CZ CZ
1 hodnocení
Batizovce leží na rovině, která se rozprostírá na jižním úpatí Vysokých Tater. Na jihu se nachází Babia hora, první výběžek Nízkých Tater. Batizovské chotár má výměru 1451 ha a rozkládá se v nadmořské výšce 715 - 860 m. Střed obce má nadmořskou výšku 750 m.

Obec Batizovce

Batizovce leží na rovině, která se rozprostírá na jižním úpatí Vysokých Tater. Na jihu se nachází Babia hora, první výběžek Nízkých Tater. Batizovské chotár má výměru 1451 ha a rozkládá se v nadmořské výšce 715 - 860 m. Střed obce má nadmořskou výšku 750 m.

Historický vývoj území

Doklady osídlení jsou ze starší doby kamenné - paleolitu. Před 700 až 4000 lety obyvatelstvo začalo osídlovat i tento mikroregion v závětří Vysokých Tater na komunikačním tahu na Liptov.

Ve sbírkách Podtatranského muzea v Popradu je uložena vyhlazená kamenná sekera. Tento zhruba 4500 let starý pracovní nástroj se používal na opracování dřeva. V roce 1965 při výkopu na nádvoří pozdně kostela se zachránilo zčásti otlučené jádro z červeno-hnědé suroviny, jehož stáří je podobný. Takový nástroj nahrazoval funkci dnešních nožů. Při sondážních pracích na nádvoří římskokatolického kostela v roce 1965 se objevilo na kruhu točená leštěná mísa, bronzový sedlovitý náramek a prsten ze šedého kovu. Nálezy patří do vyspělé laténské kultury. Lze předpokládat, že na terasovité vyvýšenině nad Batizovský Potok / Kahule / se rozkládalo v 2. století před nl keltské pohřebiště, dosud nejzápadnější na východním Slovensku. Svědectví o tom podává keramický materiál ze situlových tuhovaných nádob, zdobených svislými rýhami a osihotený tenkostěnný malovaný střep z nádobky vytočené na hrnčířském kruhu.


dějiny

První historická zmínka o Batizovce pochází z poloviny 13. století, kdy se zde nacházelo původní keltské sídlo. V roce 1264 založil obec na kupním právu kníže Batiz (Botiza), syn Marka z Markušoviec, kterému daroval uherský král Belo IV. les Chetene. Roku 1279 Batiz pověřil dědičných starostův Gotšalka z Matejoviec a Fröling z Velké, aby tento les vyklučili a osídlili. Obyvatelé obce mohli používat výsady jako jiné obce, mohli volit rychtáře, faráře a pod. Lze však říci, že Batiz nebyl zakladatelem obce, ale jen obnovitelem starší obce Cetina z povelkomoravské období, ležící na důležité cestě z Velké do Lučivná. Obec později patřila Mariášiovcom. Ti dali postavit renesanční zámek v 16. století, a představili ho v 18. století. Barokní zámeček postavili Mariášiovci v roce 1756.

Přes obec teče Batizovský Potok, který se táhne mezi dvěma rovnoběžně ležícími ulicemi. Domy byly stavěny u silnice, vzadu s dvorem a hospodářskými budovami. Obyvatelé se zabývali zemědělstvím, lesními pracemi, pálením uhlí, chytáním pstruhů, hrnčířstvím, výrobou malovaných rakví a tkaním lněného plátna. Roku 1794 zde postavili plátenícke bělidlo. Batizovské plátno bylo velmi kvalitní a známé v širokém okolí.

Za snad nejhorší období v existenci Batizoviec lze považovat roky 1889-1890 když vlna požárů během dvou let zničila 80 hospodářských stavů a 24 domů. Když se porovná stav z roku 1787, kdy měla obec 109 domů a 896 obyvatel, tak bylo ohněm postiženy téměř každé statek. Bída, do které se obec dostala, hnala mnohých ven z rodného kraj a celková situace vyvolala vlnu vystěhovalectví do Ameriky.

Za 1. ČSR se obyvatelé obce zabývali zejména zemědělstvím, ale byla tu i cihelna, kterou v roce 1965 zrušily. JZD bylo založeno roku 1950. V 30-tých letech 20. století byla v nedalekém městě Svit vybudovaná továrna firmy Baťa., Která se stala hlavním poskytovatelem pracovních příležitostí. V roce 1956 se v obci zřízeno detašované vývojové pracoviště cihlářských závodů Brno se zaměřením na zlepšení technologie, mechanizace výroby a ověřování vlastností nových typů stavebních dílců.

