CZ CZ
0 hodnocení
Obec Baláže leží na jižních svazích Starohorských vrchů v nadmořské výšce 538 mnm. Obec tvoří součást sdružení obcí Mikroregionu Pod Panským dílem. Nachází se ve středu okresu Banská Bystrica. Mikroregion vznikl v březnu 2000. Tvoří ho osm obcí. Baláže, Kynceľová, Nemce, Podkonice, Průchod, Selce, Slovenská Ľupča, Špania Dolina.

obec Baláže

Obec Baláže leží na jižních svazích Starohorských vrchů v nadmořské výšce 538 mnm. Obec tvoří součást sdružení obcí Mikroregionu Pod Panským dílem. Nachází se ve středu okresu Banská Bystrica. Mikroregion vznikl v březnu 2000. Tvoří ho osm obcí. Baláže, Kynceľová, Nemce, Podkonice, Průchod, Selce, Slovenská Ľupča, Špania Dolina.

Obec leží na jižních svazích Starohorských vrchů v nadmořské výšce 538 mnm.
O starobylosti osídlení svědčí mnohé archeologické výzkumy v okolí. Nálezem bronzových mečů liptovského typu je dokázáno osídlení už z doby bronzové (1250 - 750 před Kr.). V katastru obce se nachází archeologické naleziště Hrádok, vyhlášené za chráněnou kulturní památku. Hrádok byl obydlen v období popelnicových polí a době laténské, což dokazují nálezy střepů stradonického typu. Vzácné jsou i archeologické vykopávky z doby římské, zejména pozlacená spona ze stříbra, přesleny, perly, Trajánův denár a jiné.
Po 1. světové válce zde místní obyvatelé objevili depot (poklad) stříbrných mincí. To vyvolalo divokou honičku a místní rozkopali co se dalo. Zakročit museli i policisté. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1529, kde se Baláže zmiňují pod názvem Hüttau LYPTZYCZAE. Postupem času se měnil i název, například: gaza Lyptzcicz (1531), Lypschersaifen (1540), Balassa (1780), Ballasch (1802), balast (1837), Baláže, Blazej (1948) až po současný název Baláže (1964).
Osada vznikla v 2. polovině 15. století kolem dvou šmelcovacích hutí na zpracování mědi na surově u potoka Ľupčica, které postavil banskobystrický těžař Ján Kolman.
Po něm, do roku 1496 zde tavily měděnou rudu těžaři Lang, Glocknitzer, Petermann a Königsberger. Po nich přešly hutě do rukou významné Thurzovsko - fuggerovská společnosti, která je vlastnila až do roku 1546. Jak tvrdí zprávy o soupisu majetku v letech 1520 - 1524 byla v blízkosti hutě Baláže - Ľupčica postavena i kaple. Po vypršení nájemní smlouvy prošel celý mediarsky podnik do rukou habsburského dvora. Koncem 16. století se přestala zpracovávat měď na Baláž v důsledku otevření nové hutě na potoce Bystrica.
Do poloviny 17. století zpracovávaly haldový materiál soukromí těžaři a vyrobený kamínek odevzdávali k rafinování do Moštenica, kde se nacházela erární huť.
Obyvatelé byli převážně hutníci, horníci, dřevorubci, povozníci a uhlíři, od 18. století pracovali i na místní pile. V letech 1546 až 1848 měli charakter Komor osadníků.
Po zániku dolů a uhliarstva začali obyvatelé pracovat hlavně v okolních lesích jako dřevorubci, formani nebo odcházeli za prací do podbrezovských železáren. Život Balážanov byl od samého začátku velmi těžký a namáhavý. Ke zlepšení nedošlo ani během 1. Československé republiky. Životní úroveň byla velmi nízká, chyběly tu základní sociální zařízení. Škola byla postavena až v roce 1928, do té doby se děti učili buď po jednotlivých domech nebo v malém dřevěném domku "školce", i to jen v zimě. Těžkou situaci zhoršovaly ještě období hospodářských krizí, kdy nezaměstnanost a exekuce byly na každodenním pořádku. Například v roce 1931 bylo v obci 57% nezaměstnaných.
Obec Baláže vešla do povědomí zejména významnou úlohou během SNP. Jedna z nejsilnějších partyzánských oblastí na Slovensku se vytvořila v západní části Nízkých Tater av Starohorských vrších. Centrem celé oblasti pod názvem "Partizánska republika" byly obce Baláže a Kaliště.
Již před začátkem Povstání bylo v obci výcvikové středisko partyzánů
- dobrovolníků. Po potlačení Povstání německými jednotkami a ústupu partyzánů do hor se Baláže staly sídlem partyzánských štábů Smrt fašismu (pod velením mjr. NV Volkova) a Mstitel (pod velením mjr. S. g. Morozova), které zde působily od začátku listopadu 1945 do poloviny března 1945.
