CZ CZ
1 hodnocení
Chotár obce byl osídlen již odedávna, dokazují to archeologické nálezy z různých historických období. Nejstarší jsou mezolitickými nálezy z období tardenosienu, pak se tu našlo laténské sídliště, rímskobarbarské sídliště, slovanské žárové pohřebiště a staře maďarské pohřebiště. Hroby z 10.-11. stol. dokazují založení obce, jakých je v okolí víc. Obec se poprvé vzpomíná r. 1245 jako Curtis při obchůzce katastru vesnice Nyéki (dnes Černá Voda), potom r. 1247 v sousedství obcí Taksony (Matúškovo).

Obec Mostová

Chotár obce byl osídlen již odedávna, dokazují to archeologické nálezy z různých historických období. Nejstarší jsou mezolitickými nálezy z období tardenosienu, pak se tu našlo laténské sídliště, rímskobarbarské sídliště, slovanské žárové pohřebiště a staře maďarské pohřebiště. Hroby z 10.-11. stol. dokazují založení obce, jakých je v okolí víc. Obec se poprvé vzpomíná r. 1245 jako Curtis při obchůzce katastru vesnice Nyéki (dnes Černá Voda), potom r. 1247 v sousedství obcí Taksony (Matúškovo).

Obec byla původně majetkem hradu Bratislava, r. 1271 král Štefan V. jobagión Bratislavského hradu Ivanková syna Miklóse listinou povýšil mezi královských servientov. Tomu r. 1291 prodal Ábrahám a boken Baziniovci země zvané Mázs a Elyud za 50 marek. Na začiatku14. stol. obec byla majetkem Matúše Čáka. Později vesnici vlastnilo několik zemanskych rodin, což vyvolávalo neustále sváry a spory. Obec se později rozdělila na Velký kurtů a malý kurty, které vlastnili místní zemané Kürthieni a Kiskürthieni.

V dobových listinách se zmiňují i samostatné obce kurtů a Német kurtů. Od r. 1491 se obec vzpomíná jako majetek hradního panství Šintava, tak se zde stala pánům rodina Kanizsaiovcov, potom hrabata ze Svatého Jura a Pezinku, od r. 1511 královský zástupce a soudce István Henzelfy (Petróczi) a od r. 1525 Thurzovci, kteří v Uhersku zastávali nejvyšší zemské funkce. V době jejich panství iv Mostové se rozšířilo učení protestantské církve, jehož Thurzovci byly zastánci. Tím způsobily, že obyvatelstvo obce se rozdělilo na tábor katolíků a protestantů. V dobách tureckých válek mostové vyrabovali nejen Turci (r. 1530, 1555, 1599), ale i Bocskaiho hajdúsi (1603). R. 1553 v soupisu mezi pánům obce se vzpomíná Mihály Mere, Gáspár Sereď a Lukács Keresztes. Jisté majetkové díly zde měl i István Balogh (Nebojszai) s manželkou Katou Lippai (Zombori), která po manželově smrti dala majetek do pronájmu Ferenci Nagyovi (Gyöngyösi), druhému kapitánovi hradu Šintava.

Zdroj: obec Mostová

Později pánům v obci byl i Ferenc Platthy, tajemník a cen Stanislava Thurzu.V pozdějších letech zde vlastnili majetky András Báthory, majitel panství Pajštún, rodiny Levánskych a Dobrovodzkych. Mostová r. 1624 přešla do majetku esterházyové, sídlících ve městě Galanta. Ti ale jedno ze sídel rodu v Šintava přenesli do obce Čeklís (dnes Bernolákovo) .V obci Kurth se stal v polovině 17.stol. pánům Lörinc Széchenyi, bratr győrského biskupa, který zanedlouho odevzdal majetek synovi Marton a jeho manželce Anne Marii Sándor (Szlávnicai). Po smrti převzal majetek švagr Györgye Széchényiho (győrskeho biskupa) György Mórocz. Z r. 1664 se zachoval soupis tureckých vyberčanov daní, kteří jméno obce zapsali jako Kurdové. Podle nich zde žilo 8 rodin platících daně ve výši 3910 akce. To skutečně nebylo mnoho a tak se zdá, že za tureckých výbojů vesnice zpustla a až později ji dosídlili Esterházy. Obyvatelé obce se staly bez výjimky vyznavači učení katolické církve. R.1715 se mezi místními pánům stále vzpomíná György Mórocz, r.1785 zde hospodařil už József Mórocz. V té době tu sepsali Esterházy dohodu s Gaspar Farkaše a jeho manželkou Magdolna Balogh, r. 1737 po Baloghové smrti s Miklósem Bencsik a jeho manželkou Terezií Hartvigh. Rozvoj obce v 18. Stor. dokazuje stavba nového kostela, školy, zařízení hřbitova kolem kostela a zdejší mlýn. R. 1715 v obci žilo 36 poplatníků. R. 1817 se čeklísky velkostatek rozdělil na tři části, Mostová připadla k panství Tallós (dnes Tomášikovo). V nadále se rozvíjející obci byl postaven majer tallóšského panství s stájí a sypkých, dále v obci vystavili dělnickou ubytovnu, byt hajného zvěřiny, byt hajného, byt Kolář byty čeledín naproti kostelu. Uprostřed obce bylo postaveno obydlí správce esterházyovských majetků (místní kasznárház).

