Dějiny
Začátky se odvíjejí od Muzea Matice slovenské (1870 - 1875), jehož sbírky převzalo do péče. Vznik muzea byl propojen se vznikem Muzeální slovenské společnosti (MSS). Jejím cílem bylo zachraňovat a shromažďovat všechny významné památky Slovenska. Díky předsedovi MSS Andreji Kmeťovi byla postavena první budova (1906 - 1907), kterou projektoval Milan Michal Harminc. Muzeum bylo slavnostně otevřeno v roce 1908 (V roce 1994 byla budova vyhlášena národní kulturní památkou).
Z nedostatku výstavních prostor byla iniciována myšlenka výstavby nové budovy SNM (1929 - 1932). Jejím autorem byl také Milan Michal Harminc (1869 – 1964). Realizace byla ukončena v roce 1932, avšak instalace všech exponátů zabrala spoustu času. Slavnostní otevření se uskutečnilo až v roce 1938.
V muzeu byly soustředěny mnohé sbírky: uměleckých řemesel, výtvarného umění, slovenské národní historie, archeologie, církevních památek, numismatiky, lidového umění, písemné i knižní fondy, památky živé a také neživé přírody. Dokonce v letech 1942 - 1953 i pozůstalosti MR Štefánika.
K zestátnění muzea došlo v roce 1948. V roce 1961 bylo administrativně sloučeno se Slovenským muzeem v Bratislavě. Ve stejném období se z Martinského muzea stalo centrální celoslovenské etnografické muzeum. To byl důvod k přerozdělení některých sbírek do jiných muzeí.
Budova
Harminc koncem 20. století upustil od „zdobené“ klasicistní architektury. S příchodem funkcionalismu (již jako 60letý) nabyla jeho tvorba nový výraz. Do popředí se dostaly čisté formy, plochá střecha a také vlastnosti nového materiálu. Na tento projekt byla vypsána soutěž, které se Harminc zúčastnil s více variantami.
Nakonec se realizoval ten, kde navrhl dvoupodlažní stavbu. I když už tvořil v novém duchu, budova si zachovala monumentální jednou i díky řadám 18 průběžných kamenných pilastrů na hlavním průčelí (obklad z přírodního kamene, ryolitu), které v přízemí, vynecháním příčky v interkolumnii, vytvářejí širokou arkádu. Před nimi při hlavním vstupu navrhl předsazenou dvojici soch.
Monumentalita byla podpořena i urbanistickým řešením. Stavbu umístil na vyvýšenou terasu města jako dominantu v ose ulice, vedené přímočaře z hlavního martinského náměstí.
Nástupní prostor je překlenut dlouhým jednoramenným kamenným schodištěm, které bylo rozděleno do 10 úseků. Samotný objekt je řešen jako konstrukční dvojtrakt ve tvaru písmene T, s variabilními výstavními prostory. Hlavní komunikační prostor se nachází uprostřed dispozice, což nabízí dobře předpoklady pro volné instalování exponátů. Na vstupní část navazuje honosné tříramenné schodiště, které vede do výstavních místností v patře. V přízemí jsou situovány pouze pracovní prostory a potřebné vedlejší vybavení. Výstavní prostory na třetím podlaží jsou zapuštěny do nízké valbové střechy ze železobetonu. Osvětlení zajišťují střešní světlíky. Budova zastřešuje 37 místností s výstavní plochou 46 000 m2.
Martin
Malá hora 4064, 036 01 Martin
Martin
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.