CZ CZ

Obec Ivanka pri Dunaji

0 hodnocení
Ivanka pri Dunaji je situována v jihozápadní části Slovenska, za hranicí hlavního města Bratislavy, v okrese Senec. Počtem obyvatel je největší obcí okresu i kraje a druhou na celém Slovensku.

Obec Ivanka pri Dunaji

Ivanka pri Dunaji je situována v jihozápadní části Slovenska, za hranicí hlavního města Bratislavy, v okrese Senec. Počtem obyvatel je největší obcí okresu i kraje a druhou na celém Slovensku.

Historie obce

Prvopočátky naší obce sahají až do čtvrtého tisíciletí před nl, kdy zde bylo teplejší klimatické podnebí (v průměru o + 2 °) a nivné půdu vytvářela inundáciou dunajská voda. Sídlili zde lidé z mladší doby kamenné s neolitických kulturou. Živili se nejen lovem a sběrem, le už i chovem krav, koz, ovcí a časem prošly i na pěstování obilí.

První písemný záznam o existenci obce je z r. 1209. Je to darovací listina, kterou král Ondrej II. daroval Sv. Jur, Čeklís, Iwand, Eberhart a obec kastelán Tomášovi z Hont - svatojurskou za zásluhy v boji proti Bulharům r. 1205 při řece Moravě. Součástí Ivanky od počátku byla osada Farná - starodávný majetek kapituly a proboštství v Bratislavě. Již v roce 1290 zde bydleli jejich sluhové a pomocníci. Proto měli název "popné", "poppnepe", tj lidé kněží. (Pop - staroslovanské a dodnes ruský kněz). Vlivem maďarštiny a němčiny se název měnil: Popfolna - Papfalva - Pafár - Farná.

Farná a Ivanka tvoří jednotný politický subjekt od roku 1932.

Při popisu vybírání papežské desetiny z r. 1324 - podle zachovaných církevních dokumentů - se obec uvádí pod jménem Terra Iwan, tj Zemi Janova. V těchto dokumentech se také zmiňuje existence kostela a fary.
Začátkem 15. století, v období značného vlivu Němců se stává Iwand německou osadou s názvem Aichen. V 16. století přešla do rukou Maďarů, kteří ji nazývali Aicha.
Po porážce Maďarů u Moháče r. 1526, kdy Turci zabrali velkou část Uher, král Ferdinand I. vydal v r. 1553 nařízení popsat všechny zemské dvory - porty. Důvod: vybírání daní. V tomto popisu se obec uvádí pod názvem Iwan. Její pánem byl Kašpar Seredě, bohatý zemepán bratislavské župy. Dalším z majitelů obce byl Leonard Amade, pak vdova po Tomáši Maholányim a Jan Jeseňák.
V polovině 18. století koupil Ivanski panství Anton I. Grassalkovich, zemský hospodář a skutečný tajný cen panovnice Marie Terezie. Na místě panské kurie, kterou dal v r. 1640 postavit Leonard Amade, dal vybudovat lovecký letohrádek v rokokovém stylu. V té době se v severní části katastru nacházely rozsáhlé dubové lesy, které sloužily jako honitby a zámeček s krásným barokním parkem byl využíván jako dějiště různých významných společenských událostí. Nový majitel panství Anton I. Grassalkovich kromě zámečku dal podnět k budování dalších významných budov na svém majetku. Jednou z nejdůležitějších je barokní kostel. Zřídil a vybudoval velký hospodářský dvůr - majer a církevní školu, která se nacházela v těsné blízkosti kostela (vedle fary) a sloužila Ivančanom až do roku 1928, kdy byla postavena obecná škola. Po smrti Antona I. zdědil panství jeho syn Anton II., Který už ve zvelebování rodového majetku nepokračoval.

