CZ CZ

Kostel Narození Panny Marie - Krušovce

0 hodnocení
Kostel Narození Panny Marie v Krušovce je pozdně cihlový jednolodní kostel s půlkruhový zakončenou apsidou, dvouvěžovým západním průčelím a barokní severní sakristií

Kostel Narození Panny Marie - Krušovce

Kostel Narození Panny Marie v Krušovce je pozdně cihlový jednolodní kostel s půlkruhový zakončenou apsidou, dvouvěžovým západním průčelím a barokní severní sakristií

Historie

Kostel postavili zřejmě jako klášterní někdy počátkem 13. století. Šlo o na svou dobu monumentální řešenou cihlovou jednolodní stavbu s dvouvěžovým průčelím a půlkruhový zakončenou apsidou. Typologicky šlo o redukci trojlodní baziliky na jednolodie při zachování dvouvěžaté západního průčelí svojí šířkou přesahujícího šířku lodi. Podobně řešené stavby najdeme v rámci zaniklých klášterů v Bzovík či Rimavské Janovce či v ne tak vzdálených divokých prasat nad Nitricou.

Ve druhé polovině 13. století, v 14. století a ve druhé polovině 15. století byl interiér kostela vyzdoben pozdně a gotickými freskami.

V roce 1560, kdy se vzpomíná s Patrocinio sv. Mikuláše, byl zpustlý a nevyužívaný. O něco později ho převzali evangelíci, kteří ho využívali až do roku 1673.

V špatném stavu byl až do počátku 18. století, kdy po požáru druhého zřejmě gotického Kostela Panny Marie v roce 1711, převzal jeho roli farního chrámu (i patrocínium), což si vyžádalo jeho opravy v následujících letech.

Velká barokní přestavba se uskutečnila v roce 1764. V rámci ní byly zazděny či překryty románské architektonické prvky stavby, jako jsou okna či portály. Loď i apsida byly zaklenuty novými, podstatně nižšími klenbami. V západní části kostela upravili zděnou tribunu. Kostel dostal nové vnitřní zařízení, včetně oltářů.

Ze severní strany přibyla dlouhá sakristie, z jižní strany apsidy a lodě zděné předsíně. Statiku stavby zpevnily nárožní opěrné pilíře na západním průčelí a dva pilíře přistavěli iz východní strany apsidy. Obnovou prošla stavba v roce 1842 av roce 1877 vyzdobil interiér malbami, maďarský malíř Károly Jakobey. V roce 1912 dostal kostel novou střechu. Opravován byl iv roce 1966 a vnější fasády obnovili v roce 1991. V roce 2014 se začala realizovat komplexní obnova spojená s výzkumem, který přinesl několik zajímavých objevů.

Zdroj: Apsida.sk (10.9.2021)

zajímavosti

- Kostel tvoří i díky poloze, významnou a zdaleka viditelnou dominantu obce, spolu s nedalekým zámečkem.

- Svou velikostí (délka 25 m) i dvouvěžovým (výška 22 m) řešením představuje jednu z nejvýznamnějších sakrálních staveb románského období v celém širokém regionu i na celém Slovensku.

- Kostel je spolu s kostelíkem v Livi nejsevernějším reprezentantem skupiny cihlových románských staveb.

- Kostel zřejmě postavili na místě starší stavby, neboť georadarový průzkum zjistil přítomnost zdiv pod dnešní apsidou. Nepřímo to naznačuje i zmínka o kostele v listině datované do roku 1158, přestože jde o falzum ze 14. století.

- Hrubá stavba románského kostela se zachovala v téměř původní podobě, dnes je však skryta za zbarokizovaný fasádou.

- Fasády kostela zdobil podstřešní oblúčikový vlys, doplněný lizén polvalcového tvaru (dnes osekané). Podobné lizén najdeme na románském kostelíku v Hedi.

- V západní části severní stěny lodi a na západním průčelí dvojvěží se nachází pás Klasová cihelného zdiva (opus spicatum), které se používalo ještě v dobách Římské říše a na našem území je doloženo jen v několika případech. Zajímavostí je, že jeden pás má uprostřed místo cihel uložený řada plochých kamenů.

- I v současné podobě působí interiér kostela monumentálním dojmem, který musel být ve středověku ještě umocněn o cca 1,5 m vyšším vítězným obloukem, konchou apsidy a rovným stropem lodi, který se nacházel ve výšce 11 metrů.

