Obrázek ve výklenku jen odkazuje na milostivý obraz Panny Marie Trnavské v barokní mariánské kapli při bazilice sv. Mikuláše v Trnavě, kterou v letech 1739 - 1741 dal postavit arcibiskup Imrich Esterházy.
Panna Maria Trnavská je kopií obrazu z kostela sv. Alexeje a sv. Bonifáce v Římě. Podle tradice sv. Alexej odešel z Říma do Sýrie a tam žil jako poustevník. Po letech se odtud vrátil s obrazem Panny Marie a bydlel v Římě pod schody rodičovského domu. Teprve když zemřel, rodiče se dozvěděli, že to byl jejich syn. Postavili tam kapli a umístili v ní malbu. Později nad hrobem sv. Alexeje vyrostl kostel.
Předpokládá se, že trnavskou kopii dal během studií vyhotovit příští kardinál František Forgáč. Po návratu v roce 1585 umístil obraz v bazilice sv. Mikuláše.
Na obraze se v roce 1663 objevily krvavé slzy. V té době Uhersko ohrožovali Turci, kteří však Trnavu nenapadly, ačkoli v jejím okolí drancovali. Obraz třikrát slzely během kurucké války v roce 1708, a to 5. července i 10. a 11. srpna. Tehdy byla ustanovena komise, která případ slzení vyšetřovala. Na základě výsledků vyšetřování ostřihomský arcibiskup Kristián Srpen 19. prosince 1708 schválil veřejnou úctu obrazu Panny Marie Trnavské. V roce 1710 v Trnavě zuřil mor. Když selhaly všechny lidské prostředky, bezmocní obyvatelé města na čele s magistrátem se utíkali k Panně Marii. Slavnostním slibem se zavázali po předchozím půstu slavit svátek obětování Panny Marie a sloužit mši svatou před milostivým obrazem. Vyhotovili o tom pamětní listinu. Modlili se, postili a 21. listopadu 1710, na svátek obětování Panny Marie, obraz vynesly do ulic. V ten den mor zázračně přestal.
Úcta k Panně Marii později procházela obdobími rozkvětu i nezájmu. Po letech útlumu úcta nanovo ožila ve čtyřicátých letech dvacátého století, kdy se vytvořila nová tradice novény. Dnes k milostivému obrazu přicházejí věřící, aby si vyprošovali Boží pomoc a děkovali za udělené milosti.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