Velké prostředky vynakládal na stavbu a údržbu silnic, na chov ušlechtilých koní a zejména na pompézní způsob života, pěstování a podporu šlechtické kultury. Podle vzoru svého tchána Mikuláše Esterháziho pořádal ve svých palácích v Bratislavě av Ivance různé činoherní a operní představení a koncerty. Máme záznam, že už v roce 1773 se konalo slavnostní divadelní představení v zámeckém parku v Ivance, na kterém se zúčastnila i arcivévodkyně Marie Kristýna a její manžel Albrecht, místodržitel Uherska. První oficiální divadelní představení však bylo v r. 1786 a od té doby se uvádí i existence šlechtické divadelní scény v Ivance. Jedním z prvních účinkujících na této scéně byl Seippel divadelní spolek a představení se konaly v německé řeči. Pro potřeby hereckých společností a hudebníků dal Grassalkovich II. postavit oproti zámku budovu, kterou pojmenovali "Muzikantenhaus". Jako vzpomínka na toto období stojí dnes na náměstí sv.Rozálie barokní socha Jana Nepomuckého, kterou dal postavit Anton II. Grassalkovich v roce 1777. Pověst říká, že po jedné úspěšné lovu se veselí hosté Antona II. vraceli loďkou přes rozvodněné rameno Malého Dunaje, tato se s nimi převrhla a oni se začali tát. V smrtelné úzkosti slíbili, že pokud se zachrání, dají na místě záchrany postavit sochu svatému Janu Nepomuckému. Tento jejich slib Ivanski zemepán splnil.

Grassalkovichovci vlastnili Ivanská panství až do roku 1841, kdy jeho mužská větev Antonem III. vymřela a jejich Ivanski majetek přišel na dražbu. Tehdy ho koupil Michal Obrenović, srbské kníže, který byl srbským panovníkem. V letech 1842 - 1858 žil v exilu v Rakousku a když Ivanski panství ztratilo majitele, koupil ho a zřídil si tu venkovské sídlo. V roce 1853 se oženil s uherskou šlechtičnou hraběnkou Julií Hunyadyovou. Jeho manželství s Julií bylo však z důvodu bezdětnosti po deseti letech rozvedené. V době, kdy Obrenović žil v exilu, spřátelil se s Ludvíkem Štúra a díky tomuto přátelství v létě 1848 přispěl značnou finanční částkou na výzbroj Slovenská dobrovolníků, kteří se organizovali ve Vídni. Na znak díků mu Ľ. Štúr věnoval svou knihu "O národních pověstech a písních plemen slovanských", vydanou v Praze r. 1853. Štúr, který žil pod policejním dozorem v Modre, koncem roku 1855 tajně navštívil Michala Obrenović na jeho panství v Ivance. Bohužel, bylo to jejich poslední setkání, protože krátce po něm Ľudovít Štúr tragicky zahynul.
Po velkém požáru, který v roce 1856 postihl Ivanku av značné míře poškodil i kostel, dal ho kníže Obrenović opravit a dal také udělat i jiné stavební úpravy - zvýšení stropu, nové pokrytí střechy kostela a vystavení nové věže. V té době dal upravit i zámeček. Jihozápadní část stávající budovy odstranil a na jejím místě dal vybudovat věž, která sloužila jako vodojem, velkou společenskou sál dal převýšit přes druhé patro a vyzdobit krásnými krby z bílého mramoru a benátským zrcadlem. Touto prací pověřil italských mistrů. Na jednom z krbů dodnes můžeme vidět srbský knížecí erb hned vedle erbu Hunyadyovcov.

