V pevnosti se nachází vězení a není přístupná pro veřejnost.
Interiér a exteriér
Pevnost je postavena v renesančním slohu, zaujímá rozlohu 56 ha. Postavena byla v té době podle nejnovějších vojenských obranných technologií. Vzorem pro pevnosti v Nových Zámcích a Leopoldově byla pevnost Palmanova v Itálii. Leopoldovské protiturecká pevnost má hvězdicový tvar, je tvořena šesti do kruhu umístěnými päťcípimi bastiony spojenými Ravelin. Byla obehnána vodním příkopem. Východní kanál ještě i nyní existuje a používá se na odpad vody.
Uliční síť byla rozložena paprsků. Šest vysunutých bašt tvořilo malé pevnůstky, po obou stranách byly umístěny střílny pro děla, kterými stříleli na nepřítele v křížové palbě.
Pevnost má dvě brány: východní od Hlohovce a západní od obce Leopoldov. Vchod do pevnosti tvořily padací mosty, které se na noc av čase nebezpečí zavíraly. Zdi jsou z kamene, základy pevnosti a nároží bašt z velkých kamenných kvádrů. Zdi jsou šikmé. Výška činit cca. 10m, šířka 25m a tloušťka bašt až 50m. Vnitřní průměr mezi branami je 320m a příčná vzdálenost od rohu jedné bašty na roh druhé bašty je 600m. Na takovém malém prostoru byla vybudována mocná pevnost, kterou žádný nepřítel nedobyl útokem.
Historie
Založení pevnosti Leopoldov spadá do druhé poloviny 17. století, které se v Evropě vyznačovalo tureckými válkami a protireformací. Postavena byla v letech 1665 - 1669 po pádu pevnosti v Nových Zámcích, dobyté při ofenzivě Osmanské říše. Pevnost byla předána svému účelu v roce 1669. Nad západní bránou to hlásá nápis z velkých kovových písmen: LIDGRISAAAHBR - 1669. Jsou to iniciály latinského textu: Leopoldus I, Dei Gratia Romanorum Imperator, Semper Augustus Archidux Austriae, Hungeriae, Bohemiseque Rex. - Anno 1669. V překladu: Leopold první, z Boží milosti římský císař, vždy vznešený, rakouské arcikniežaťa, uherský a český král. Rok 1669. Pevnost byla pojmenována na počest císaře Leopolda I. Po pětileté výstavbě (1665 - 1669) však pevnost, která byla svého času nejmodernějším a nejobávanějším hradem střední Evropy, do bojů s Turky již nezasáhla. Své opodstatnění však našla během protihabsburských bojů. Neohrozilo ji ani jedno obležení, ani přímý úder. Pevnost byla nejsilnější pevností habsburského mocnářství. V r.1678 pevnost Leopoldov odolala Thökölyho Kuruc, v r.1706 odolává při povstání Františka Rákócziho. Za vlády Marie Terezie sloužila jako zásobárna a sklad pro vojsko av r.1783 ji navštívil císař Josef II., Který se rozhodl do ní umístit vojenské veterány z Budína. V roku 1848 pevnost získávají maďarští povstalci, avšak plukovník Ordódy se 2.února 1849 vzdal veliteli císařských vojsk generálovi Simunic. Později v r.1855, po ztrátě vojenského významu je pevnost na základě Bachova dekretu přebudována na věznici, i když už i v dřívějším období sloužila jako vězení, kdy v období protireformace byly v pevnosti uvězněni v roce 1674 více vězni z řad evangelických a kalvínské farářů , mezi nimi i rektor Ján Simonides a kněz Tobiáš Masník. Panuje konsensus, že Leopoldov byl zejména v 50.letech 20.století spolu s koncentračními a pracovními tábory vedle uranových dolech nejhorším z vězeňství v komunistickém Československu a často je označován jako zařízení likvidační. Během komunistického režimu byly kvůli útěkem vězňů zničeny kasematy, kostelík, byly postaveny fabriky a administrativní budovy. Pevnost byla 17. září 1963 prohlášena za národní kulturní památku. V současnosti nadále slouží jako věznice.
Nadmořská výška: 143 m
pevnosť
Leopoldov
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.