CZ CZ
0 hodnocení
Bojnice dostali statut města v roce 1966 ak jeho postavení významného střediska Slovenska z hlediska lázeňství a cestovního ruchu přispívají nejen přírodní danosti a zajímavé pamětihodnosti, ale i množství kulturních, sportovních a turistických aktivit.

město Bojnice

Bojnice dostali statut města v roce 1966 ak jeho postavení významného střediska Slovenska z hlediska lázeňství a cestovního ruchu přispívají nejen přírodní danosti a zajímavé pamětihodnosti, ale i množství kulturních, sportovních a turistických aktivit.

1941_0p8z234z02.jpg

Z dějin Bojnic

Oblast rozprostírající se ve střední části Hornonitrianské kotliny při úpatí pohoří Malá Magura, na pravém břehu řeky Nitra, má své nejstarší dějiny - geologickou historii zapsanou kamenným písmem v horninách a zkamenělinách.

V prehistorickém období na místech dnešních rozlehlých luk, polí a lesů šumělo teplé slunečními paprsky přehřáté paleogénne moře, ve kterém pulsoval rušný život rozmanitých vodních organismů. Pestrost pradávného života na dnešním teritoriu Bojnic dokládají zkamenělé části významných živočišných skupin např. korálů připomínajících kamenné květiny, žebernatých mlžů či vežičkovitých plžů. Dominantními živočichy třetihorního moře byly dírkovci - numulity, mající tvar mincí rozmanitých velikostí, které se v okolí města nacházejí nejčastěji. Nálezy těchto fosílií, starých 66 milionů let se Bojnice řadí ke klasickým paleontologickým lokalitám Slovenska, dobře známým i za hranicemi naší vlasti.

Další kamenné stopy života vedou do čtvrtohor - geologické současnosti. V éře, která začala před 1,7 miliony let, se odehrálo mnoho významných změn. Nejdůležitějšími byly výrazné ochlazení a objevení se člověka. Nálezy zkamenělých kosterních částí mamutů, nosorožců, medvědů, ale i koní, jelenů a ď. z okolí Bojnic dokladují, že v chladném stepních prostředí si velmi rychle našly své místo velké savce. V čtvrtohorního období se z teplých pramenů vyvěrajících v Bojnické oblasti tvořily tlusté vrstvy sladkovodního vápence - travertinu, na kterých dnes leží město.

Bojnice patří mezi lokality s nejstarším paleolitických osídlením na Slovensku. Podle současného stavu poznání se první lidé ve městě usadili již v Risskov - würmskej meziledové době (asi před 100 000 lety) na místě dnešního zámku.
Pozdější osídlení známe z okolí Prepoštské jeskyně. Paleolitické člověk po sobě zanechal množství kamenných pracovních nástrojů - driapadlá, škrabadla, vrtáky, hroty a množství úštepov z výroby.
Na stredopaleolitické osídlení přímo nenavazovaly žádné kulturní skupiny. Nejasné jsou stopy po neolitickém osídlení a době bronzové. Halštatské osídlení zanechalo své stopy na místě Bojnického starého města. Zřejmě už lid púchovské kultury na hradní kope postavil hradiště, které si později přizpůsobili Slované. Kromě běžných nálezů slovanské keramiky a železných předmětů Bojnické artefakty dokládají i dechtárstvo. Ze strážní osady se v polovině 9. století Bojnice rozvinuli na hradní špánstvo - centrum vojenské obrany Občina, administrativního, obchodního, výrobního i náboženského života.

Dějiny města jsou spojeny s Bojnickým hradem. Již v první písemné zmínce o Bojnicích, v listině zoberského opatství z roku 1113, se zmiňuje Bojnické podhradí "de Suburban Baimoz ...", čímž se hrad stal nejstarší historicky doloženou stavební památkou Bojnic. Opevněné hradiště stálo v roce 1113 ao kamenném hradě jsou údaje z roku 1302. Byl i střediskem náboženského života, protože církevní zpráva se ustálila na královských hradech a vytvořili se hradské fary. V Zoborské listině z r. 1113 je již zmínka o faře, kostel se však vzpomíná až v roce 1244. V listině se uvádějí i léčivé prameny.

