Rainer naučná stezka

Co se vyplatí vidět na trase naučného chodníku av okolí

Starý Smokovec. Jedna ze tří částí a administrativní centrum města Vysoké Tatry, ležící na kontaktu střední části Popradské kotliny a Tatranského podhůří na sever od Popradu na Cestě svobody v nadmořské výšce kolem 1 000 m. Tvoří ji osm osad: Horný Smokovec, Dolní S., Nový S., Starý S., Tatranská Polianka, Tatranské Zruby, Nová Polianka a Vyšné Hágy. Osada Starý Smokovec je nejstarší tatranskou turisticko-rekreační osadou. Základ jejího názvu lze odvozovat z pohanského kultu slovanského zmokne, patrona hutníků, kteří zde od laténské doby tavily železnou rudu. V roce 1465 se chotár stal majetkem rodiny Zápolských, kteří jej v 17. století prodali Csákyovci. Podnět k založení osady dal kežmarský rodák evangelický kazatel a přírodovědec Tomáš Tobias Mauksch a tak v roce 1797 dal Štefan Csáky při známém pramene kyselky pod Slavkovským štítem vybudovat tři dřevěné ubytovny pro letních návštěvníky a kapli. V letech 1833 - 1867 byl nájemcem Smokovce Spišskosobotské hostinský Jan Juraj Rainer a jeho manželka Alžběta, kteří zde postavili hostinec a zřídili turistické ubytovny. Hlavní funkcí osady v tomto období byla vodoléčba na bázi kyselky - přírodní, hydrouhličitanovo, hořečnato-vápenatý, uhličité, studené hypotonické vody. Rozvoj se urychlil po vybudování Košicko-bohumínské železnice (1871) a zejména po napojení osady elektrickou železnicí na ni z Popradu v roce 1907. Tu v roce 1911 prodloužili do Tatranské Lomnice av roce 1912 na Štrbské Pleso. V roce 1908 dali do provozu také pozemní lanovku na Hrebienok (délka 2 019 m, výškový rozdíl 254 m). Nejstarší zachované stavby jsou nedaleko pramenů smokoveckej kyselky (Švýcarský dům, vila Flóra). Mezi nejkrásnější stavby v oblasti celých Vysokých Tater patří neogotický kostel ve Starém Smokovci, postavený v roce 1888 podle projektu Gedeona Majunkeho ze Spišské Soboty ve vysokohorském alpském stylu s charakteristickým hrázděných zdivem a bohatě vyřezávanými a zdobenými štíty, letech 1977 - 1979 obohacen barevnými vitrážemi od akademického malíře Vincenta Hložníka, jeho manželky a dcery. Architektonicky velmi pozoruhodnou je také budova bývalého sanatoria Dr. Szontágh od architekta Milana Michala Harminc (projekt 1916, stavba 1925) při zastávce TEŽ Nový Smokovec, v níž se setkává monumentální historizující ztvárněná severní fasáda s moderní puristický jednoduchostí jižního průčelí s terasami.

Národní přírodní rezervace Slavkovská dolina. Rozsáhlé chráněné území ve Vysokých Tatrách a Tatranském podhůří vyhlášené v roce 1991 na ochranu vzácného území jižních svahů Slavkovského štítu s labilními vysokohorskými geosystémami s glaciálního formami reliéfu na granodiorit a mylonitoch, vzácnými a ohroženými přirozenými společenstvími a rostlinnými i živočišnými druhy horského až subniválneho stupně. Leží v rámci Tatranského národního parku, Biosférické rezervace Tatry jakož i území evropského významu Tatry (součást Natura 2000).

Hřebínek. Lokalita na horním okraji Tatranského podhůří v jeho východní části na krátkém ostrém hřebeni ve výšce 1 285 m nm na východní rozsoše Slavkovského štítu, sbíhající k Tatranské Lesné. Od vybudování pozemní lanovky ze Starého Smokovce v roce 1908 se stala atraktivním cílem návštěvníků Vysokých Tater. Je turistickým východiskem do Velké Studené doliny, Malé Studené doliny, na Slavkovský štít či magistrálou k Slezsku domu ve Velické dolině. Předchůdcem dnešní budovy hostelu Sorea Hrebienok byl hotel Sport (1928), při kterém vznikla slalomová louka, vlek, osvětlená sáňkařská dráha, rozhodčí věže (1968), bobová dráha. V současnosti přibývají stále nové atrakce: 2,4 m vysoký železný medvěd Kubo s očima z polodrahokamů - patron Hrebienka -, dalších deset dřevěných medvědů v relax zóně na Dolní louce, v zimě ledový kostel Tatranský dóm. Každoročně se zde koná jedinečné zimní akci Tatry Ice Master - neoficiální mistrovství světa v tesaný ledových soch. Další místní zajímavostí je i tabulka, kterou na začátku bezbariérového chodníku vedoucího z Hrebienka na Rainerova chata v rámci své návštěvy Slovenska v říjnu 2008 odhalila britská královna Alžběta II. jako připomínku své návštěvy Vysokých Tater.