Na tomto území se rozvinula široká a dobře organizovaná spolupráce místního obyvatelstva a partyzánů. Kromě množství letáků určených obyvatelstvu, ale i nepřátelským vojákům vydávali se zde i časopisy Hlas lidu a Partizán. Na území partyzánské republiky bojovali a pracovali představitelé mnoha národů, národností a zemí z celého světa. Kromě Slováků, zejména Češi, Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, příslušníci národů a národností bývalého Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie, Poláci, Bulhaři, Rumuni, Maďaři, Francouzi, Rakušané a němečtí antifašisté. Partyzánská válka v týlu nepřítele by nebyla možná a úspěšná bez pomoci a podpory místního civilního obyvatelstva, které zajišťovalo potraviny, léky, šatstvo, obuv pro potřeby partyzánských jednotek. Ukrývali a léčili raněných partyzánů. Kromě toho poskytovaly partyzánům cenné zprávy různého druhu a charakteru. Mnozí z místních obyvatel se přímo zapojili i do diverzních, sabotážních a bojových akcí a do obrany partyzánského území. Na druhé straně partyzánská válka měla kruté a ničivé důsledky pro civilní obyvatelstvo a jeho majetek ze strany nepřítele. Přímá účast obyvatel obce Baláže v Slovenském národním povstání, všestranně intenzivní pomoc obyvatel partyzánským jednotkám, zvláště brigádám Smrt fašismu a Mstitel během partyzánské války v zimě 1944/1945, neušla pozornosti trestných komand sípání a SD z opěrného bodu v Banské Bystrici. Jejich úsilí zlikvidovat a zpacifikovat jedno z center Partizánské republiky se dlouho neudržováno díky hrdinské a úporné obraně regionu partyzány. Za jejich neúspěchy se pomstili až příslušníci německých frontových jednotek, kteří spolu s maďarskými četníky (po vypálení obce Kaliště 18. Března 1945), 20. března 1945 (po odchodu partyzánských jednotek z tohoto prostoru) obec obsadili, vydrancovali a vypálili. Shořelo 34 domů a hospodářských budov. Zaživa upálili Š. Svobodníka is jeho novorozeným synem Jankem. Zastřelili Alberta a Roberta Reisovcov. Během osvobozování obce 26. Března 1945 zahynuli ještě další tři občané K. Rusko, G. Očenáš a P. Očenášová. Bilance válečných škod byla otřesná, spálené rumiště, zbytky komínů a jen 6 neshořelého domů, horáreň a kaple. 57 rodin zůstalo bez přístřeší.
Obec byla osvobozena 26. března 1945 vojáky rumunské armády.
Obnova zničených Baláž začala 1. června 1947, kdy místopředseda SNR Karol Šmidke slavnostně otevřel První mládežnickou stavbu národní díků. Na výstavbě se kromě domácích obyvatel podílelo i 501 brigádníků z Maďarska, Bulharska, Jugoslávie, Řecka, Francie, USA a Kanady. Od 15.5. do 28.10. 1947 postavili 41 nových rodinných domků. Ještě v roce 1948 se začalo s regulací potoků v částech Barbasová a Banská a 19.6. 1948 byla po opravě cesty do obce zavedena autobusová doprava z Banské Bystrice. Roku 1950 se začalo s budováním vodovodu, který byl pro technické problémy dokončen až v roce 1956. Dne 28. března 1957 byla obec elektrifikována. Dále se podařilo vystavět obchod, dokončit kulturní dům, fotbalové hřiště, novou školu a veřejnosti zpřístupnit Pamětní pokoj SNP v prostorách staré provizorní školy.
V katastru obce leží i národní kulturní památka Kaliště. Zaniklá obec byla vypálena fašisty 18. března 1945.

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí

Akceptované platby: Hotovost
Domluvíte se: Slovensky

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 20.2.2019
Zdroj: Baláže

Otevírací doba

Počasí

pondelí - středa:
07:30 - 12:30
13:00 - 15:30
pátek:
07:30 - 12:30
13:00 - 15:30

Kontakt

Telefon: +421 48 419 6079
obec Baláže
Obecný úrad
Baláže 11
976 11  Baláže
Kraj: Banskobystrický
Okres: Banská Bystrica
Region: Pohronie, Podpoľanie
 48.813733, 19.196049

Lokalita Baláže

Obecný úrad
Baláže 11
976 11  Baláže

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události