CZ CZ
1 hodnocení
Obec Dolní Dubové leží v severní části Trnavské pahorkatiny. Od města Trnava ji dělí 15 km. Pahorkatiny obecně dosahují nadmořské výšky 150 až 250 metrů, přičemž směrem k pohoří mohou dosahovat až 300 metrů. Pahorkatinný chotár tvoří ploché hřbety, pokryté silnou vrstvou spraše, na které jsou černozemě a hnědozemě půdy, v údolí lužní.

Obec Dolné Dubové

Obec Dolní Dubové leží v severní části Trnavské pahorkatiny. Od města Trnava ji dělí 15 km. Pahorkatiny obecně dosahují nadmořské výšky 150 až 250 metrů, přičemž směrem k pohoří mohou dosahovat až 300 metrů. Pahorkatinný chotár tvoří ploché hřbety, pokryté silnou vrstvou spraše, na které jsou černozemě a hnědozemě půdy, v údolí lužní.

Dějiny obce od nejstarších dob
Při velké většině měst a obcí Slovenska není možné zjistit přesné datum jejich vzniku. Při psaní dějin obcí, či při oslavě jejich výročí proto zpravidla nemluví o vzniku, ale o první písemné zmínce. Ta se pochopitelně nekryje s datem jejich vzniku. Při zkoumání historického osídlení našeho regionu v prvních stoletích uherského státu na základě písemných pramenů narážíme však na značné potíže. Listinné prameny o vlastnictví půdy feudálů na území Slovenska v 11. a 12. století obecně chybí. Veškerá půda za dob vlády arpádovských panovníků (r. 1000-1301) patřila spolu s obyvatelstvem králi a nebyl důvod se o ní zmiňovat. Podstatně lepší obraz poskytují prameny o majetcích biskupství, kapitul a klášterů. V 11.-12. století i chotár nedaleké Chtelnica patřil do soustavy obranného pásma, zvaného konfínium, které mělo chránit uherský stát ze západní strany.

oto pásmo zabíralo území od řeky Moravy po říčku Dudváh na východě, včetně jižních Malokarpatská svahů. Území bylo často dějištěm válečných konfliktů mezi českou, uherskou i rakouskou krajinou. Proto Záhoří, oblast mezi řekou Moravou a Malými Karpaty, bylo v 11.-12. století téměř liduprázdné, zatímco v slovanském období nálezy dokazují husté osídlení. Říčka Dudváh s jižními svahy Malých Karpat tvořily vnitřní obrannou linii. Území mezi řekou Váh a Malými Karpaty bylo hustě osídlené Slovany iv 11.-12. století. Dokazují to nejen bohaté archeologické nálezy, ale i první písemné zprávy o obcích, které ležely na západní hranici území patřícího benediktinskému klášteru sv. Hippolyta na Zoboru při Nitře. Pro Západní Slovensko jsou důležité zejména listiny uherského krále Kolomana I. (1095-1116) z roku 1111 a 1113, které potvrzovaly majetky ve prospěch zoberského opatství sv. Hippolyta. Tyto listiny dokumentovaly osídlení, místní názvy obcí a měst na tomto území. Listina z roku 1113 obsahuje majetkový soupis zoberského opatství. Vzhledem k tomu, že v listině je uvedených přes 150Pri velké většině měst a obcí Slovenska není možné zjistit přesné datum jejich vzniku.

Při psaní dějin obcí, či při oslavě jejich výročí proto zpravidla nemluví o vzniku, ale o první písemné zmínce. Ta se pochopitelně nekryje s datem jejich vzniku. Při zkoumání historického osídlení našeho regionu v prvních stoletích uherského státu na základě písemných pramenů narážíme však na značné potíže. Listinné prameny o vlastnictví půdy feudálů na území Slovenska v 11. a 12. století obecně chybí. Veškerá půda za dob vlády arpádovských panovníků (r. 1000-1301) patřila spolu s obyvatelstvem králi a nebyl důvod se o ní zmiňovat. Podstatně lepší obraz poskytují prameny o majetcích biskupství, kapitul a klášterů. V 11.-12. století i chotár nedaleké Chtelnica patřil do soustavy obranného pásma, zvaného konfínium, které mělo chránit uherský stát ze západní strany. Toto pásmo zabíralo území od řeky Moravy po říčku Dudváh na východě, včetně jižních Malokarpatská svahů. Území bylo často dějištěm válečných konfliktů mezi českou, uherskou i rakouskou krajinou. Proto Záhoří, oblast mezi řekou Moravou a Malými Karpaty, bylo v 11.-12. století téměř liduprázdné, zatímco v slovanském období nálezy dokazují husté osídlení. Říčka Dudváh s jižními svahy Malých Karpat tvořily vnitřní obrannou linii. Území mezi řekou Váh a Malými Karpaty bylo hustě osídlené Slovany iv 11.-12. století.

