CZ CZ

Kříž, památník na bitvu v roce 1704 - Hrnčiarovce nad Parnou

0 hodnocení
Historie
V paměti země bývají někdy stopy minulosti patrné na každém kroku, jindy je však po nich třeba pátrat a hledat je. Kříže, mohyly, boží muka či kaple jsou živým odkazem míst, která byla dějištěm dávných příběhů a na jejichž konci většinou stála smrt. K takovým místům patří i přícestný kamenný kříž u potoka Parná, místo posledního odpočinku stovek mužů, kteří bojovali a položili své životy v jedné z největších kuruckých bitev povstání Františka II. Rákociho.

Kříž, památník na bitvu v roce 1704 - Hrnčiarovce nad Parnou

V paměti země bývají někdy stopy minulosti patrné na každém kroku, jindy je však po nich třeba pátrat a hledat je. Kříže, mohyly, boží muka či kaple jsou živým odkazem míst, která byla dějištěm dávných příběhů a na jejichž konci většinou stála smrt. K takovým místům patří i přícestný kamenný kříž u potoka Parná, místo posledního odpočinku stovek mužů, kteří bojovali a položili své životy v jedné z největších kuruckých bitev povstání Františka II. Rákociho.

Ačkoli toto vojenské vystoupení vstoupilo do dějin jako Bitva u Trnavy, jediným památníkem na tuto událost v okolí Trnavy je právě mohyla s křížem v Hrnčiarovce nad Parnou, kde po boji trnavští řeholníci pohřbili 180 zabitých kuruců, hajdúchů a francouzských.

Samotnému střetu předcházelo obléhání císařské pevnosti Leopoldů povstalci Františka II. Rákociho a úmysl císařského polního maršála Sigrida Heistera pomoci obráncům této pevnosti. Obě, císařská i povstalecká vojska, se nakonec setkala během vánočních svátků ve čtvrtek 26. prosince 1704 u Trnavy. Rákociho oddíly měly v ní 12 000 jezdců, 7 800 pěšců a 6 děl. Císařská armáda čítala také kolem 20

000 mužů, ale v porovnání s povstalci měla k dispozici až 24 děl. V boji, který se rozpoutal za silného sněžení a husté mlhy, zpočátku vítězily jednotlivé oddíly kuruců. Poté, co výstřely z děl rozptýlily mlhu, zůstal maršál Heister šokován z optické převahy protivníka. Pro špatnou viditelnost si však nevšiml, že obě krajní křídla Rákociho vojska sestavená z jezdců stála jen v jednom šiku. Císařská armáda stála v přibližně 2 km dlouhé frontové linii seřazená po celé délce levého břehu Parní od Kamenného mlýna až po vesnici Hrnčiarovce.

Zdroj: publikácia Hrnčiarovce nad Parnou

Pravé křídlo Heisterovho vojska stálo jen 100 kroků na sever od hrnčiarovského mostu přes parní. Obyvatelé obce tak byly v přímém ohrožení bojů, což se nakonec i potvrdilo, když několik domy a také hrnčiarovský kostel byly při dělové palbě poškozeny.
Slabá disciplína v povstaleckém vojsku narušovala Rákociho plány na rychlou porážku protivníka. Pěšáci ve středové formaci povstalců patřily k nejdisciplinovanější. Účinně se seskupili do uzavřeného tvaru a pomalu postupovali proti císařskému dělostřelectvu. Mezi odpálením a nabitím díl vždy uplynul určitý čas, což stačilo pěchotě na pomalý postup k dělostřelecké baterii. Vzdálenost mezi Heisterovými dělostřelci a Rákociho pěšáky byla jen 600 až 700 metrů, proto pěchota viděla přípravu na palbu protivníka a vojáci se tak mohli včas před každou salvou hodit na zem a téměř bez ztrát postupovat k nepříteli až dosáhly vzdálenost, kdy mohli bojovat puškami a bodáky . V tomto útoku se vyznamenali především hajdúsi z Miskolce, kteří pronikli až k zálohám nepřítele. Většinu vojáků obsluhujících děla pozabíjeli a jednomu Hajduch se téměř podařilo zastřelit i samotného velitele Heister. V polovině bitvy byly povstalci v jasné převaze a schylovalo se k jejich vítězství až do chvíle jezdeckého útoku císařského vojska, na čelo kterého se postavil samotný Heister. Ten využil protrženou linii povstalců, prošel poza ni a zezadu napadl oddíly pěšáků. Jeden z povstaleckých praporů v té chvíli vztyčil bílou vlajku, obrátil zbraně proti spolubojovníkům ze sousedního praporu a spustil palbu už po boku císařského vojska.

Tato zrada v řadách povstalců znamenala úplný zvrat v bitvě. Za večerního šera se Rákociho oddíly daly na ústup. Podle různých zdrojů na bojišti ten den zůstalo 400 kuruckých vojáků a na straně císařské armády padlo 10 důstojníků, 370 vojáků a 6 poddůstojníků. Ztráty se skutečně vyčíslovaly jen těžko, některé zdroje uváděly až 1000 padlých a 1100 raněných. Bez ohledu na to, řeholníci z Trnavy pohřbili 180 padlých kuruců při cestě směrem k hrnčířovskému mlýnu. Nad hrobem vztyčili mohylu a na ní tři dřevěné kříže. V roce 1806 posvětil brestovianský farář Martin Palšovič na tomto místě nový kamenný kříž, který dala postavit na památku kuruců po Martinovi Lieskovském Judita Lieskovská.

Zdroj: publikácia Hrnčiarovce nad Parnou

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí


Vhodné pro: Rodiny s dětmi, Seniory, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 30.3.2022

Otevírací doba

Počasí

Neuvedené


Kontakt

Kříž, památník na bitvu v roce 1704 - Hrnčiarovce nad Parnou
pri Parnej
Hrnčiarovce nad Parnou
Kraj: Trnavský
Okres: Trnava
Region: Trnavsko, MAS 11 PLUS, Mikroregion 11 PLUS
 48.349012, 17.57143

pri Parnej
Hrnčiarovce nad Parnou

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události