názvy obce
1264 Chetene, 1286 Batizfalva, 1773 Batis Villa, 1786 Botsdorf, od roku 1808 Batizovce

osobnosti
Ondrej Dianiška
- kněz, církevní historik (9.8.1840 - 2.1.1906 Levoča)
Berzéthy Ladislav - malíř (11.1.1946 Batizovce - 18.9.1976 Poprad)
Buchholtz Juraj - kněz, přírodovědec, spisovatel (1.5.1643 Sabinov - 11.5.1724 V. Lomnica)

Římskokatolický kostel všech svatých z druhé čtvrtiny 13. století patří mezi jednolodní pozdně stavby se čtvercovým presbytářem, byl upraven kolem roku 1300. Kostel byl barokizován v letech 1764-1767. Hlavní ambitový rokokový oltář Panny Marie, boční oltář sv. Josefa a sv. Dizmasa pocházejí z roku 1776. V roce 1967 byly odkryty pozdně fresky v interiéru kostela a také malby na vnější straně kostela. V přístavbě za svatyní se nachází hřbitovní deska rodiny Mariášiovcov z roku 1696 věnovaná Janu Mariášimu a jeho manželce Žofii Palugyaovej. V kostele se nacházejí následující zvony: nedatovaných signálka vyrobená v Budapešti firmou Walser Ferenz, Jan Nepomucký, vyrobený r. 1777 a zvon Urban s průměrem 118 cm, vyrobený v roce 1925 ve firmě Müller v Brně.

Současný evangelický kostel postavili v klasicistním slohu v letech 1784-1791 za faráře Jiřího Eger. V roce 1797 na kostel vybudovali věžičku. Klasicistní oltář z roku 1814 dal vystavit generál Ondrej mariáše. Roku 1816 nechal postavit kazatelnu jako pietní vzpomínku na své rodiče. V interiéru se nachází kamenná křtitelnice z 16.-17. století. V chrámu se nacházejí pamětní desky věnované faráři Ondřejovi Škultétyho a faráři Danielovi Dianiška. Věž ke kostelu přistavěna roku 1960. Ve věži se nachází velký zvon z roku 1924, který ulil Adolf Friedman ze Sabinova a malý zvon z roku 1899, který vyrobila firma Thury János és fia Ferencz z Budapešti. V roce 1800 dala vystavit rodinnou hrobku Anna Marie Horvát-Stančičová de Gradec, manželka Františka Mariášiho, do které se umístili i pozůstatky generála Ondřeje Mariášiho.

obecné symboly

Batizovce nesou jméno po velmožů Botyzovi, členovi pozdějšího významného rodu z Markušoviec Mariášiovcov. Batizovce však navzdory svému názvu, ve středověku nevytvořili erb, který by byl odvozen od Botyzovho, res. Mariášiovského. V nejstarším symbolu Batizoviec je zobrazen muž, držící v pravé ruce obrovský klíč. Pečeť je kulatá, s kruhopisu SIGIL.BOTIS.DORF.1526 a zmíněný symbol je zde zobrazen ve štítu. Problém představuje interpretace znamení. Na první pohled by se zdálo, že jde o postavu sv. Petra, jehož atributem byl klíč. V Batizovce však bylo vždy patrocínium Všech svatých, a tak otázka původu sv. Petra zůstává otevřená. Nelze vyloučit ani to, že v pečeti není zobrazen světec, ale muž s klíčem má jiný symbolický význam. Vzhledem k nejasnosti s identifikací postavy je v erbu Batizoviec zobrazen pouze velký zlatý klíč podle historické pečeti. Tento čistý a přitom mimořádně hluboký a mnohovýznamový symbol řadí erb Batizoviec mezi naše nejpozoruhodnější obecné erby.

Vlajku Batizoviec tvoří tři podélné pruhy v barvách červené (2/7), žluté (3/7) a červené (2/7). Vlajka je zakončena třemi cípy.

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí

Akceptované platby: Hotovost
Domluvíte se: Slovensky

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 6.5.2019

Otevírací doba

Počasí

pondelí:
07:00 - 12:00
13:00 - 15:30
středa:
07:00 - 12:00
13:00 - 17:00
čtvrtek - pátek:
07:00 - 12:00
Zobrazit více

Otevírací doba

Počasí

pondelí:
07:00 - 12:00
13:00 - 15:30
středa:
07:00 - 12:00
13:00 - 17:00
čtvrtek - pátek:
07:00 - 12:00

Kontakt

Telefon: +421 915 126 223
Webová stránka: obecbatizovce.sk
Obec Batizovce
Obecný úrad Batizovce
Štúrova
059 35  Batizovce
Kraj: Prešovský
Okres: Poprad
Region: Spiš, Tatry
 49.074785, 20.185332

Lokalita Batizovce

Obecný úrad Batizovce
Štúrova
059 35  Batizovce

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události