Dokazují to nejen bohaté archeologické nálezy, ale i první písemné zprávy o obcích, které ležely na západní hranici území patřícího benediktinskému klášteru sv. Hippolyta na Zoboru při Nitře. Pro Západní Slovensko jsou důležité zejména listiny uherského krále Kolomana I. (1095-1116) z roku 1111 a 1113, které potvrzovaly majetky ve prospěch zoberského opatství sv. Hippolyta. Tyto listiny dokumentovaly osídlení, místní názvy obcí a měst na tomto území. Listina z roku 1113 obsahuje majetkový soupis zoberského opatství. Vzhledem k tomu, že v listině je uvedených přes 150 vesnic a rozličných orientačních bodů v jejich katastru, je neobyčejně cenným místopisné celého západního Slovenska ze začátku 12. století. Listina svědčí io organizaci církevního života benediktinský mnichy. Benediktinský klášter sv. Hippolyta na úpatí Zobor byl nejstarším na Slovensku a zanikl ještě za panování krále Matyáše Korvína.

Ve starší literatuře se uvádělo, že s obcí Dolní Dubové souvisí druhá Kolomanovë listina (druhá zoborské listiny) z roku 1113, kde je uvedeno: ... quaedam aqua, quae vocatur Dubo, quae terminus terrae ... nějaký potok, který se vola Dubo, který je názvem území .... V této často citované listině se kromě jiných uvádějí i obce jako Bohunice (1113 Bagan), Malženice (1113 Malga), Drahovce (1113 Debred), Dolní Krupá (1113 Crumb) a jiné. Tyto obce ležely na západní hranici území benediktinského kláštera sv. Hippolyta na Zoboru při Nitře. Problém první písemné zmínky v Zoborské listině řešila i obec Dubová (Slovensko), když v roce 1993 připravovali brožuru o historii obce věnovanou 880. výročí první písemné zmínky. Na základě konzultace s významnými historiky Richardem Marsina a Vincentem Sedlák se ukázalo, že Dombås se neváže na jejich obec. Podle této informace, jim uvedení historici ukázali popis Zoborské listiny v níž stálo: De villa Vvederat (in villa) dobree est Quedas AQU, que vocatur Dumbo, que est terminus terre; in villa Medenz est Quela Quedas salix, que est terminus terre ... V překladu do češtiny: Ve vesnici Voderady (ne současné Voderady) je jakási voda (potok) kterou volají Dubové, která je hranicí území, ve vesnici Mendez je taková vrbina ( vrba), která je hranicí území ... Z uvedeného je však zřejmé, že Dombås neoznačuje přímo nějakou osadu, ale potok či území.

I nejnovější výzkumy Zoborské listiny z roku 1113 se věnují problémům interpretace několika tam uvedených sídelních jednotek. Tato skutečnost je důležitá právě proto, že několik obce usilují právě tam nacházet nejstarší písemný doklad o své existenci. Často citované interpretace Zoborské listiny z roku 1113 ve starší literatuře nebyly jednoznačné, a tak bylo možné, že svou písemnou zmínku tam hledali několik obce, například i zmiňovaná obec Dubová (Slovensko) ale i Dolní Dubové. Problematičnost historické interpretace spočívá zejména v tom, "že jednotlivé hraniční majetky neuvedených v nějakém logickém pořadí, ale přeskakovány," a navíc s odstupem času mnohé vodní toky změnily koryto, nebo i zanikly. Podle nejnovější interpretace "hranicí mezi Dobretou (dnešní Drahovce) a Voděrady byl jistý potok Dubová, což dosvědčuje chotár této obce, který sousedil (to platí i dnes) s katastru dnešních obcí Dubovany, Ťapkové a Veselé." Podle těchto poznatků byl název obce Dubovany zřejmě odvozen od potoku Dubová, který podle středověkých dokladů závodil západně od obce Dobreta (dnešní Drahovce). Uvedenou interpretaci umožnily i nedávno zpřístupněny vojenské mapy z 18. a 19. století.

