Současný obecný kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v roce 1721 v barokním stylu jako kaple rodiny Bittóovej. Významnou uměleckou hodnotou kostela je starodávná socha Madony pocházející z let kolem roku 1400. Dvě klasicistní kurie pocházejí ze začátku 19. storočia.V tzv. soupisu Ludovicksa Nagye z roku 1828 se zmiňuje 68 domů a 521 obyvatel obce.
Podle sčítání lidu v roce 1991 rozloha obce činí 1078 ha a počet obyvatel 801. Národnostní složení je následující: 752 maďarské, 44 slovenské, 1 moravsekj a 4 romské národnosti; vyznání obyvatel je následující: 637 římsko-katolického, 15 evangelického a 149 jiné nebo bez vyznání. Počet obytných domů - 139.
Název obce se vzpomíná poprvé v listině z roku 1286 a později v listině z roku 1328 jako "Sáralja". Je třeba si připomenout, že existuje i listina z roku 1075, která vzpomíná obec s tímto názvem v Bratislavském hradním španstve, ale podle Arnolda Ipolyiho není totožná s dnešní Blatná na Ostrove. Název mohl vzniknout odvozením od maďarského názvu pro blátivé a vřesoviště a bažinatá místa (SAR, Saros), kterých se ve středověku nacházelo nemálo iv katastru obce. Přidáním přípony "falva" a její pozdějším zkrácením "fa" vznikl dnešní maďarský název Sárosfa. Dokazuje to i zmiňovaná donacního (darovací) listina, která ještě obec vzpomíná Sáralja (Pod bláto) a kterou Karel I. daroval zdejší pozemky jistému Dominikovi, Petrovu synovi. S dnešním maďarským názvem obce se poprvé setkáme v listině ze Zikmundových dob a takto je obec zmiňovaná iv portální soupisu z roku 1553, kde se uvádějí 3 porty Petra Kéméndiho.
V první polovině 17. století zde vlastnila větší majetky rodina Földesovcov av donacního listině z roku 1651 se uvádí, že Ferenc a István Földešovci zde získávají další majetky. V té době se v obci objevuje i rodina Bittóovcov, kteří se po čase stávají výlučnými vlastníky a Blatná na Ostrove se stává jejich rodovým sídlem až do rozpadu monarchie. V archivu rodiny se prý nacházejí několik listiny vztahující se k dějinám obce. Na počátku 20. století zde mají své panské domy Béni, István a Dénes Bittóovci. Podle starých dokumentů k obci patřily samoty Macháza (Macov) a Újfalu (Nová Ves se zmiňuje v úspise z roku 1553 jako Wyjfalw), které od roku 1560 vlastnili rodiny Vassovcov a Földesovcov a ke kterým roku 1596 dostaly další majetky.
Zmínky o obci:
1851 - Elek Fényes - str. 15 - Sárosfalva, maďarská obec v bratislavské stolici, na dvě hodiny cesty od Šamorína, na dunajskostredsej silnici. Sestává z jedné široké ulice, ve které je mnoho pěkných souosých panských domků a jedna pěkná kaple je viditelná. Její orné půdy rodí dobrou pšenici, ječmen, proso. Pastviny má volné, široké, luk málo, lesy žádné. Má 218 katolíků, 24 židovských obyvatel. Jeho pánům je: mužské pokolení Bittóovskeho rodu.
Na počátku 20. století - Borovszkého:
Blatná je malá maďarská obec na horním Žitného ostrova: počítá 35 domů, katolických obyvatel, má vlastní poštu, telegraf, její železniční stanicí jsou Velké Lehnice.
Obecný úrad Blatná na Ostrove
Blatná na Ostrove č. 203
930 32 Blatná na Ostrove
Na naší webové stránce používáme pro zlepšení našich služeb soubory cookies.
Pro pokračování prosím potvrďte dodatečné povolení.