Název obce je doložen z let 1332 - 1337 jako Ecclesia Sancte crus. Obec s farou patřila hradu Hrušov, pozdější panství Topoľčianky a Keglevichovcom. V 19. století v obci fungovala pila, vyráběly se zde šindele, dýhy a parkety. Podstatná část obyvatel se v období 2. sv. války zapojila do SNP. V zimě r. 1944 tu mělo sídlo přes 500 partyzánů. Tyto události dnes připomíná památník SNP. Nejvýznamnější památkou patřící do katastru obce je zřícenina hradu Hrušov. Jeho výstavba je datována do období po odchodu Mongolů. V listinách se poprvé vzpomíná v roce 1253. Hlavní funkcí hradu bylo hlídání obchodní cesty spojující pozitivnà s Ponitrie. Konec slávy Hrušovského hradu přineslo protihabsburského povstání, když byl v roce 1708 dobyt a zničen. Spolu s hradem zanikla i obec Hrušovského Podhradie. Císařská vojska ji zpustošili natolik, že život se sem už nevrátil a část jejích obyvatel se přestěhovala do nedalekého Hosté. Dominantou obce je také barokní Kostel povýšení Sv. kříže, postavený v roce 1798 na místě starého kostela, zmiňovaného v roce 1561. V obci žije přibližně 1 200 obyvatel, kteří se sdružují ve více spolcích. Je to například folklorní soubor Vrštek či dechová hudba Hostianka, které reprezentují obec na různých kulturních akcích.