Imeľ leží na Podunajské nížině mezi řekami Nitra a Žitava deset kilometrů jižně od Nových Zámků a dvacet kilometrů na sever od Komárna. Západní část katastru tvoří mokré louky, které jsou vynikajícím biotopem bahenní ptactva, jako je například chráněna Mandelík hajní. Východní část je naopak pokryta pieskomilnou vegetací s významnými hnízdiště stepních ptáků, mezi nimiž lze nalézt i krásně zbarveného včelárika zlatého. Za zakladatelů obce jsou považováni potomci kabarsko-maďarských bojových svazů, kteří v desátém století postupně opouštěly kočovný způsob života a začali se věnovat zemědělství. Samotný název obce se odvozuje od kabarského výrazu "Inal", označujícího významnou osobu. Dějiny obce poznamenala více než stoletá turecká nadvláda. Při prvním sčítání obyvatelstva Uherska v druhé polovině osmnáctého století měl Imeľ 129 domů a žilo v něm 867 obyvatel. Byl tu zřízen panský jatka, kovářská dílna i hospoda. Další významný rozvoj zaznamenala obec v meziválečném období. Obyvatelstvo se zabývalo pěstováním tabáku, hroznů, ovoce, polních plodin a chovem hospodářských zvířat. Nové dějiny začala obec psát po 2. světové válce.