Zámčisko leží nad levým břehem řeky svinka na kopulovitý výběžku Černé hory v podcelku Sopotnícke vrchy. Zámčisko je kuželovitý kopec s prudce klesajícími svahy. Samotný areál hrádku byl obohacen poměrně vysokými valy a poměrně hlubokou příkopem na vnitřní straně valu.
Celý hradní areál se skládá ze středověké přístupové cesty, vnějšího valu s vnitřní příkopem, hradního zdi se vstupní branou, strážní místnosti, věže paláce a vlastního nádvoří s cisternou. Příjezdová cesta je ještě i dnes dobře viditelná. Vedla od Obišoviec po jižním svahu a do vlastního areálu vyúsťovala z východní strany pravděpodobně padacím mostem. Val byl jednoduchý a zvýšen z místního materiálu.
Velká část valu vznikla tak, že na jeho vnitřní straně se prohlubovala příkop a materiál z ní se požil jednak na stavbu zděných fortifikačních zařízení, jednak na stavbu valu. Hradní příkop, právě tak jako val, možná ještě dnes rozeznat. Její dno bylo o několik metrů hlouběji než dno nynější příkopu. Hradní zeď představuje ještě i dnes pevnou kamennou stavbu. Podle vzájemných cezúr hradního zdi, hradní věže a hradního paláce se zjistilo, že hradní zeď byl postaven v první etapě fortifikačního zařízení.
Půdorysně tvoří hradní zeď nepravidelnou elipsu. Tloušťka hradního zdi není všude stejná, pohybuje se mezi 230 až 250 cm.
Hradní zeď byl postaven v jedné stavební etapě s bránou, která měla maximální světlost 350 cm. Situovaná byla na jižní straně lokality v prostoru, ve kterém se zjistilo, že hradní zeď byl nejvíce destruovaných. Hradní nádvoří bylo ohraničené hradním zdí av tomto prostoru se nacházely ostatní stavby patřící k středověkému hrádku. Hradní nádvoří bylo upraveno tak, aby mohlo být co nejvíce využity.
Velká část nádvoří byla vydlážděná. Hradní věž stála na východní straně lokality, na jejím nejvyšším bodě. Podle tloušťky zdiva i podle množství destrukčního materiálu je zřejmé, že věž byla alespoň třípodlažní a byla vybudována pozdější jako hradní zeď. V přízemí se o hradní zeď opírala, počínaje prvním patrem spočívala na něm a dále z něj vyrůstala. Palác měl nepravidelný protáhlý půdorys. Byl vystavěn na jižní straně lokality a vklíněný mezi hlavní zeď a hradní věž.
Na nádvoří byla objevena i cisterna. Základy zdiv byly odkryty archeologickým výzkumem v letech 1961 - 1962. Chronologické zatřídění materiálu získaného archeologickým výzkumem potvrzuje mínění, že obišovský středověký hrádek, o němž se nepodařilo najít žádné písemné prameny, podlehl pravděpodobně hradoreckému úsilí uherských králů v 15. století. Oprava hradu začala v roce 2012 a pokračuje až do dnes.
Pod hradem se nachází přístřešek s ohništěm a krytou půdou s kapacitou přibližně 8 míst.
Obišovský hrad patří do seskupení 6 hradů Šarišský, Kapušianske, hrad Šebeš, zbojnícký hrad a Lipovec, které jsou sdruženy pod názvem Prešovská hradní cesta.
O hrad se stará OZ Rákociho cesta ve spolupráci s obcí Obišovce.
Jak se dostat na hrad
Nejkratší a nejjednodušší trasa k hradu vede od železniční stanice v obci Ličartovce. Vzdálenost od Ličartovskej stanice k hradu je okolo 2 km. Je třeba jít přímo na hřeben doliny svinka. Na hřebeni se nachází zarostlý a zřetelný kuželovitý výběžek, na němž se hrad nachází. Tato trasa může na hrad trvat okolo 20 minut.
Druhá nenáročná cesta na hrádek vede z obce Obišovce. Trasa začíná u nádraží v Obišovce, kde je umístěna informační tabule. Informační tabule ukazuje směr trasy a podává informace s vyobrazením poloh hradů kolem Prešova. Celkový čas po této trase trvá na hrádek přibližně 30 minut.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
