Tři haťové pole o šířce 3 x 12 m, hradicí výška segmentu 11,0 m. klapky 3,3 m, celková výška uzávěru 14,7 m, ovládání hydraulicky. Technické parametry: délka nádrže 7,5 km, šířka nádrže 250 - 600 m, celkový objem nádrže 18,15 mil. m³, užitný objem při maximální výšce hladiny 352,00 m nm 3,9 mil. m³, kolísání vodní nádrže za provozu 1,7 m, kóta maximální hladiny vody 352 m nm, hráz nádrže maximální výška 15 m, šířka koruny 6 m, šířka komunikace 4,5 m, je těsněna fólií navázanou na podzemní těsnící stěnu. Průtoky Váhu v Mojš: Qr prům = 95,6 m³ / s, Q100 = 2 140 m³ / s (po modifikaci vlivem vodních děl Liptovská Mara a Orava: Q100 = 1 490 m³ / s).
prohloubení Váhu
Prohloubení dna koryta Váhu od 0,0 do 9,0 m, šířka dna koryta 45 m, upravené koryto vyhovuje podmínkám vodní dopravy.
náhradní biokoridor
Celková délka asi 9 km, průměrný sklon dna 1,5-2,0 promile, provozní průtok 2,0 - 8,0 metrů krychlových za sekundu, příčný profil lichoběžníkový o šířce dna 5,0 m.
Výstavba
Při výstavbě vodního díla byla zaplavena téměř celá část zástavby žilinské městské části Mojšova Lúčka, celá místní část Hrustína a tři domy v obci Mojš. Namísto zaplavených domů byly vybudovány nové domy převážně v Mojšova Luck za cestou I / 18, včetně školy, nákupního střediska a nedokončeného kulturního domu. Z místní části Hrustína byly postaveny domy v žilinské části Rosinky. V obci Mojš byly pro výstavbu hráze postavené tři domy. Mezi městskou částí Mojšova Lúčka a obcí Mojš byla vybudována ocelová mostní konstrukce pro pěší přes VD namísto staré lávky přes řeku Váh. Do obce Mojš byla vybudována vedle hráze nová cesta ze Žiliny. Z původní staré zástavby v městské části Mojšova Lúčky, bývalé samostatné obci, zůstalo blízko VD jen několik domů a kaple. Místní část Hruštín, která patřila do katastru Žiliny, zanikla úplně. Památka na ni zůstala jen malá prícestnej kaple na šibenici, odkud scházela cesta do Hruštín u řeky Váh. Stará cesta ze Žiliny do Martina vedla původně přes Hrustína a starou zástavbu v Mojšova Lucku. Při výstavbě VD byla zaplavena. Namísto ní je vybudována cykloturistická trasa, která samozřejmě nevede v poloze původní cesty.
Původním majitelem i provozovatelem díla bylo Žilinská Přehrada, as (v likvidaci od 06. 10. 2000). Vodní dílo Žilina je v současnosti v majetku státu. Správcem i provozovatelem celého díla je Vodohospodářská výstavba Bratislava, š. p.
elektrárna
Dvě Kaplanova turbína, průměr oběžného kola 4850 mm, hltnost turbín 2 x 150 m krychlových za sekundu, průměrný spád na turbíny 24,1 m, instalovaný výkon spolu 72 MW, roční výroba 173 GWh elektrické energie, převážně špičkové.
Žilina
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.