Město Nové Zámky

Nové Zámky postavili na bažinatém terénu na pravém břehu řeky Nitry v letech 1576 až 1580 jako moderní renesanční pevnost. Projektovali ji v té době proslulí italští architekti Ottavio a Guilinu Baldigarovci. Šestiúhelníkový tvar nové pevnosti s mohutnými bastiony na dělostřelectvo se dostal i do erbu města. Každá z bašt dostala své jméno - Žerotínova, Fridrichová, Česká, Forgáčová, Císařská a Ernestová bašta. Po dokončení se Novum Castellum stala nejmodernější pevností své doby. Podobné jsou například v chorvatském Karlovaci a nizozemském Naardenu, ale tu Novozámocká na příkaz krále Karla III. v 18. století zbořili a o sto let později odstranili i vodní příkop.
Poprvé se Nové Zámky zmiňují v písemnostech v roce 1573. Až o více než století však byly povýšeny na město. Dnes jsou okresním městem a tvoří významnou dopravní křižovatku na jihu Slovenska. Většinu historických staveb zničilo bombardování během II. světové války. Nové Zámky zažili tři velké nálety a byli najbombardovanejším Slovenské městem. Co nebylo zničené, zbourali po osvobození. Včetně radnice, arcibiskupského paláce a neologická synagogy. A tak jedna z mála památek, které tyto pohnuté časy přežili, je františkánský klášter na Hlavním náměstí.

Ale i v něm došlo po válce k necitlivým zásahům a museli ho kompletně zrekonstruovat. Dnes slouží Řádu františkánů. Dominantou náměstí je Kostel povýšení svatého kříže ze 16. století. V dobách turecké nadvlády sloužil dokonce jako mešita. Po požáru koncem 19. století nabyl kostel neoklasicistní charakter. A pěkné je i barokní sousoší Nejsvětější Trojice s rokokovými prvky. Je zřejmě dílem italských mistrů. Nové Zámky jsou dnes moderním okresním městem, které potěší návštěvníka kromě několika sportovních a relaxačních příležitostí i množstvím pravidelných a jednorázových akcí. Například tradičním klobásový festivalem.

Historie

První Novozámocká pevnost dal vybudovat ostřihomský arcibiskup Pavel Vardane, aby po obsazení Ostřihomi Osmany ochránil území patřící k Arcidiecéze ostřihomská.
Druhá, moderní renesanční pevnost byla postavena v bažinatém terénu na pravém břehu řeky Nitry v letech 1573-1580. Novou pevnost projektovali italští architekti Ottavio a Giulio Baldigarovci. Pevnost měla pravidelný šestiúhelníkový půdorys s mohutnými ušnicovnými bastiony pro dělostřelectvo. Hradby byly po celém obvodu obehnané širokou vodním příkopem, která byla napojena na řeku Nitru. Vojenský dozor nad stavbou pevnosti měl šlechtic Fridrich Žerotín. Nové Zámky se staly centrem protiturecké obrany na západním Slovensku v 16. a na počátku 17. století. Po úplném dokončení se Nové Zámky považovali za jednu z nejlepších pevností Habsburské monarchie. O významu pevnosti svědčí i několik osmanských útoků, které pevnost prožila za půldruhého století. Během patnáctileté války (1593-1608) zpustošili Nové Zámky a okolí Krymští Tataři a vojska velkovezíra Ibrahima paši. Novozámocká pevnost se stala v roce 1663 cílem výpravy osmanské armády v čele s velkovezírem, pašou Ahmedem Köprülüm. Obranu Nových Zámků oslabila nepromyšlená akce velitele Novozámocká pevnosti hraběte Adama Forgáche, který chtěl znemožnit přechod osmanské armády přes Dunaj zničením pontonového mostu, avšak podcenil sílu osmanské armády a utrpěl těžkou porážku. Tato nepromyšlená akce Adama Forgáche následně oslabila obranu Novozámocká pevnosti. Velkovezír Ahmed Köprülü dorazil k hradbám Novozámocká pevnosti v polovině srpna 1663 a během několika dní, 18. srpna, zahájil dobývání pevnosti. První týdny dobývání pevnosti nebyly pro Osmanů úspěšné. Novozámocká posádka úspěšně odolávala osmanským útokům několik týdnů. Boje o Novozámocká pevnost vyvrcholily v druhé polovině září 1663. Po výbuchu na Fridrichová baště byla Novozámocká posádka nucena kapitulovat a 24. září 1663 vyvěsila bílou vlajku.
Velkovezír Ahmed Köprülü paša prohlásil Nové Zámky za centrum nové provincie - Eyalet-i Uyvar. Prvním místodržitelem Nových Zámků se stal Kurd Mehmed. Krátce po jeho smrti se stal novým místodržitelem paša Sary Hüsejin. Osmané se snažili zajistit si příjmy z placení daní a naturálních dávek od poddaných. Město a jeho okolí pod osmanskou nadvládou velmi trpělo. Až 7. července 1685 začal Karel Lotrinský s plukovníkem Heisler vojenské akce proti Novým Zámkem. Obklíčili pevnost a když začátkem srpna 1685 velkovezír paša Ibrahim obléhal Ostřihom, pod Novými Zámky zůstal polní maršál Caprara. Caprara zabezpečoval brody přes řeku Nitru, aby osmanská posádka nedostala pomoc. Caprara se soustředil na ostřelování bašt a vnitřní pevnosti přičemž vyhořel sklad potravin a františkánský kostel. Císařská vojska pronikly až k hradbám a 19. srpna 1685 obsadili pevnost. Hrad byl po 22-leté osmanské nadvládě osvobozen. Bohužel většina památek po Turcích byla zničena.
V roce 1691 vydal arcibiskup Juraj Szécsényi výsadní listinu, kterou povýšil Nové Zámky na město. Nové Zámky sehrály důležitou roli iv povstání Františka Rákócziho II. I osud generála Ladislava Ocskaya, který zradil kurucû se pojí s Novými Zámky. Adam Javorka, poručík Novozámocká hradu převlečený za žebráka, ho zajal. Vojenský soud Ocskaya odsoudil a 3. ledna 1710 v Nových Zámcích popravil. Místo popravy je dnes vyznačeno na dlažbě Hlavního náměstí pamětními deskami. Hrad poslední jednou opravovali v roce 1705 pod dozorem vévody Bercsényiho (jeho epitaf se i dnes nachází na fasádě františkánského kláštera). Na příkaz Karla III. v roce 1724-1725 Novozámocká hrad zbourali. Tím skončila jeho 150-letá strategicko-historická úkol. Většina bastionů má dodnes výraznou formu, která umožňuje identifikaci jejich polohy.