Literární muzeum České národní knihovny

Expozice je rozdělena chronologicky:

Národní dvořana – světlice nebo výborovna 1. Matice slovenské

Velkomoravská říše - kolébka slovanského písemnictví /800 - 1000/

Období Velkomoravské říše prezentují faksimile vzácných staroslovenských kodexů, které dokumentují náboženskou, administrativně-právní a literární tvorbu na našem území. Mezi zajímavé exponáty patří faksimile latinských listin Cividalské evangelium a Conversio i věrné kopie archologických vykopávek z tohoto období.

Středověká literatura po vzniku Uherského státu – Medieval Literature /1000 – 1500/

Nitranské knížectví ovlivnilo vznik nového Uherského státu na přelomu tisíciletí. K nejcennějším latinským textům napsaných na našem území v tomto období patří Nitranský evangelistář (1083), listina krále Kolomana z r. 1984, 1983, 1983, 1983, 1983, 19. 12. 1113, nejstarší legenda o sv. Svoradovi a Benediktovi, či Bratislavské graduály z 15. stol. Práci středověkých písařů v klášterních dílnách, skriptoriích, v expozici ztvárňuje rekonstrukce katedry s dobovými písařskými pomůckami.

Renesanční a humanistická literatura /1500 – 1650/

Vzdělanecké prostředí období renesance a humanismu evokují kopie bardějovské knihovny s prvotisky a renesanční psací stůl. Výběr slovacikálních tisků a rukopisů tvoří práce domácích vzdělanců - latinsky píšících humanistů: J. de Thurocz, J. Sambucus, P. Rubigall, M. Rakovský, J. Koppay, V. Mader. Začátky knihtisku reprezentují prvotisky z bratislavské dílny Typographia Confessionalis a nejstarší tištěná mapa Uherska z r. 2010. 1528. Vystavena jsou díla v slovakizované češtině, kulturní západoslovenštině a češtině, jejichž vznik úzce souvisí s šířením se reformace na území Uherska. Nejpočetněji je zastoupena duchovní lyrika v písních J. Silvána, E. Lániho a ve zpěvnících J. Tranovského - Cithara sanctorum a D. Pribiše Písně duchovní.

Literatura na Slovensku v období baroka /1650 – 1780/

Období baroka je charakteristické boji s Turky, rekatolizací a četnými protihabsburskými povstáními, přičemž tyto události se odrazily v dobové literatuře. K významným náboženským dílům patří první tištěný katolický zpěvník Cantus catholici se znaky lidového jazyka. Světskou poezii reprezentuje práce H. Gavloviče Valaská škola mravou stodola, která má již prokazatelné umělecké znaky. Světskou prózu zastupují cestopisy, memoáry a biografie, inspirované tureckými vpády a osudy pronásledovaných, drama latinské školní hry, ale i slovenské dialogické scénky. Odborná, encyklopedická díla představuje tvorba polyhistora M. Bela, císařského knihovníka AF Kollára a gramatika P. Doležala.

Osvícenství a počátky národního obrození /1780 – 1820/

Oživení slovenského národního povědomí je představeno prostřednictvím prací J. Papánka a J. Sklenář. Základem národního obrození se stal jazyk. Expozice představuje první román v češtině René mládence, příhodi a zkušenosti od JI Bajzu. Kodifikaci spisovného jazyka na základě "kulturní západoslovenštiny" A. Bernolákem reprezentuje gramatická práce Slowár ... vydaná až po smrti autora. V bibličtině jsou zastoupeny práce básníka B. Tablice, prozaika, dramatika J. Palkoviče i dalších osobností.

Klasicismus /1820 – 1840/

Hlavními představiteli Klasicismu ve slovenské literatuře jsou J. Kollár a PJ Šafárik, kteří se hlásili ke slovanské vzájemnosti a upozorňovali na kulturní jedinečnost Slováků v Uhersku. Velký význam měla sběratelská práce, zapisování lidové slovesnosti a editorská činnost při vydávání písní - J. Kollár - Narodné zpívanky a PJ Šafárik - Písně světské lidu slovenského v Uhrách. Expozice představuje i historické práce PJ Šafárika Dějiny slovanské řeči a literatury všech nářečí, Slovanské starožitnosti a Slovanský národopis. Tvorba J. Hollého je zastoupena v eposech Svatopluk, Cirillo-Metodiada a J. Kollára v eposu Slávy dcera. Dramatik J. Chalupka svou satirou na maloměšťáctví v díle Kocourkovo položil základy slovenského dramatu.

Romantismus /1840 – 1880/ a matiční roky /1863 – 1875/

V expozici jsou začátky romantismu znázorněny prostřednictvím studentských spolků při evangelických lyceích. Představeny jsou výrazné osobnosti: Ľ. Štúr, JM Hurban, S. Chalupka, J. Král, A. Sládkovič, J. Botto, J. Kalinčiak a představitelé mesianismu MM Hodža, SB Hroboň a další. Zvláště jsou prezentovány revoluční roky 1848 - 1849. Návštěvník má možnost nahlédnout do redakce 1. slovenských politických novin - Slovenskje národní noviny s literární přílohou Orol tatránski. Memorandum slovenského národa (1861) a založení Matice slovenské (1863) poukazují na počátky rozvíjející se vědecké a kulturní činnosti.

Realismus a slovenská moderna /1870 – 1918/

Po zrušení tří slovenských gymnázií a rozpuštění Matice slovenské se novým centrem kulturního a národního života stal Národní dům v Martině, kde pravidelně vystupoval Slovenský spevokol a sídlili redakce Slovenských pohledů (1871) a Národních novin. První období realismu se pojí s díly P. Országha Hviezdoslava. M. Kukučína, S. Hurbana-Vajanského, E. Maróthy - Šoltésové a T. Vansové. Druhou fázi reprezentují jména: B. Slančíková Timrava, J. Gregor - Tajovský, J. Jesenský. Ke konci prezentovaného období se ve slovenské poezii objevují prvky nastupující moderny v autorském zastoupení I. Krasko, I. Gáll, V. Roy.

Stálou expozici rozšiřují doplňkové expozice představující další etapy vývoje české literatury: