1595 První stavební začátky Krmeš nacházíme na křižovatce cest ve směru z Kráľovy při Senci do Sence, při kříži, který dodnes symbolizuje místo kaple, která byla centrem bývalé obce a stála až do roku 1700, kdy dal ostřihomský arcibiskup Leopold Kollonich zbourat její rumy. Úplný konec Krmeš v prostoru křižovatky cest ve směru na Senec znamenaly turecké nájezdy v roce 1663, které v tomto roce během nájezdu 23. srpna kromě hospodářských stavení, poustevny a kaple starého Krmeš vypálili i obce Kráľová, Jánovce, Boršov a. Ze zbourané kaple a celého Krmeš zůstal jedině zvon kaple, který je v současnosti umístěn v krmešskej kapli "Božského srdce". Do dnešních Chotárna hranic a obecní zástavby na břehu Černé vody, Mikuláš XIII. Pálffyoproti vesnici Kráľová se Krmeš přemístil na samém konci 16. století, kdy obec koupil jeden z významných představitelů Pálffyovská rodiny, Mikuláš. Založením nové obce začala osada Krmeš, při křižovatce cest postupně pustnout av časech tureckých válek a bojů zcela zanikla, podobně jako i sousedící osada Bošek (Botszegh). Od 3. prosince 1595 tedy nově zřízena obec Krmeš už patřila světským pánům z rodiny Pálffyovců (až do roku 1918). Mikuláš Pálffy ji koupil od bratislavské kapituly, kterou pojmenoval jako bývalý církevní majetek Pap Kermesd (Opátske Krmeš). Pravděpodobně smrt Mikuláše Pálffyho a následné dědické řízení zapříčinily, že v roce 1600 část obce Krmeš se dostala do vlastnictví hraběte Maxmiliána Colored Mansfelda. Na Černé vodě byly umístěny čtyři vodní mlýny, které dávalo panství do pronájmu. V urbári se zmiňuje i velká panská zahrada, jablečný sad, včelín a tři loviště ryb.