CZ CZ
0 hodnocení
V těsné blízkosti Spišského Hradu a Dreveník se nachází jeden z největších skvostů Spiše - Kostel sv. Ducha. Pro svůj historický a umělecký přínos byl v roce 1985 zapsán do seznamu národních kulturních památek av roce 1993 i do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako součást souboru Levoča, Spišský hrad a památky okolí.

Kostel Ducha

V těsné blízkosti Spišského Hradu a Dreveník se nachází jeden z největších skvostů Spiše - Kostel sv. Ducha. Pro svůj historický a umělecký přínos byl v roce 1985 zapsán do seznamu národních kulturních památek av roce 1993 i do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako součást souboru Levoča, Spišský hrad a památky okolí.

Římskokatolický farní Kostel Ducha svatého v Žehře

Žehra je jednou z nejstarších obcí pod Spišským hradem. První písemná zmínka o Žehře je z roku 1245. Tehdy „Ctihodná kapitula spišská“ povolila hraběti Janovi ze Žehry postavit kostel v Žehře. Ke kostelu vede 93 schodů ze zvláštního spišského vápence - travertinu. Jeho interiér ukrývá vzácné gotické fresky světového významu. Podle historických pramenů byl kostel dostavěn roku 1275. Původní přechodný sloh pozdně románský ranogotický byl v průběhu staletí vícekrát upravován až do dnešní podoby.

Dne 15. března 1985 byl tento kostel vyhlášen Národní kulturní památkou.

Dne 11. prosince 1993 v rámci „Spišský hrad a okolí“ byl tento kostel zapsán

do Seznamu světového dědictví UNESCO, zejména pro vzácné gotické fresky.

Zdroj: Farnosť Žehra (26.11.2023)

nteriér kostela

Z původního jednoloďového kostela se do dnešní doby zachovala kromě obvodových zdí kostela pozdně románská křížová klenba ve svatyni a funkční pastoforium (bohostánek), které bylo v roce 2010 vyhlášeno národní kulturní památkou. I mříže na něm jsou původní. Zachovalo se i jedno románské okno za hlavním oltářem a pozdně románská křtitelnice z travertinu z konce 13. století.

V lodi kostela byl původně pozdně románský dřevěný kazetový strop. V roce 1380 zaklenuly loď kostela síťovou gotickou klenbou s osmihranným sloupem uprostřed, tím se kostel změnil na dvoulodní. Tato architektonická zvláštnost je typická pro několik kostelů spišského regionu a lze ji považovat za světový unikát. Klenba připomíná strom – palmu, což je symbolem „Stromu života v ráji“. Je na něm symbol křtu, který je počátkem nového života v Duchu Kristově. Je to zároveň i erb rodu Žehrianských, jejichž hlavním posláním bylo upevňovat křesťanství.

Dnešní cibulovité zakončení věže i většina vnitřního zařízení v kostele jsou barokní z 2. poloviny 17. století. Uprostřed oltářů ještě můžeme pozorovat gotické prvky. Oltář sv. Mikuláše na jižní straně lodi kostela je z roku 1677. Postava svatého Mikuláše a typická tabulová malba čtyř biskupů kolem něj jsou gotické. Na oltáři Panny Marie jsou v gotické skříni z roku 1510 uloženy nejstarší plastiky - raně gotické ze 14. století. Uprostřed je Panna Maria s Ježíškem, po její pravici svatá Margita a svatá Kateřina, na druhé straně svatá Barbora a dolů svatá Dorota. Nad nimi je barokní socha sv. Rozálie – ona je patronkou proti moři. Připomíná, že tento oltář je děkovným darem žehrianských farníků za pomoc během epidemie moru (pestis), který zuřil v našem okolí v letech 1644 – 1645. Vedle ní jsou sochy svatého Jana Křtitele i Jana Apoštola a nahoře je svatý Sebastián, také je patronem moři.

Reliéf Seslání Ducha svatého na hlavním oltáři prozrazuje, že patronem kostela i celé obce je Duch svatý. Hlavní oltář je z roku 1656. Autorem oltářů je Pavol Gross starší ze Spišské Soboty.

Oltáře jsou z lipového dřeva, zdobené plátkovým zlatem. Kazatelna a křtitelnice u oltáře Panny Marie jsou také barokní ze 2. poloviny 17. století. Tato křtitelnice se používá dodnes. Lavice jsou z roku 1969. Křížová cesta na stěnách lodi kostela je od Ladislava Záborského z Martina z roku 1979. Varhany jsou z roku 1989.

