Historické prameny neuvádějí přesně, ve kterém období Jablonové vzniklo. Podle některých písemných pramenů je předpoklad, že Jablonové je jedním z mála sídlišť, které přetrvaly zánik Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci je datována v roce 1206. Název Jablonové se poprvé vzpomíná v roce 1206 jako Jable Terra, v roce 1231 Hablan villa. Takové názvy byly typické zejména pro horské přechody a cesty směřující k hranicím. Jabloňové stromy plnily v 11.-12. století v Uhersku obrannou funkci. Dělali se z nich zátarasy k zabránění postupu nepřítele, protože divoké jabloně mají tvrdé dřevo a pichlavé větve. Tímto způsobem je možné vysvětlit i vznik obce Jablonové.
V 13. století patřila obec k majetkem bratislavského hradu, později ji spravovala rodina Serédyovcov. Posledními vlastníky jabloňových byly Pálfyovců. V 17. století do obce zasáhlo Tököliho povstání i nájezdy Turků na Vídeň. V roce 1708 císařští žoldnéři dvakrát vypálili Jablonové, ačkoli jim odvádělo potravu i dobytek. Začátek 18. století se do dějin obce zapsal první epidemií cholery, po níž byl v obci vybudován nový tzv. cholerového hřbitov. Cholera trvala 73 dní a podlehlo jí 148 lidských životů. V roce 1833 proběhla rekonstrukce fary. Září 1842 byl nejstrašnějším v celých dějinách obce. Dne 19. září předvečer vypukl požár, který zničil skoro celou vesnici is kostelem a roztavil zvony. O deset dní později přišly velké deště a povodeň. Co obyvatelé uchránili před požárem, to zničila voda. V roce 1855 vypukla v jabloňové podruhé cholera, která skosila 62 lidí. Potřetí cholera vypukla v roce 1866, při níž zemřelo 104 lidí. Občanům, kteří zemřeli chlapci zvonily celý den. Lidé jim na věž nosili jídlo, přičemž věřili, že hrozná nemoc vesnici opustí. V roce 1912 vznikl v obci požár, přičemž vyhořela část obce. O dva roky později začala I. světová válka, v níž padlo několik desítek obyvatel.
Většina obyvatel obce se v minulosti živila zemědělstvím a domácí výrobou dřevěného nářadí. Protože půda je písčitá, kyselá, nedávala dobrou úrodu, část malorolníků přes zimu pracovala v lesích jako dřevorubci. V 17. a 18. století bylo zemědělství, jeho nízká produkce a malé výnosy zapříčiněné nevyspělostí zemědělské výrobní techniky a nepřispívaly ke zrychlení hospodářského vývoje země. Dostatek lesního bohatství pozitivně přispěl v tomto období i ke zřizování hutí na výrobu skla. Primitivní výrobní techniky počáteční sklářské výroby a hospodářská situace neposouvaly vývoj sklářské výroby v tomto období vpřed, ale byly v mnoha případech příčinou zániku menších a méně prosperujících skláren. V 19. století se začala nad jabloňové dobývat manganová ruda, čehož důkazem byly staré haldy a štoly nad jabloňových. Po první světové válce však tato důl zanikla.
Po druhé světové válce zůstalo Jablonové zemědělskou obcí. V roce 1950 bylo založeno družstvo, které zpočátku hospodařilo pouze na církevní a obecní půdě. Stabilnější zemědělské družstvo vzniklo až v roce 1957, kdy do nového JZD vložilo půdu přes 160 členů. Koncem roku už mělo družstvo 200 členů. Družstvo vyvíjelo činnost až do transformace v roce 1990.
významné osobnosti
Z představitelů kulturního života v obci působil římskokatolický farář Ján Galbavý (1800 - 1884). Po studiích zde prožil podstatnou část svého života - 46 let. Byl velkým národovců a intenzivně se zapojoval do činnosti štúrovců. Byl jedním ze zakládajících členů Matice slovenské. 29. května 1849 ukryl na faře v jabloňové Ľudovíta Štúra, když na něj uherské úřady vydaly zatykač pro pobuřování slovenského lidu. Umožnil mu tak účastnit se připravovaném slovenském shromáždění v Praze.
Mezi významné rodáky z jabloňové patří malíř Ján Želibský. Narodil se v roce 1907. Po studiu na soukromé malířské škole Gustáva Mall v Bratislavě a na Akademii výtvarných umění v Praze absolvoval studijní pobyt v centru uměleckého dění - v Paříži. V letech 1952 - 55 působil ve funkci rektora Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě, přičemž se věnoval i výuce rozličných předmětů. Svou pedagogickou činnost ukončil až v roce 1979. Hrál důležitou roli při zviditelňování Záhoří a zejména jeho přičiněním mnohým umělcem přirostl tento kraj k srdci. V roce 1988 mu bylo uděleno čestné občanství, čímž obec vyjádřila úctu a hrdost svému rodákovi.
Obec Jablonové za Rakousko - Uherska patřila do bratislavské župy. Po vytvoření ČSR připadla do Malacky okresu a po roce 1960 do okresu Bratislava-venkov. V roce 1996 jsme opět obcí v okrese Malacky.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
