Původně byl součástí hradu doloženého listinou Ladislava V. z roku 1276. Po zániku hradu v roce 1321 existoval u kostela benediktinský klášter, založený palatinem Leustachem z Jelšavy. Opuštěný klášter a kostel s opevněním v 15. století přebudovali karmelitáni, které povolal do Prievidze Laustachův syn Juraj. Když v roce 1430 získali karmelitáni papežskou odpustkovou listinu, kostel se stal poutním místem. K „milostivé“ soše Panny Marie z konce 15. století (dnes na hlavním oltáři z roku 1721) se věřící obraceli s prosbami a modlitbami. Poutnictví zcela nezaniklo ani během působení reformace. Po vypovězení evangelíků z města a opětovném převzetí obou kostelů katolíky v srpnu 1660 byla mariánská pouť slavnostně ustanovena na 15. srpna. Na Mariánském vršku se dodnes konají nedělní pouti ke svátku Nanebevzetí Panny Marie, patronky kostela. Hlavní oltář je barokní, ambitový z první čtvrtiny 16. století. Boční oltář je barokní z konce 17. století.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy