Zámeček je přízemní trojkřídlé stavbou, fasády má členěné průběžnou Rustikal. Uprostřed osemosového průčelí se nachází portikus se čtyřmi sloupy a tympanónom. Na středním křídle nádvornej fasády je situován vstupní portál vložený do štukového ohraničení. Místnosti mají rovné stropy. Pod zámečkem se nachází sklep s valenou klenbou. Přestavbou do současné podoby prošel zámeček koncem 19. století, kdy ho dědici po zemřelém můžeš Jellinkovi prodali Evženu Sándora. Před přestavbou měl původní zámeček údajně jen pět místností, které Eugen Šándor přestavěl a rozšířil. Mezi důvodů, proč rodina Jellinek prodala zámeček v roce 1894 Evženu Sandor se jako nejhlavnější uvádí vysoká zadluženost Jellinkova velkostatku. Když Eugen Šándor totiž kupoval celý voľkostatok, obsahovala knihovních vložka na zámeček a majer více než deset hustě popsaných stran různých dlužních úpisů, úvěrů a půjček, které si Mozes Jellinek i později Eguen Šándor postupně brali. V roce 1938 se vlastníky zámku staly Ilavský advokát JUDr. Emanuel Dénes a statkář z Kuzmice Armin Wohlstein s manželkou Bertou. Židovské rodiny však byly během války deportovány do koncentračního tábora a po skončení války se jejich majetky v Galanová a Dolním Trhovište staly předmětem konfiskace. Přestože počátky zámku sahají do poloviny 19. století, předpokládáme na místě zámku starší stavbu, která byla předchůdcem zámečku v Galanová. Cesta se zde totiž výrazně zalamuje a obchází polohu zámku. Poloha je navíc jakýmsi strategickým protipólem vůči kostelu Sv. Jiří a tak je pravděpodobné, že na místě dnešního zámku stála již ve středověku topí, snad Kylián dvůr a tržní místo, které se zde v roce 1404 pod označením Kyliánvasardya nacházeli.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
