Obci ležící na Žitného ostrova v západní části okresu necelých třicet kilometrů od Komárna dominuje kalvínský kostel z druhé poloviny třináctého století.
Obci ležící na Žitného ostrova v západní části okresu necelých třicet kilometrů od Komárna dominuje kalvínský kostel z druhé poloviny třináctého století.
Sokolce se poprvé zmiňují v roce 1332 jako osada Laak, která byla majetkem zeměpána Mikuláše Zemurfia. Ten ji prodal rodině Lakiovcov, kteří si odvodili své jméno právě od jejího názvu. Chotár obce tvoří úrodná rovina se starými říčními rameny, poriečnymi valy a odvodňovacími kanály. Od své první písemné zmínky měli Sokolce zemědělský charakter, který si zachovaly dodnes. Novodobé dějiny obce jsou úzce spjaty s rozvojem místního zemědělského družstva, které zde založili v roce 1957 a dnes patří mezi největší v okolí. Pěstování obilovin, kukuřice na zrno a chov skotu a prasat vytváří pracovní příležitosti pro značnou část místních obyvatel. Družstvo má i vlastní mlýn a v roce 1995 otevřelo v obci obchod s masem a masnými výrobky. Mezi největší kulturní památky Sokoliec patří kostel reformované křesťanské církve. Původní kostelík postavili uprostřed obce jako jednolodní stavbu pravděpodobně v průběhu druhé poloviny 13. století. Podporuje to i listina Bela IV. z roku 1268, v níž se vzpomíná kostel v obci Zakalus. Později prošel rozsáhlou přestavbou v gotickém stylu a v 18. století po vytištění Turků a skončení stavovských povstání byl obnoven v barokním slohu.
Dnešní podobu dostal chrám v roce 1936 přistavením vysoké věže k západnímu průčelí. Sokolce s více než 1 200 obyvateli jsou v současnosti obcí s bohatým společenským životem. Moderní kulturní dům je svědkem pravidelných vystoupení domácích i hostujících souborů. Tradičními se staly akce, jako den obce, den dětí nebo soutěž ve vaření guláše Lakikatlan, jakož i běžecká soutěž Mozgatlak. Kromě toho připravuje místní samospráva i další sportovní akce, dětské tábory i programy pro seniory.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