Lokalizaci usedlosti Voderady v této oblasti potvrzuje i jazykovědec Rudolf Krajčovič, když uvádí: Usedlost středověkých Voderady se nacházela v blízkosti pravého břehu Váhu, který se v jarních měsících a po letních lijácích často vyléval a rozsáhlými záplavami způsobil, že blízký brod nebylo možno použít a Považská cesta byla neprůchodná. Pochopitelně, že v takovém prostoru byly potřební zkušení vodorobotníci, kteří museli ve službách panství co nejdříve uvést zaplaven strategický prostor do původního stavu.

Uvedené poznatky ukazují, že spojování Dolního Dubového s druhou zoborské listiny nemá opodstatnění. V souvislosti z dějinami obce Dolní Dubové, jak již bylo uvedeno, se vyskytl problém, který souvisí s historickým názvem obce Dubové a obce s podobným názvem Dubová, která leží v okrese Pezinok. Uvedená obec byla součástí hradních majetků Červený Kámen. Je velmi pravděpodobné, že v starších citovaných pramenech došlo k záměně těchto obcí, a tak se stalo, že bylo Dolní Dubové přičleněny k panství hradu Červený Kámen. I nejnovější publikovaná práce potvrzuje, že Dolní Dubové se v písemných pramenech objevuje poprvé v roce 1262, do té doby bylo majetkem Hlohoveckého hradu.

V listině z roku 1262, kterou Belo IV. daroval Dubové (dumb) KOMES Serafin (Serefelovi), je i první zmínka o Horním dubová (Feldombou). I v monografické práci o dějinách Hlohovce se uvádí, že ... "kromě vzdálených osad měl Hlohovec majetky i směrem na Trnavu a Piešťany. Patřily mu Osuské (Ozus), Chropov (Rupov), Hradiště (Hradiště) a Dubová (dumb). V roce 1262 jejich vyjímá z jeho vlastnictví. Ačkoliv byla tato darovací listina falešná, byly uvedeny údaje ve vztahu k hradu Hlohovec považovány za správné. "Král Štefan V. potvrzuje (konfirmat) v roce 1270 donace Bela IV. pro Serafina (Serefela) na země Osuské, rapovat, Hradište pod Vrátnom a Dubové, příslušející k Hlohovecký hradu, a země Záhorce a Šterusy, patřící k Nitranského hradu.

"V roce 1399 vévoda Stibor ze Stibořic uzavřel dohodu s klariskami ze Starého Budína, podle níž Stibor vyměnil svou vesnici Diószegi (Sládkovičovo) za Dolní Dubové, původní majetek jeptišek. Celá transakce se odehrála před zemským soudcem Frankem a Budínské klarisky zde zastupoval dolnodubovský farář Jan. "Osud obce Dolní Dubové ovlivňoval iv dalších letech vévoda Stibor prostřednictvím svých blízkých služebníků. Jeden z nich byl i Fritz z Rudiny, Němec, původně bratislavský měšťan, na Stiborová dvoře patřil mezi nejdůležitější osoby. Od vévody Stibor získal za své služby i vesnici Dolní Dubové. "Jako kastelán hradu Korlátka, Fritz z Rudiny, který tento hrad užíval od roku 1403 jako majitel ... z příslušenství hradu zálohoval vesnici Dolní Dubové svému bratrovi v roce 1415." Na základě výše uvedeného existují vážné pochybnosti o tom, zda Dolní Dubové bylo někdy součástí panství Červený Kámen, jak je uváděné ve starší vlastivědné literatuře.

Z jazykového hlediska zachována praslovanská nosovky ǫ v pojmenování obce - Dǫbo, Dumbo, Dombås svědčí o přítomnosti staromaďarských etnik v této oblasti. Zánik praslovanských nosoviek probíhal jednotně v 1. polovině 10. století, a tak se vlastně postupně utvářela jazyková báze, na níž se Slovenská v průběhu 10. století vyvíjela už jako samostatný jazyk. Dnes máme na místě praslovanskej nosní hlásky ǫ ústní zvuk u - Dubové, Stupava, Krupá, apod. Pojmenování několika Slovenské osad se zachovaným nosním zvukem převzali do svého jazyka staromaďarské kmeny ještě v době příjezdu do stredodunajského prostoru počátkem 10. století. Jejich znění se v maďarštině zachovalo, v češtině se však pojmenování obce dále vyvíjelo v souladu s přirozenými zákonitostmi jazyka. Důkazem toho, že v době příchodu Maďarů na naše území ještě jestvovovali nosní hlásky, jsou i mnohé příklady ze současné maďarské slovní zásoby, které maďarština probrala ze slovanské lexika, např. péntek, rendőrség apod.

