Juraj Holček se narodil v Pudmericích v tehdejší bratislavské župě (v současnosti Budmerice, okres Pezinok) dne 5. dubna 1811 jako syn mlynáře.
Základní školu navštěvoval v Budmericích v letech 1817 - 1823, kterou později štědře podporoval. Vystudoval Normálku v Modre, gramatiku v Bratislavě a Trnavě, rétoriku v Komárně, poezii a logiku v Trnavě, fyziku v Segedíně a teologii v Trnavě.
Zpočátku ho nechtěli přijmout na kněžská studia do semináře v Trnavě, i proto začal studovat v Segedíně, což nasvědčuje tomu, že měl chuť věnovat se profesorské dráze. Z řehole piaristů vycházeli především gymnaziální profesoři. Holeček ji však z neznámých příčin opustil a vrátil se na Slovensko. Předpokládá se, že to bylo pro začínající choleru. Zapsal se jako externista na teologii v Trnavě, kde byl přijat bez problémů a byl zařazen hned do čtvrtého ročníku.
Literárně přispíval do těchto časopisů: Slovenské národní noviny, Cyrill a Method, Katolické noviny, Obzor, Pešťbudínské znalosti, Přítel školy a literatury, Sion, Slovenské noviny, Orel Tatranský.
Po svěcení za kněze 30. září 1835 se stal administrátorem ve farnosti Kostolec u Ostřihomi, která se stala prvním Holčekovým působištěm, kde zastupoval po smrti faráře. V prosinci 1835 se stal kaplánem na faře v Majcichově u Trnavy. Správcem farnosti byl Ignác Alkus. Později v Majcichově působil jako farář Ján Palárik, se kterým Holček spolupracoval při vydávání časopisu Cyrill a Method a Katolických novin.
Koncem ledna 1836 nastoupil jako administrátor do Jablonice, kde zůstal až do smrti svého principála Josefa Bélíka dne 10. ledna 1837. Jako jablonický administrátor začal stavět školu, která se v těch dobách pokládala téměř za první v tomto kraji, tam vystupuje i jako spoluzakladatel hudebního dechového sdružení.
Později byl přeložen do Nádaše (v současnosti Trstín) ke známému národovci Imrichovi Čtvrteckému, kterému básník Ján Hollý věnoval dvě ódy. Působil zde šest a půl roku jako kaplan. Podobné sdružení jako v Jablonici založil také v Nádaši, kde se kromě toho zaměřoval i na výchovu mládeže a hledal nové slovenské talenty. Zapůsobila na něj i tvz. Růžová slavnost, organizovaná obcí, jejíž podstata spočívala v ochraně panenství svobodných dívek. Nejpoctivější panna byla pak odměněna věnečkem růží a také finanční odměnou. Holeček se v Orle Tatranském vyjádřil o morálním poslání Růžové slavnosti. Dokonce i pražský časopis Květy přinesly zprávu o Růžové slavnosti, která sledovala mravně-výchovné cíle.
V říjnu 1843 jmenovali Holčeka jako 32-letého faráře do farnosti Veselé u Piešťanů (1843 - 1848), rodiště Štefana Moyzese. Na tuto faru ho slavnostně uvedl děkan Martin Lackovič, u kterého na Dobré Vodě v té době už žil churavělý Ján Hollý. Podporu našel Juraj Holček zejména u barona Alojze Medňanského. Ve Veselém bydlel spolu se svými rodiči, kteří zde oslavili i svou zlatou svatbu. V roce 1847 zde umírá jeho devětašedesátiletá matka.
Z Veselého přešel Juraj Holček do farnosti Starý Háj (nyní Dolní Ohaj), kde působil jako farář v letech 1848 – 1865. K ní patřila filiálka Hul. V této farnosti umírá dne 19. dubna 1851 Holčekův otec ve věku 78 let.
Svou pasteveckou činnost zakončil v Jasově 4. května 1869.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
