pastýři se svými stády. Nastala eroze půdy a zanikla vegetace. Změnil se charakter této části doliny a proto přešel název doliny z Lomnické na Skalnatou. Poláci přesto respektují starší názvy. Pleso je tedy Lomnická Staw. Juraj Buchholtz mladší ve své Panoramatu Tater z roku 1717 má pro něj označení Stagnum rupicaprarum - Stainbock See, což znamená kamzičí pleso. Později se Stainbock (kamzík) chybnou transkripcí proměnil na Steinbach (Skalnatý potok) a tedy i pleso přejmenovali na Steibis See.
Pleso má rozlohu 1,23 ha, hloubku 2 ma nachází se v nadmořské výšce 1 754 m nm
Při plese je Stanice Skalnaté pleso lanovky Tatranská Lomnica - Lomnický štít (údolní stanice lanovky na Lomnický štít, vrcholová stanice kabinkové lanovky, která jezdí z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso s mezistanicí Start a kabinové lanovky, která je mimo provoz), sedačková lanovka do Lomnického sedla, Observatoř Astronomického ústavu SAV, Hotel Encián, Skalnatá chata a stanice Horské služby.
Pleso je přístupné:
- kabinkovou lanovkou z Tatranské Lomnice
- po modré turistické značk ze stanice lanovky Start, kam vede příjezdová cesta z Tatranské Lomnice.
- po červené značené magistrále od Hrebienku okolo Zamkovského chaty, nebo z opačné strany z Doliny Bílých ples.
Nadmořská výška: 1754 m
059 60 Tatranská Lomnica
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.