R. 1828 zde bylo 159 domů a 1139 obyvatel. V obci žil řezník, kolář, dva krejčí, dva Čižmár, švec a dva tkalci. Události maďarské revoluce 1848/49 se Mostové dotkly pouze okrajů, vojska pripochodovali nejblíže k okraji katastru obce. Po peredskej bitvě několik lovícíh italských vojáků násilím vtrhlo do zdejší římskokatolické fary a od faráře Zsubrinskyho požadovali cenné předměty. Dušpastierovi dokonce surově ublížili, ale místní obyvatelé násilníků z obce vyhnali. Elek Fényes r. 1831 o obci píše: "Hidas-Kurth, maďarská vesnice v Bratislavské župě, při vodách Dudváh, na jih od Diószegi (dnes Sládkovičovo) na 1 ¼ míle. Obývá ji 1132 katolíků. Má katolický parochiálny kostel, rozsáhlý úrodný chotár, pěkný les, mnoho luk. Zemepán: gr. Mihály Eszterházy. Pp Čeklís ". Samozřejmě i mostové postihovaly různé přírodní katastrofy (požáry, povodně, zemětřesení) a morové nákazy, které iv 19. století. nebyly žádnou raritou. Povodně značně decimovaly snahu zemědělců, proto r. 1885 byla založena Vážska pravo Brežná odvodňovací společnost, která i po několika reorganizacích organizovala práce při regulaci Váhu a Dudváh a tím pomáhala místním rolníkům. R 1893 zde byl největším pánům József Dobrovodszky (1110 katastrálních jiter), obec Hidaskürt (216 kj) a hrabě Antal Esterházy (179 kj).

R. 1895 byla založena mostovského parnomlynská akciová společnost, r. 1904 vzniklo místní Úvěrové družstvo, r. 1905 Spotřební družstvo. Prudký rozvoj zaznamenal i společensko-kulturní život, např. v domě Junácká spolku byly pravidelně pořádány bály a hrávali se zde i divadelní hry. Zdejší obyvatelstvo se zabývalo zemědělstvím, tak jako v předchozích stoletích. Slibný rozvoj obce přerušilo vypuknutí I. světové války (1914-1918), na bojištích níž padlo 52 místních obyvatel. Po r. 1919 se Hidaskürt stal součástí nově vzniklé I. ČSR a jeho jméno bylo počeštěnou na Mostová Kert. Chotár obce byl částečně rozparcelování a část odtržená, kde spolu s částmi katastru Takšoňu a Galanty vznikla kolonistických obec Štefánikův (dnes Javorinka). Část esterházyovského majetku koupil jejich bývalý právní poradce Dr. Štefan Papánek. Byly zde založeny různé strany a spolky - Křesťanská sociální strana, Maďarská lidová strana, Komunistická strana, Sociální demokratická strana a Agrární strana. R. 1925 zde začalo působit potřebné družstvo HANZA se sídlem v Galantě, Západoslovenský hospodářský spolek a Slovenské kulturní spolek Maďarů. Byla vybudována kamenná cesta do Galanty a tak se zlepšilo spojení obce s okresním městem. V letech 1931-1932 byla Mostová Kert elektrifikována. Nadále se rozvíjela kultura, v rámci zdejšího Kulturního spolku působil mládežnický pěvecký sbor, ochotnické divadelní kroužek a dechovka.

V obci se usadily čtyři slovenské rodiny, které později splynuly s místním maďarským obyvatelstvem. R. 1926 byl zvolen první velitel Dobrovolného hasičského družstva. R. 1924 bylo založeno fotbalové mužstvo a r. 1927 místní sportovní klub, ale dlouhodobě je mezi místním obyvatelstvem nejoblíbenějším sportem fotbal. Nespokojení zemědělští dělníci zde stávkovali v letech 1922, 1928 a 1938. I toto byl charakteristický rys této doby. V letech 1938-1945 byla obec připojena k Maďarsku a kvůli válečným časem hospodářský upadala. Na bojištích II. světové války padlo 31 místních občanů. Sovětská vojska do obce vpochodovala 31. Března 1945. Po skončení II. světové války se obec stala opět součástí Československa. I Mostové (jméno obce bylo v té době počeštěnou) se dotkly nešťastné události zbavování občanských práv obyvatel maďarské národnosti a následně odsunu části obyvatel na nucené práce do Čech a nuceného vystěhování do Maďarska. Na jejich místo se přistěhovalo několik Slovenská rodin z Maďarska. Situace se uklidnila po r. 1948, ale Mostová se začala měnit na socialistickou vesnici. R. 1949 byl založen místní SM a r. 1950 i JZD. Zde většina obyvatel Mostové našla pracovní místa, ale oba podniky v příštích desetiletích prošly velkými změnami, podobně jako obec. Byly zpevněné cesty, které se takto staly bezprašnými. Tak se zlepšilo spojení obce s Ökoline. Rozjížděla se v rámci individuální bytové výstavby hlavně 50. A 60.

