Území obce osídlili lidé již v neolitu. Hovoří o tom vykopávky, které později potvrdily existenci slovanského sídliště a pohřebiště. První písemná zmínka pochází z roku 1293, kdy zdejší území patřily pánům a zemanským rodinám. Později se přes území přehnaly Turci. Obec to natolik poznamenalo, že musela být osídlena obyvateli až z Moravy. Pozdější kulturu obce poznamenala i skutečnost, že se nachází na Slovensko-maďarském etnickém rozhraní. Byla to převážně zemanská obec, v níž se kulturních a historických památek mnoho nedochovalo. K těm, které zůstaly patří topí Baerovcov a rodný dům politika a zemědělského odborného spisovatele Júlia Rubineka. V letech 1919 - 1920 byl dokonce ministrem zemědělství v Maďarsku a jistý čas i ministrem obchodu. Mezi dominanty obce patří římskokatolický Kostel sv. rodiny s boční kaple sv. Františka, budova fary, v níž působil štúrovec J. Holček, budova lihovaru a škrobárny a válcový mlýn. Současnost obce se odvíjí od její polohy. Pro turistu je zajímavá svým okolím a plody země, pro obyvatele podmínkami, které si spolu vytvářejí. Jako všechny podobně velké obce, i Dolný Ohaj má množství akcií, které ozvláštňují život domácím a občas přilákají nové návštěvníky.
Slovensky
Anglicky
Maďarsky
Německy
