Po příchodu ostřihomské kapituly do Trnavy zde nechal arcibiskup Mikuláš Oláh v roce 1562 vybudovat adekvátní sídlo. Stavbě paláce museli ustoupit dva gotické domy, jedním z nich byl dům oltárnictva sv. Jana Křtitele, sdružení pečujícího o údržbu a náklady na oltář sv. Jana Křtitele z farního kostela. Oláh následovník, arcibiskup František Forgáč palác obohatil o neskororenesančný hlavní portál a reprezentativní schodiště. Z jeho iniciativy vznikl i původně samostatně stojící objekt archivu, nacházející se oproti bočnímu vstupu do farního kostela. Ale protože budova vyrostla na městském pozemku, magistrát její výstavbu podmínil dočasností užívání na dobu přítomnosti kapituly v Trnavě. Po jejím odstěhování měla být předána městu, ale arcibiskup nechal archiv propojit s palácem. Tím se začal dlouholetý vzájemný spor, ve kterém nakonec rozhodl král ve prospěch kapituly. O půlstoletí později byl k paláci přičleněn i původně také samostatně stojící dům Slovak kazatelů, nacházející se při hradbách. Částečnou představu o personálním složení poskytuje zachovaný soupis místností z roku 1776. Kromě Jeho vznešenosti - arcibiskupa zde přebývali šeňkéřem, komorník, provizorní, notář, kontrolor, sekretář, ale také hajdúsi i rodinní příslušníci. Hospodářské zázemí zajišťoval rezidenci patřící pozemek s Majer nacházející se naproti, na rohu náměstí a dnešní Haulíkovej uličky. Arcibiskupský úřad zde sídlil do konce 20. století, kdy se přestěhoval do zrekonstruovaného šlechtického konviktu.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
