Nejstarší hrad sestával z válcovité věže se vstupem z přízemí a dalších staveb ze dřeva a hlíny, jejichž polohu však archeologický výzkum neodhalil. Hrad byl obehnán hradbou a vodním příkopem na vnější straně opevnění. Hradba se však v důsledku špatného založení do umělého násypu asi v 2. polovině 15. století zhroutila. V 2. polovině 15., respektive počátkem 16. století, kdy se hrad dostal do rukou Suňogovcov, prošel rozsáhlou rekonstrukcí. V té době byla vybudována nová hradba a nová vodní příkop, které obklopovaly mnohem větší hradní komplex. Opevnění probíhalo pod pozdějším barokním palácem s kaplí, pod kterou se hradba lomila a kde se zároveň nacházel bastion. Na jihu hradební zeď vytvořil základ pro pozdější jižní terasu. Do takto opevněného prostoru přibyly nové zděné objekty, které byly součástí tzv. Horního hradu. Hradba samotná byla z vnitřní strany obestavěná rozsáhlou budovou, která tvořila Dolní hrad.
Dalším přestavbám došlo opět za Suňogovcov na přelomu 17. a 18. století. Přestavby se dotkly zejména tzv. Dolního hradu. Hradba ztratila svou funkci a proto ji rozebrali. Renesanční budovy byly nahrazeny novými prostory. Hrad tak v důsledku změny jeho hlavní, obranné funkce na hospodářskou nabyl vzhled zámku s barokními prvky. Zřejmě nejzávažnější byly přestavby v 19. a 20. století za posledních majitelů - Čákiovcov. Při požáru v roce 1849 byla poškozena zejména jižní a západní část barokního paláce, které následně rozebrali. Fasády zámku získali také nový vzhled, podobně jako i samotné jádro středověkého hradu. Stavební sutí a odpadem, který vznikl při těchto nešetrných přestavbách bylo zasypáno celé přízemí věže. Čákiovci Budatín vlastnili až do roku 1945. Od roku 1956 se jeho prostory staly součástí Považského muzea.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
