Stará krytá plovárna je považována za jednu z architektonicky nejhodnotnějších budov, vybudovaných na přelomu 50. a 60. let minulého století v Košicích. Byla postavena v letech 1957 - 1962 podle projektů košického architekta Ladislava GRECO. Výtvarná výzdoba interiéru je dílem výtvarnice Herty Ondrušová-Viktorínová. Plovárna byla otevřena do konce 70. let. Po zrušení mlýnského náhonu a přestavbě koryta na čtyřproudovou komunikaci došlo totiž k poklesu spodní vody a následně k statickým poruchám na budově. Poškodil se obvodový plášť a docházelo k prosakování bazénového tělesa. Po zjištění vážných problémů byl provoz zrušena a fungovala pouze exteriérová část. Krytá část byla zavřena od roku 1992 a objekt se až do léta 2013 pro špatný technický stav nevyužíval. Vypuštění koryta a přesměrování mlýnského náhonu poškodilo několik stavby v okolí.
Město se sice ještě v roce 1988 zabývalo otázkou rekonstrukce městské plovárny v hodnotě 15 milionů Kčs, ale do chátrající budovy se nic neinvestovalo. Kromě 25 m bazénu se v ní nacházely parní lázně s vlhkou a suchou párou, menší bazény a vanové koupele, takzvané "očistné lázně". Krytý bazén byl čtvrtým postaveným na Slovensku a patřil mezi architektonicky nejkrásnější v Československu v tomto období. Krytá plovárna už v době svého otevření nemohla plně uspokojit potřeby plavců, vodních pólistů, potápěče, výcvik neplavce či požadavky široké veřejnosti. Proto byl schválen projekt na přístavbu otevřeného bazénu 50 × 21 metrů a dětského bazénu 20 × 6 metrů (dnešní Městská plovárna). Vnější část byla zrekonstruována a od roku 1997 funguje jako letní koupaliště.
Budova je jedním ze symbolů starých Košic. Její architektura je jedinečná, má skvělou polohu v centru města a zároveň je v obklopení zeleně Městského parku. Po jejím přestavbě na Kunsthalle / Halu umění začala novou etapu existence. Se slavnou minulostí ji stále spojuje jedinečná architektura, s budoucností moderní způsob využití.
Před přestavbou existovalo několik projektů na rekonstrukci plovárny, plánoval se zde vodní svět, lázně, či relaxační centrum. Nakonec zůstala prostorem na prezentaci umělců. Technicky vzácná stavba stojí v ochranném pásmu památkové rezervace. Svůj původní vzhled velmi nezměnila. Připomíná 60. léta, kdy byla moderní stavbou, kde se chodili Košičané koupat, což nezměněna architektura dodnes připomíná. Zbourali se pouze poškozené jednopodlažní křídla na západní a východní straně a postavili nové. Zachována zůstala střešní konstrukce a vyměnili se okna, které respektují tvar a členění původních výplní. Pro plovárna typická a neodmyslitelná mozaika z interiéru nezmizela. Byla obnovena a přemístěna na patro, kde připomíná roky, když ještě plovárna byla plně funkční. Pouze kolem se vše měnilo k horšímu a hrozilo, že už se ty časy nikdy nevrátí. Naštěstí vše zůstalo jak bylo, jen bez vody. Bazén v centrálním prostoru haly dnes naplňuje umění. A tak se propojil svět vody s kulturou.
Kunsthalle / Hala umění Košice v současnosti slouží především k prezentaci současného vizuálního umění domácích a zahraničních umělců.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