- Středověké prvky stavby se dají vidět v podkroví nad barokní klenbou. Najdeme zde vrchní část románského vítězného oblouku, zbytky rozebrán Koncha apsidy, jakož i obrysy zazděných románských oken v jižní, ale i severní stěně lodi.

- Výzkum zachytil šest románských oken na jižní i severní straně lodi, jakož i několik níže položených gotických oken, což by mohlo naznačovat, že loď dostala v období gotiky zděnou klenbu. Románské okna byly zachyceny i na apsidě.

- Na věžích byly odkryty původní okna, přičemž se zjistilo, že na horních patrech se uplatnily sdružené okna (bifóriá) av nejvyšším dokonce trojité okna, která jsou na našem území velmi vzácné.

- V severní věži je románský portál.

- V interiéru se zachovaly i původní sloupy západní empory, které byly v pozdějším období přestavěny na pilíře čtyřúhelníkového průřezu. Při nedávném výzkumu byla odkryta hlavice jednoho ze sloupů.

- Stěny kostela v interiéru byly původně neomítnuté, přičemž šlo o spárované cihelné zdivo.

- V interiéru kostela, včetně jeho podkroví, byly odkryty nástěnné malby z 13. a 14. století vytvořené ve více etapách.

- Nejstarší malbou je výjev Ukřižování v dolní části severovýchodní stěny apsidy nad pastofóriom. Zachovala se však jen ve fragmentech. Pochází zřejmě ještě z konce 13. století.

- O něco později, možná už na přelomu 13. a 14. století byla celoplošně vyzdobena apsida i vítězný oblouk. Na stěnách apsidy šlo o tradiční řadu postav apoštolů v arkádách nebeského Jeruzaléma zachován však už jen v malých částech. Na Koncha apsidy byl vyobrazen Ježíš Kristus v Mandorlo obklopen symboly evangelistů. Z tohoto výjevu se kvůli rozebrání téměř celé Koncha zachovala už jen spodní část Mandorlo a část křídel evangelistů.

- Na vnitřní špaletě vítězného oblouku jsou vyobrazeny polpostavy proroků v medailon, přičemž káže z nich identifikuje nápisové páska se jménem.

- Na vítězném oblouku ze strany lodě jsou poměrně nezvykle zobrazeny postavy světců - v horní části po obou stranách je to sv. Mikuláš, kterému byl kostel původně zasvěcený, pod nimi jsou to postavy sv. Stanislava (severní část - na území Uherska dosud jediná známá freska) a sv. Dorota (jižní část). Na úrovni sv. Doroty se na navazující části jižní stěny lodi nachází klečící postava donátora.

- Někdy v druhé polovině 14. století přibyla na severní stěně lodi rozsáhlá ladislavská legenda.

- Součástí interiéru kostela byla i kamenná křtitelnice z 13. století, která je dnes uložena v Tribečská muzeu v Topolčanech.

- Jeden ze tří zvonů kostela pochází z roku 1468 a ulil ho zvonolejár Pavel z Topoľčian.

- Ke kostelu se váže legenda o templářském původu, která však nebyla potvrzena výzkumem.

- Mezi kostely v Krušovce došlo k zajímavé výměně Patrocinio. Zatímco románský "horní" kostel byl ještě v 16. století zasvěcený sv. Mikulášovi, gotický "dolní" kostel měl patrocínium Panny Marie. Ve druhé polovině 17. století, kdy se oba chrámy dostali zpět do rukou katolíkům, byl horní kostel zasvěcený Panně Marií a dolní zase sv. Mikulášovi.

- Archeologický výzkum potvrdil existenci staršího středověkého kostela v nedalekých Chynorany.

Zdroj: Apsida.sk (10.9.2021)

současný stav

Kostel slouží jako farní chrám místní farnosti. V roce 2014 se začal rozsáhlý historicko-architektonický a restaurátorské výzkum, který přinesl řadu významných objevů v podobě zazděných architektonických detailů či středověké freskové výzdoby. Navštívili jsme ho v srpnu 2011, březnu 2015, březnu a říjnu 2017.

Zdroj: Apsida.sk (10.9.2021)

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí

Domluvíte se: Slovensky, Česky

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 10.9.2021
Zdroj: Apsida.sk

Otevírací doba

Počasí

Neuvedené


Kontakt

Kostel Narození Panny Marie - Krušovce
956 31 Krušovce
Krušovce
Kraj: Nitriansky
Okres: Topoľčany
Region: Ponitrie
 48.593118521563, 18.205397974685

956 31 Krušovce
Krušovce

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události