Letech stavba mnohých soukromých domů a tak v Mostové dokonce vznikly zcela nové ulice. R. 1967 byla předána do užívání nová dvanásťtriedna základní škola s vyučovacím jazykem maďarským. Postupně se budovala síť obchodů v obci a stále se zlepšovali služby obyvatelstvu. Místní Státní majetek byl přičleněn k hospodářství ŠM v Košúty, zde v 70. Letech vznikl Šlechtitelské státní majetek v Sládkovičovu a Mostová se stala jedním z jejích výrobních středisek. Začátkem 80. Let bylo JZD Košúty delimitované do semenářské státního majetku v Sládkovičovu a jako kompenzace byl SM v Mostové načrtnutá JZD Rudá hvězda Mostová, které již tehdy společně hospodařilo iv katastru obcí Černý Brod, Černá Voda, Tomášikovo a Vozokany. Ale sídlo tohoto společného JZD bylo v Mostové. V tomto čase JZD Mostová hospodařilo na výměře přes 5000 ha orné půdy. V obci byla postavena v letech 1980-1981 nová mateřská škola pro 90 dětí. R. 1984 byl do užívání předán obecní vodovod, kterým je Mostová zásobována pitnou vodou ze studny u obce Jelka. V letech 1983-1984 bylo postaveno místní OVZ, kde dnes ordinuje jeden praktický lékař, dětská lékařka, zubní lékař a gynekolog. Obec se neustále zkrášlovala, slovem bylo neustále vidět pozitivní změny pro radost všech. Listopad 1989 ukončil dlouhé období vlády komunistické strany a začalo se s demokratizace změnami společnosti. Ty přinesly mnoho pozitivního, možná vyznávat jakoukoli náboženskou víru, soukromě podnikat, byla zrušena cenzura tisku. Ale na druhé straně je akutní nedostatek financí, podobně i pracovních míst, Slovensko se ocitlo v těžké hospodářské krizi. Samozřejmě, že se odráží v každodenním životě Mostovčanov. Ke konci roku 1989 a r. 1990 dochází k rozpadu zdejšího zemědělského gigantu. Osamostatňují se zemědělská družstva v obcích Černý Brod, Černá Voda, Tomášikovo, Vozokany a Mostová. Tak vznikly menší výborné hospodářské celky a také bohužel méně životaschopné.

Tedy není divu, že PD Mostová je od r. 1999 v likvidaci.
Půdu kterou toto družstvo pronajímalo, se postupně rozpalcelováva pro SHR a sdružení jako PVOZ SHR a AKT-natural. V letech 1993-1995 byla obec komplexně plynofikovaná. Dnešní nelehké období bude nutné překonat usilování prací a při dobrém vedení obce se to Mostovčanom určitě podaří. Zajímavý je vývoj počtu obyvatel v obci. R. 1869 zde žilo 1484 obyvatel, do r. 1880 se jejich počet zvýšil na 1555 a do r. 1900 až na 1661. Ale do r. 1921 se jejich počet snížil na 1606, což můžeme připsat právě skončené válce 1921 se jejich počet snížil na 1606. Co můžeme připsat právě skončené válce a vzniku I. ČSR, s níž mnozí místní obyvatelé nesouhlasili a odstěhovali se. Do r. 1940 se počet zdejších obyvatel zvýšil na 1698, ale do r. 1948 se jejich počet snížil na 1533, důsledek rušného desetiletí. R. 1970 zde bylo sepsaných 1741 občanů, ale jejich počet se dnes pohybuje kolem 1600.

Doplňující informace

Možnosti dopravy: Pěšky, Bicyklem, Autem, Autobusem
Možnosti parkování: Parkování zdarma v okolí

Akceptované platby: Hotovost
Domluvíte se: Slovensky

Vhodné pro: Děti, Rodiny s dětmi, Seniory, Hendikepovaných, Cyklisty, Mládež, Dospělé
Sezóna: Jar, Léto, Podzim, Zima
Aktualizováno dne: 12.2.2022
Zdroj: obec Mostová

Otevírací doba

Počasí

Neuvedené


Kontakt

Telefon: +421 31 784 8298
Webová stránka: mostova-kurt.sk
Obec Mostová
Obecný úrad Mostová
925 07  Mostová
Kraj: Trnavský
Okres: Galanta
Region: Podunajsko
 48.141934, 17.676505

Lokalita Mostová

Nadmořská výška: 116 m

Obecný úrad Mostová
925 07  Mostová

Zobrazit kontakt

tipy na zážitek v okolí Události