Naučná stezka Historie Smokovcem

Co se vyplatí vidět na trase naučného chodníku av okolí

Starý Smokovec. Jedna ze tří částí a administrativní centrum města Vysoké Tatry, ležící na kontaktu střední části Popradské kotliny a Tatranského podhůří na sever od Popradu na Cestě svobody v nadmořské výšce kolem 1 000 m. Tvoří ji osm osad: Horný Smokovec, Dolní S., Nový S., Starý S., Tatranská Polianka, Tatranské Zruby, Nová Polianka a Vyšné Hágy. Osada Starý Smokovec je nejstarší tatranskou turisticko-rekreační osadou. Základ jejího názvu lze odvozovat z pohanského kultu slovanského zmokne, patrona hutníků, kteří zde od laténské doby tavily železnou rudu. V roce 1465 se chotár stal majetkem rodiny Zápolských, kteří jej v 17. století prodali Csákyovci. Podnět k založení osady dal kežmarský rodák evangelický kazatel a přírodovědec Tomáš Tobias Mauksch a tak v roce 1797 dal Štefan Csáky při známém pramene kyselky pod Slavkovským štítem vybudovat tři dřevěné ubytovny pro letních návštěvníky a kapli. V letech 1833 - 1867 byl nájemcem Smokovce Spišskosobotské hostinský Jan Juraj Rainer a jeho manželka Alžběta, kteří zde postavili hostinec a zřídili turistické ubytovny. Hlavní funkcí osady v tomto období byla vodoléčba na bázi kyselky - přírodní, hydrouhličitanovo, hořečnato-vápenatý, uhličité, studené hypotonické vody. Rozvoj se urychlil po vybudování Košicko-bohumínské železnice (1871) a zejména po napojení osady elektrickou železnicí na ni z Popradu v roce 1907. Tu v roce 1911 prodloužili do Tatranské Lomnice av roce 1912 na Štrbské Pleso. V roce 1908 dali do provozu také pozemní lanovku na Hrebienok (délka 2 019 m, výškový rozdíl 254 m). Nejstarší zachované stavby jsou nedaleko pramenů smokoveckej kyselky (Švýcarský dům, vila Flóra). Mezi nejkrásnější stavby v oblasti celých Vysokých Tater patří neogotický kostel ve Starém Smokovci, postavený v roce 1888 podle projektu Gedeona Majunkeho ze Spišské Soboty ve vysokohorském alpském stylu s charakteristickým hrázděných zdivem a bohatě vyřezávanými a zdobenými štíty, letech 1977 - 1979 obohacen barevnými vitrážemi od akademického malíře Vincenta Hložníka, jeho manželky a dcery. Architektonicky velmi pozoruhodnou je také budova bývalého sanatoria Dr. Szontágh od architekta Milana Michala Harminc (projekt 1916, stavba 1925) při zastávce TEŽ Nový Smokovec, v níž se setkává monumentální historizující ztvárněná severní fasáda s moderní puristický jednoduchostí jižního průčelí s terasami.

Smokoveckej kyselka. Jeden z více pramenů v oblasti tektonického okraje Vysokých Tater na území osady Starý Smokovec v jejím severovýchodním cípu asi 240 m nad terminálem v závěru dolinky pod kalvárií, oficiálně uznán jako přírodní minerální zdroj a pozorovaný a kontrolovaný. Jde o vývěr přírodní hydrouhličitanovo, hořečnato-vápenatý a uhličité studené hypotonické minerální vody s barvou železité vody, hodnotou pH 3,4 a teplotou 6 ° C. Byl známý v širokém okolí a popisován v literatuře již odedávna av 18. století se stal hlavním lokalizačním faktorem pro koncentraci loveckých a podobných objektů a později klimaticko-vodoléčebných zařízení. V 19. století se voda dvou smokoveckej pramenů, pojmenovaných Castor a Pollux, distribuovala po celém Uhersku, údajně i na vídeňský dvůr. Po devastaci území vichřicí v roce 2004 byla lokalita revitalizovaná. Prameny se oplotili a zajistily a vybudovala se nová plnička (2017) této vody, vhodné na pravidelnou (denní) konzumaci, která se distribuuje ve skleněných obalech pod názvem Tatranská minerálka. Pod prameny nad plničkou vznikl parčík, ve kterém v altánku vytéká minerálka na pitné účely veřejnosti.

Jakubkova louka v Novém Smokovci. Lokalita pojmenovaná podle myslivce Štefana Jakúbek západně od centra Starého Smokovce v osadě Nový Smokovec na úpatí Slavkovského štítu. Dnes známá zejména jako lyžařské středisko se dvěma lehkými sjezdovkami ve výši 1 028 - 1 135 m nm a dvěma vleky s délkou 853 ma 70 m. Ze Starého Smokovce přístupná mj i pohodlným naučnou Malým lázeňským stezkou.

Hřebínek. Rekreační lokalita a východisko turistických stezek severně nad Starým Smokovcem. Více v textech k naučné chodníku Hrebienok.