V roce 1241 vpadl do Uher Tataři. Zejména jihozápadní Slovensko bylo vydáno napospas několikaměsíčnímu plenění tatarských vojsk. Po odchodu Tatarů bídu zvýšil hladomor, kterému údajně padlo za oběť tolik lidí jako Tatarům. Pro úbytek domácího obyvatelstva panovník a bohatí světští a církevní hodnostáři organizovali zvaní nových osadníků, co se nepřesně nazývá tzv. německá kolonizace. Početnější skupiny se usadili zejména na jihozápadním Slovensku mezi Bratislavou a Trnavou a na středním Slovensku. Po tatarském vpádu se rozvoj výsadních měst urychlil, do konce 13. století mělo již 30 lokalit výsady města (Trnava 1238, Zvolen 1242, ...). Počátkem 13. století byly územněsprávního jednotkami na území České republiky stolice, z hlediska naší lokality byly důležité stolice Bratislavská, do které patřilo i Dolní Dubové, (Špačince, Horné Dubové ...) a Nitrianska stolice (Chtelnica, Radošovce, Malženice ...) . Hranici mezi Bratislavskou a Nitranském stolicí tvořila říčka Blava. V tomto měla zajímavé postavení obec Dechtice - část obce po pravé straně říčky Blava ležela v Bratislavské stolici a část obce po levé straně už patřila do Nitranské stolice.

První písemná zmínka o obci Dolní Dubové v druhé polovině 13. století je spojena s obdobím, ve kterém došlo k mnoha změnám v oblasti organizace zemědělské výroby, kde se upouští od čtvercového tvaru polí, kdy se začaly vytvářet dlouhé záhonové lány, které byly vhodné pro orbu pluhem (nahradil příčně preorávanie rádlem). Stará roztroušená vesnice se organizuje do nového sídlištního seskupení. Začínají se stavět pevněji domy ak nim hospodářské staveniště, jako jsou stáje, kůlny, ohrady pro dobytek. Vesnice se seskupuje do sevřeného tvaru kolem církevního centra (kostel, fara). Domy se seskupují do řadové zástavby podél potoků, komunikací. Zde končí pravěká éra jednoprostorového domu, vznikají Víceprostorové domy. Zvláštním odvětvím zemědělství, které se začalo rozvíjet ve 13. století, je vinohradnictví. Toto se rozšířilo do všech oblastí jižního Slovenska. V 14. století se dokončil sídlištní a organizační systém naší středověké vesnice. Byl ustálený pojem intravilán, tj prostor na výstavbu domů ve vesnici, a extravilán (chotár) vesnice.

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí

Domluvíte se: Slovensky

Vhodné pro: Rodiny s dětmi, Seniory, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 18.7.2022

Otevírací doba

Počasí

pondelí - uterý:
07:30 - 12:00
13:00 - 16:00
středa:
07:30 - 12:00
13:00 - 17:00
pátek:
07:30 - 12:00
13:00 - 15:00
Zobrazit více

Otevírací doba

Počasí

pondelí - uterý:
07:30 - 12:00
13:00 - 16:00
středa:
07:30 - 12:00
13:00 - 17:00
pátek:
07:30 - 12:00
13:00 - 15:00


Kontakt

Telefon: +421 33 559 2633
Webová stránka: dolnedubove.sk
Obec Dolné Dubové
Obecný úrad Dolné Dubové
Dolné Dubové 1
919 52  Dolné Dubové
Kraj: Trnavský
Okres: Trnava
Region: Trnavsko, Mikroregion Naše Jádro
 48.490639, 17.611324

Lokalita Dolné Dubové

Nadmořská výška: 188 m

Obecný úrad Dolné Dubové
Dolné Dubové 1
919 52  Dolné Dubové

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události