Fresky

Namalovány byly do částečně vyschlé omítky technikou al fresco. Podle doby vzniku je dělíme do pěti etap.

1. etapa: Nejstarší fresky v tomto kostele jsou konsekrační kříže z roku 1275. V lodi kostela je jich osm a čtyři neodkryté jsou ve svatyni. Na místech, kde jsou ty kříže, byl kostel pro slavnost Nejsvětější Trojice posvěcen pomazáním svatou krizí.

2. etapa:

V tympanonu jižního portálu, původního vchodu do kostela, je freska Golgota ze 14. století a přístavba u portálu je z roku 1652. Na této fresce je zobrazen ukřižovaný Kristus. Po jeho pravici stojí Panna Maria, na druhé straně svatý Jan apoštol a v pozadí jsou hradby Jeruzaléma - symbol Věčného Jeruzaléma.

3. etapa: Tvoří ji fresky ve svatyni na klenbě, na stěnách a na spodní části vítězného oblouku. Jsou to fresky z roku 1370. Projevuje se na nich byzantsko italský ikonografický vliv. Na východní straně klenby je freska Christos Pantokrator (Vševládce). Jako Soudce živých i mrtvých drží v levé ruce otevřenou Knihu života. Na severní straně klenby je freska „Triglav“ – starobylé znázornění Tajemství Nejsvětější Trojice. Na západní straně je zobrazena Bohorodička s dítětem Ježíšem na hrudi, jak neustále slaví Boha a oroduje za nás u Něho. Na jižní straně je znázorněno Abrahamovo lůno s dvanácti kmeny Izraele. Velmi zajímavý je také pašijový cyklus – události od Poslední večeře až po snímání Ježíše z kříže. Pašiový cyklus pokračuje i za hlavním oltářem freskou Ježíš před Pilátem, Muž bolesti a Bičování. Nad tím je freska Zvěstování Páně. Při Poslední večeři je znázorněn i svatý apoštol Pavel, což symbolizuje, že svatý apoštol Pavel je rovnocenný ostatním apoštolům. Kolem jižního okna ve svatyni jsou znázorněni patroni lékařů a lékárníků svatý Kosma a svatý Damián s pacienty. Svým mocným orodováním mají chránit lid od moru. Pod oknem je odpustkový nápis. Na severní stěně je freska Korunování Panny Marie. Postavy andělů na obou stranách výjevu hrají na „fiduly“ – středověké hudební nástroje.

Zdroj: Farnosť Žehra (26.11.2023)

4. etapa: Tvoří ji dvě fresky v rámech z druhé poloviny 14. století na severní stěně lodi kostela. Vlevo je Pieta (Sedmibolestná Panna Maria) - Patronka Slovenska. Vpravo na ploše 4 m2 je freska Strom života (Arbor vitae). Tato freska je nejznámější a je typickým příkladem „Bibliae pauperum“ (Písma svatého chudých). Freska je plná symbolů a symboliky.

Strom života

Ústřední postavou je ukřižovaný Kristus, který dělí lidské dějiny na dvě části: na dějiny Starého zákona a dějiny Nového zákona. Na počátku lidských dějin stvořil Bůh první lidi: Adama a Evu. Z velikosti jejich postav můžeme usoudit, jak velcí byli v očích Božích před a po spáchání prvotního hříchu, neboť na jedné straně je znázorněno pokušení v ráji a na druhé vyhnání z ráje, protože ve zkoušce neobstáli a vinu si nechtěli s lítostí přiznat. Anděl hlídá bránu ráje, aby se nedostali ke Stromu života, aby zlo nepůsobilo navěky. Ale Pán Bůh nepřestal lidi milovat. Přislíbil jim Vykupitele, který je vysvobodí z otroctví zla, otroctví hříchu, a kterého v plnosti času poslal v osobě svého Syna Ježíše Krista. Na Jeho příchod bylo třeba lidi připravit. To bylo posláním Starého zákona.

Lidí Starého zákona reprezentuje Synagoga - ženská postava, sedící na oslu. Nese na sobě symboly ukončení poslání Starého zákona, protože Mesiáš přišel, čas očekávání Mesiáše skončil.

