Historie
Původní středověký hrad byl postaven na starém slovanském hradišti v 11.století, listinné doložen v r.1113 v tzv. Zoborské listině. Strategicky důležitý strážný hrad byl v 12.-13. století sídlem hradního županstva. V roce 1275 král Ladislav IV. daroval hrad prvnímu feudálnímu vlastníkovi z rodu Abovcov a od r.1294 se s ním dělil s Abrahamem Rufusem. Po smrti Abu Krásného v r.1312 hrad přechodně patřil Matouši Čákovi, později v období 1349-1524 Kontovcom a jejich potomkům Ujlakyovcom. Je pravděpodobné, že za dob vlastnictví hradu Mikulášem Kontem došlo k rozsáhlejší přestavbě hradu.
V 15.století hrad obsadili i husité a po vymření rodu Ujlaky se hrad na více než století dostal do rukou Thurzovců. Stal se tak sídlem královského pokladníka Alexeje Thurza. Kvůli tureckým hrozbám dali Thurzovci hrad spolu s městem opevnit. V r.1639 se vlastníky stávají Forgáchovců, ale za jejich časů v r.1663 hrad obsadili Turci, kteří zde až do r.1668 vytvořili pohraniční pevnost. Hrad byl později v r.1706 zpustošen a vypálen během povstání Františka Rákócziho. Od r.1720 patřil hrad Erdődyovci až do roku 1945. S jejich jménem je spojena přestavba původního hradu na barokní zámeček. Starší budovy, konstrukce a systém kleneb přizpůsobili novému Půdorysnému řešení. Přestavbou vznikl dvoupatrový čtyřkřídlý objekt kolem nepravidelného nádvoří se slavnostním schodištěm, vedoucím na chodbu obíhající kolem větší části nádvoří. Výrazným prvkem dispozice je kaple v severovýchodní části zámku.
Po r.1945, kdy se do města dostali sovětská vojska, byla na zámku zřízena nemocnice pro sovětských vojáků. Po jejich odchodu sídlila v prostorách zámku určitý čas posádka československé armády. Od roku 1951 byly na Hlohovský zámku obývací prostory a učebny výchovného ústavu pro mládež. Od 90. let byl zámek nevyužitý. Chátral až do roku 2014, kdy se nejprve dobrovolníci z OZ Zámek Hlohovec a následně i město Hlohovec pustili do jeho postupné rekonstrukce. Od června 2019 je zámek otevřen pro veřejnost.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
