Zvon z roku 1687 lil bratislavský zvonolejár G.Wolff. Fasády kostela mají lizénové rámování.
Věž čtvercového půdorysu přechází od římsy v osmihran, na který navazuje užší zdí a hranatá jehlanový střecha. Kolem kostela je bývalý ochranný zeď, časem snížený. Interiér kostela je zaklenut pruskou velení klenbou s lunetami. Medzipásy klenby dosedají na rozšířené hlavice říms pilířů. Hlavní oltář s malbou sv. Štěpána v dobovém zaobleném rámu má předsunutou menzu s dřevěným svatostánkem.
Na stěnách svatyně jsou umístěny sochy svatých. Zaoblený triumfální oblouk odděluje kostelní loď. Dva boční oltáře jsou v závěru lodě, po stranách triumfálního oblouku. Kazatelna má lomené řečniště, stříška je kopulovitá. Dřevěné lavice byly vyřezávané a ozdobené malbami květin. Chór, podepřený sloupy, má na čele dřevěné ohrady malby světců ze začátku 18. století.
Před dnešním kostelem byl zde menší kostel z konce 16.století zasvěcený SV.JOACHIMOVI. Kostel měl věžičku, zvony, pěkné zařízení, dále kalich, kazuly, korpoláre, misál, zástavy atd.
První písemná zpráva o obci je až z roku 1589: JOACHIMSTHALL, kdy patřila hradnímu panství Červený kámen. (Sct. Joachimus, Joachimsdorff, od roku 1770 Borová, od počátku 19.století maďarsky Fenyves). Církevní vizitace z roku 1561 uvádí Borová jako filiálku Dlouhé, kde je fara známé před rokem 1390 (párech Longa Villa).
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