Lidi Nového zákona reprezentuje královská postava Eklézie (Ecclesia) - Církev. Sedí na Tetramorfovi, který symbolizuje čtyři evangelisty. Obě postavy drží v rukou bojovou vlajku – symbol duchovního zápasu mezi dobrem a zlem. U Synagogy je žerď zlomena. Eklezie má celou, naznačuje bojeschopnost. Je ozdobena křížem – symbolem Ježíšova vítězství nad zlem smrti a hříchu. Spolu s Ním můžeme nad zlem zvítězit i my. Dává nám k tomu duchovní sílu v Eucharistii. Eklezie drží v ruce kalich s hostií - symbol novozákonní oběti za hříchy, tedy symbol sv. mše a Svátosti Oltářní. Symbolem starozákonní oběti za hříchy je hlava kozla, kterou drží Synagoga. Na kříži je netypický nápis: ADAM. Podle slov sv. apoštola Pavla, co první Adam svou neposlušností v ráji pokazil, to nový Adam – Ježíš Kristus – na kříži odčinil a třetího dne vstal z mrtvých. Žehnající Boží ruka vedle toho nápisu požehnává církev a pokorným dává milost a pravý pokoj srdce, který svět dát nemůže, protože ho nemá, a který je pramenem pravého lidského štěstí. Pán Ježíš odvrací tvář od Synagogy a naklání se k církvi, což naznačuje, že jí od Otce posílá svého Ducha, jak to znázorňuje reliéf na hlavním oltáři. Všechno navzájem hluboce souvisí.

5. etapa: Patří k ní tři řádky fresek na severní stěně lodi kostela, oddělené ornamenty. Jsou ze 2. poloviny 15. století. Do tohoto období patří i freska na přední straně Vítězného oblouku, znázorňující Výjev Posledního soudu. Uprostřed mandorly je Kristus, Soudce živých i mrtvých. Tvar mandorly představuje Boží plán spásy: jak se Bůh snížil k člověku, aby ho zachránil, láskou naplnil a pozvedl k sobě do nebe. Po jeho pravici je Panna Maria, na druhé straně svatý Jan Křtitel jako orodovníci za lid Starého i Nového zákona. Ostatní v řadě jsou apoštolové. Prostřední pásmo naznačuje, jak zesnulí všech dob vstávají k Poslednímu soudu na hlas trouby andělů. Dole je výsledek Posledního soudu. Po Ježíšově pravici dolů svatý Michal Archanděl, ten s překříženou štolou, vede vyvolené do nebe. Všichni mají bílé roucho, symbol čistoty srdce. Na druhé straně je znázorněn symbol věčné smrti - Apokalyptický drak, požírající duše, tedy peklo. Ti, kdo tam jdou, nemají žádné roucho. Doprovází je hanba a zoufalství. Spodní část vítězného oblouku zdobí medailony starozákonních proroků a postavy uherských králů svatého Štěpána a svatého Ladislava.

Po překonání moru v letech 1644 – 1645 byl kostel kvůli dezinfekci zabělen vápnem téměř 300 let. Objevil je zdejší farář Duchoň v roce 1870. Odkrývané byly postupně od konce 19. století do roku 1959. Odborný tým restaurátorů: Ing. Michal Štaudt, Andrej Kuc a Dr. Marie Mariániová odkryly fresky do dnešní podoby. Fresky Strom života, Pieta a konsekrační kříže na severní stěně byly odkryty na úkor nejnovějších fresek, po jejich náležitém zdokumentování. Vlevo nahoře je zajímavě znázorněno Usnutí Panny Marie, vpravo její korunování. Uprostřed je Legenda o svatém Ladislavovi. Uherský král svatý Ladislav vysvobozuje křesťanskou dívku - Ladivu z rukou pohanských Kumánů. Byl to agresivní kočovný kmen, žijící v Maďarsku. Dole vlevo je Zvěstování Páně, následovala freska Narození Páně, ale museli ji odstranit, aby mohla být odkryta o sto let starší Pieta. Řádek pokračuje freskou Obětování Páně a končí freskou Poklona tří králů v Betlémě.

Zdroj: Farnosť Žehra (26.11.2023)

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem


Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Léto
Aktualizováno dne: 26.11.2023
Zdroj: Žehra

Otevírací doba

Počasí

Neuvedené


Kontakt

Kostel Ducha
Žehra
Kraj: Košický
Okres: Spišská Nová Ves
Region: Spiš
 48.9793242, 20.7922211

Nadmořská výška: 420 m

Žehra

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události