Rozvoji Bojnic napomohlo získání privilegií. Výsady města Bojnicím udělil král Ludvík I. v roce 1366. Kromě městských svobod potvrdil právo na porážku, mlýn, lázně a později i pouťové právo. Výsady přispěly k rozvoji řemesel i obchodu, posílil se význam Bojnic v hospodářském a politickém životě. Regal získané v průběhu 14. - 18. století korigovaly během historie šlechtici, vlastnící Bojnické panství. Podle jejich přízně či nežičlivosti město prosperovalo nebo upadalo.

V dějinách Bojnic měl důležitou roli i náboženský život. Církevní dějiny se začaly postavením kostela a vytvořením silnici fary nejpozději v 12. století. Po založení nových far v okolí města v 14. století se o posílení postavení Bojnické fary postarali Nofriovci. V období reformace, v 16. a 17. století, po svolání Žilinské synody se od roku 1610 až do roku 1638 staly Bojnice sídlem superintendencie. Po získání panství se rod Pálfiovců snažil o rekatolizaci obyvatel. Jak spolupracovníků si přizval zástupců řeholí - jezuitů a po nich piaristů.

Vojenské konflikty v 16. a 17. století přinesly Bojničanom mnoho utrpení. Hrozba tureckého nebezpečí a stavovské války vyžadovaly obehnat město hradbami kvůli jeho lepší ochraně. Opevňovací práce Bojnic začaly za Turzovci a pokračovali za Pálfiovců, kteří namísto dřevěných palisád v roce 1663 vybudovali systém kamenné fortifikace.
Dekadentní vlivy a pustošení byly jen jednou stránkou života města. V etapách ekonomické progrese se rozšiřovalo zemědělství a důležitým byl nárůst řemeslné výroby a rozmach obchodu. K jejich oživení došlo v 17. století, kdy horní Nitrou vedla poštovní i obchodní cesta z Vídně přes Krakov až do Sedmihradska. Bojnice byly od roku 1613 až do roku 1823 jednou z poštovních stanic. Na Bojnické trhy se solí, železem a drahými kovy přicházeli obchodníci z Vídně, Moravy a Slezska. Pověstný byl i obchod se šafránem. Na žádost Pavla Pálfiho potvrdil císař Ferdinand III. Bojnicím v roce 1647 nové výsady a řády. K hlavním důchodem města patřil výčep piva v zimních měsících. Omezilo se však užívací pravo lesa.

S rozmachem hospodářství se organizoval cechovní systém ve městě. První cech utvořili ševci v roce 1653. Ve městě působili i jiní řemeslníci - zedníci, Čižmár, krejčí, tkalci, barváři, kožešníci, bednáři a ď. Bojnice se rozvojem řemeslné výroby zařadili k předním městečkům Nitranské župy, na čele s voleným rychtářem a 12 senátory. Při městské radě byl stálý notář. Město mělo Hajduch a na náměstí stál pranýř, dereš a městská věznice.

Pozdější úpadek města a zaostávání ve vývinu souviselo s poklesem úrovně řemeslné výroby i počtem řemeslníků po narůstání manufaktur, což přetrvávalo i po zrušení poddanství v roce 1848. Bojnice zůstaly hospodářským, administrativním a vojenským centrem horní Nitry i sídlem okresu do roku 1872.

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí

Akceptované platby: Hotovost
Domluvíte se: Slovensky

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 9.11.2018
Zdroj: Mesto Bojnice

Otevírací doba

Počasí

pondelí - uterý:
07:00 - 12:00
12:30 - 15:00
středa:
08:00 - 12:00
12:30 - 17:00
čtvrtek:
07:00 - 12:00
12:30 - 15:00
pátek:
07:00 - 12:00
12:30 - 14:00
Zobrazit více

Otevírací doba

Počasí

pondelí - uterý:
07:00 - 12:00
12:30 - 15:00
středa:
08:00 - 12:00
12:30 - 17:00
čtvrtek:
07:00 - 12:00
12:30 - 15:00
pátek:
07:00 - 12:00
12:30 - 14:00


Kontakt

Telefon: +421 46 512 1601
Webová stránka: bojnice.sk
město Bojnice
Mestský úrad Bojnice
Sládkovičova 176/1
972 01  Bojnice
Kraj: Trenčiansky
Okres: Prievidza
Region: Ponitrie
 48.779465, 18.583122

Lokalita Bojnice

Mestský úrad Bojnice
Sládkovičova 176/1
972 01  Bojnice

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události