Po smrti Michala Obrenović přešlo Ivanski panství soudní cestou do vlastnictví rodu Hunyadyovcov de Kéthely a jeho majitelka Julie, která byla dvorní dámou královny Alžběty, přezdívané Sisi, se v roce 1876 podruhé vydala, a to za pruského prince Charlese d'Aremberg. V té době se opět dělali na panství různé stavební úpravy. Všechny reprezentační místnosti zámku byly znovu vymalované a vyzdobeny barokním doskovaním. Největší úpravou, kterou udělali v roce 1886, byla přestavba budovy "Muzikantenhaus". Tuto budovu důkladně opravili a přistavěli k ní další velkou místnost. Měla sloužit jako klášter pro sestry sv. Kříže, které do Ivanky pozvala hraběnka Julie. Tento plán však nevyšel a proto Julie zřídila v domě dětskou opatrovňu, kterou pojmenovala Dům sv. Karla. Sloužila pro děti její poddané, které zde při denní péči dostávali stravu a ošacení. Navštěvovalo ji někdy i více než sto dětí. Celou provoz opatrovne hradila sama hraběnka Julie. Opatrovňu považovali za najvzornejšiu v tehdejším Uhersku. Byla v provozu až do začátku první světové války, kdy budovu přeměnily na výpomocného vojenský lazaret. Hraběnka Julie se starala io potřeby kostela. Dbala, aby byl vybaven důstojným zařízením, mešní nádobím av roce 1885 zakoupila v Bruselu dvě dřevěné sochy od známého sochaře Malfaita, a to sv. Antona a sv. Michala. Dala je umístit z obou stran oltáře na památku stavitele kostela Antona Grassalkowich a Michala Obernoviča, který kostel přestavěl. Tyto sochy zdobí náš kostel dodnes. Dala uklidit kryptu pod kostelem a udělala z ní rodinnou hrobku rodiny Hunyady de Kéthely. Hraběnka Julie kromě toho, že byla velmi pěkná, byla i chytrá a laskavá paní, kterou její poddaní důvěrně nazývali "Firštka" (z německého Fürst - kníže).

V roce 1909, již v pokročilém věku, se přestěhovala do Bruselu, kde v roce 1916 zemřela. Ivanská majetek zdědil její synovec Karel Hunyady, který ho po čase přenechal svému zchudli příbuznému Filipovi Boss - Waldeck (Ivančania ho důvěrně nazývali "Bódy"). Ten se sem nastěhoval v roce 1933. Postaral se o to, aby krásné dubové lesy, které lemovaly Ivanku ze severní strany, padli za oběť jeho hráčským vášním. Dal jejich totiž pokácet a dřevo prodal.

1900_0spagvwtm2.jpg

1.ledna 1943 se do Ivanski zámku přistěhovali jezuité. Studijní fond jezuitů ho odkoupil od hraběte Hunyadyho. Zřídili zde internát pro mládež studující na jejich gymnáziu v Bratislavě.

V r. 1948 byl majetek znárodněn, přešel do rukou pověřenectva zemědělství, které ho sporadicky využívalo pro různé účely - školení a pod ...

Druhá světová válka zasáhla do života obce velmi výrazně, což souviselo s její zeměpisnou polohou: blízkost Bratislavy. Po osvobození obce 2. dubna 1945 se vývoj obce začal ubírat novým směrem. V roce 1950 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo. Toto se v roce 1962 sloučilo se Státním majetkem a vznikl národní podnik drůbežářství, který spolu s Výzkumným ústavem chovu a šlechtění drůbeže udali směr rozvoje obce a poskytli zaměstnání velké části obyvatelstva. V roce 1961 byla zřízena Střední zemědělská technická škola se zaměřením na drůbežářství s celoslovenskou působností. V obci byla zřízena také Opravna zemědělských strojů. Vybudovali se některé veřejně prospěšné budovy jako základní škola, nákupní středisko, zdravotní středisko a rozvinula se družstevní a individuální bytová výstavba. Obec byla z větší části plynofikovaná, byl vybudován vodovod a místní komunikace. Bylo zřízeno několik vědeckých ústavů resortního i akademického charakteru, které svým významem překročily nejen rámec vesnice, ale i hranice našeho státu.


Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí

Akceptované platby: Hotovost
Domluvíte se: Slovensky

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 20.4.2020

Otevírací doba

Počasí

pondelí:
09:00 - 12:00
13:00 - 18:00
středa:
08:00 - 12:00
13:00 - 15:00
pátek:
07:00 - 12:00
Zobrazit více

Otevírací doba

Počasí

pondelí:
09:00 - 12:00
13:00 - 18:00
středa:
08:00 - 12:00
13:00 - 15:00
pátek:
07:00 - 12:00


Kontakt

Telefon: +421 24 594 3301
Webová stránka: ivankapridunaji.sk
Obec Ivanka pri Dunaji
Obecný úrad
Štefánikova 161/12
900 28  Ivanka pri Dunaji
Kraj: Bratislavský
Okres: Senec
Region: Podunajsko
 48.190448, 17.25726

Lokalita Ivanka pri Dunaji

Obecný úrad
Štefánikova 161/12
900 28  Ivanka pri Dunaji

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události