Z historie po současnost
Velký Biel leží na západní části Podunajské nížiny, na jihovýchodním okraji Trnavské pahorkatiny, na nivě Černé vody. Přibližně 25 km od hlavního města Bratislava a 3 km od okresního města Senec.
Obec zpočátku patřila do Bratislavské župy, později do okresů Galanta, Bratislava-venkov, a nyní do okresu Senec.
Velký Biel se skládá ze dvou obcí - Velký Biel a Malý Biel. První písemné záznamy o Velkém Bílí jsou z roku 1294, kdy se nazýval Beel, současný název obce se používá od roku 1948. Dříve se používal název Magyarbél. První písemné zmínky o Malém Bílí pocházejí z roku 1323. Vzpomíná se obec s název Minor Beel a Németbél. V roce 1948 byla obec přejmenována na Malý Biel av roce 1960 byly obě obce sloučeny a používá se společný název Velký Biel.
Obec Beel patřila Bratislavskému hradu. Své majetky zde měli zemianske rodiny Fölesovcov, Szülőovcov, Horváthovcov a Molnárovcov. V polovině 18. století patřila část obce Sipkovitzovi, Dadanyimu a posledním majitelem byl velkostatkářů Uhlík. Obec Minor Beel patřila rodině Oroszovcov. V 16. století se zde usídlili chorvatský kolonisté.
V roce 1719 začala výstavba jednoho z největších barokních zámků v okolí. Majitelem zámku byl Žigmund Csáky a spravoval ho jeho bratr, arcibiskup Imrich. Svého jasu se zámeček dočkal v roce 1930. plánovačem byl Fischner von Erlach a jeho syn. Na stavební práce dohlížel majitel bernolákovskej zámečku J. Eszterházy. Zajímavostí byly např. okna, kterých v celém objektu bylo 365 jako dní v roce, 52 pokojů jako týdnů ročně a 7 bran jako dní v týdnu. Z pravé strany zámečku byla kaple, jejíž stěny tvořily malby autora GA Galliartiho. Mimo jiné tento objekt sloužil i jako kněžský seminář.